Icy Love

35✔️

Christian (sedm let)

"Mami, ucítím sestřičku taky?" zeptal jsem se tiše. Maminka vzhlédla očima stejné barvy jako já a usmála se.

"Samozřejmě, zlato. Pojď sem." Pokynula mi, abych vstal, a položila knihu na malý stolek vedle ní.

Rychle jsem vstal a běžel za ní. Maminka poplácala po svém klíně a já jsem vylezl nahoru a posadil se jí na klín a zabořil se do její hrudi. Vzala mou ruku a položila si ji na své kulaťoučké bříško. Jakmile se moje dlaň dotkla jejího břicha, ucítil jsem tvrdý kopanec. Vytřeštil jsem oči a šokovaně jsem se nadechl.

"To tak kope," zašeptal jsem.

"Ty jsi kopal víc," odpověděla maminka se smíchem.

"Opravdu?" Podíval jsem se na ni s vykulenýma očima.

Přikývla a vydechla přebytečný vzduch. "Byl jsi velmi silné dítě."

"Líbí se mi být silný!" Dítě znovu koplo a já se usmál. Nemohl jsem se dočkat, až uvidím svou malou sestřičku. "Mami, vždy budu chránit moji princeznu!" Řekl jsem a s úžasem se podíval na její břiško. Táta vždycky říkal, že jako její velký bratr ji vždycky musím chránit. A slíbil jsem, že to tak udělám.

Nikdy nedovolím, aby se něco stalo moji princezně, myslel jsem si, když jsem si mnul malou ručičku po maminčině kulatém břiše.

Maminka mi dala pusu na spánek a začala si broukat nějaké písničky. Ráda hrála na klavír a pořád si broukala. To byla naše každodenní rutina. Než šla spát, nějakou dobu hrála na klavír a broukala. Většinou jsem usnul na pohovce a poslouchal její hru.

Chvíli jsme tam seděli a pak jsem uslyšel zaklepání na dveře. Rychle jsem vzhlédl a uviděl jsem tátu, jak se opírá o dveře a s pobaveným úsměvem na tváři se dívá na mě a mámu.

"Tatínek!" zvolal jsem hlasitě, rychle jsem seskočil z maminčina klínu a vběhl do jeho otevřené náruče. Vytáhl mě nahoru a pevně mě objal. Tak moc mi chyběl. Byl pryč pár dní, ale teď už byl zpátky.

"Ahoj, můj chlapče. Jak pak se máme?" zeptal se.

"Jo v pohodě. Citil jsem, jak se princezna hýbe."

"Opravdu? Chci to taky zkusit," řekl s lehkým smíchem a sedl si vedle nás zpátky k místu, kde seděla máma. Zastavil se vedle pohovky a usmál se na ni. Máma měla na tváři široký úsměv a vypadala klidně, když zírala na tátu. Dal jí ruku na břicho a zeptal se: "Jak se má naše princezna?"

"Poslední dobou hodně kope," řekla maminka a položila ruku na jeho.

Táta dlaň nechal na bříšku a pak se naklonil dopředu a políbil maminku na rty. Nějakou dobu se líbali a úplně na mě zapomněli. Zkřížil jsem si ruce na hrudi a povzdechl si. Dělali to tak vždycky, a ikdyž jim říkam že je to nechutný tak se vždycky jen usmějou a říkají že až já budu starší tak mi to budou říkat taky.

Táta se odtáhl, ale pak přitiskl čelo na mámino. "Chyběla jsi mi, Anděli," zašeptal.

Anděl. Tak říkal táta mamince. Ale nikdy jsem nepochopil proč.

Postoupil jsem kupředu a stál jsem na druhé straně od mámy. "Tati, proč říkáš mamince 'anděl'?"

Odtáhli se a zírali na mě. Táta se lehce zasmál, zatímco tváře mu zčervenaly. Přikrčil se přede mnou. "Co je to anděl?" zeptal se.