Icy Love

27✔️

Dmitry

Ten zasraný starý muž. Skončil jsem s jeho kecy.

Druhý ve velení. Nad jeho slovy jsem si povzdychl a drsně jsem se zasmál.

Byl jsem zasranej šéf.

"Tvůj čas skončil." zasyčel jsem a zíral na zavřené dveře.

Když jsem se otočil k oknu, zahlédl jsem Mayinu fotku na mém stole. Měla na sobě černé šaty a já měl ruce omotané kolem jejího pasu. Její úsměv byl strnulý jako vždy. Její oči prázdné a bez duše.

Raději doufej, že tě nenajdu. Protože jestli tě najdu, budeš litovat, že jsi se kdy narodila.

Maya

Probudilo mě nepřetržité klepání. Ozývalo se mi v uších a já zasténala.

Odstrčila jsem přikrývku z obličeje, vzhlédla jsem, ale rychle jsem zavřela oči proti jasnému slunečnímu světlu proudícímu do mého pokoje.

Předchozí den byl rozmazaný a všechno působilo neskutečně. Znovu jsem zamrkala a zmateně jsem zírala na dveře.

Proč jsem byla ve svém pokoji?

Nebyla jsem ve sklepě?

Ale pak se mi rozšířily oči, když se mi vrátil zbytek vzpomínek. Christian mě nechal jít a omluvil se za své chování. Obvázal mi zápěstí a přinesl mi jídlo.

Nechala jsem hlavu padnout na polštář a hlasitě jsem si povzdechla. Musel to být sen. Krásný sen. Když jsem znovu slyšela klepání na dveře, bez přemýšlení jsem zavolala: „Vstupte". Ale jakmile slova opustila moje ústa, napjala jsem se.

Pane Bože. Co když je to Christian?

Rychle jsem se posadila, přitáhla jsem si pokrývku k bradě a nervózně zírala na dveře. Viděla jsem, jak se klika hýbe a pak se dveře pomalu otevřely.

Lehce jsem se třásla strachy, ale když dovnitř strčila hlavu Mia, moje svaly se uvolnily a já se úlevou opřela o polštáře.

Mia byla dcera Viktorie. Byla o pár let starší než já, ale okamžitě jsme se skamarádili. Kromě Viktorie byla Mia někdo, komu jsem začala věřit.

"Mayo," zašeptala, vešla do mého pokoje a zavřela za sebou dveře.

Rozběhla se ke mně a posadila se na mou postel s výrazem plným obav.

"Ach můj bože, měli jsme takové starosti!" zvolala a vzala mou ruku do své.

Když uviděla obvazy, ze rtů jí uniklo šokované zalapání po dechu.

"Ach, Mayo," zašeptala Mia. Kousla se do rtů a svraštila obočí.

"To je v pořádku. Jsem v pořádku," zamumlala jsem a stáhla ruku, nechtěla jsem, aby na to byla upoutána další pozornost.

„Mayo, to není v pořádku. Jak ti to mohl udělat? Když jsme slyšeli, že tě přivedli do sklepa, myslím, že moje máma málem dostala infarkt!" Vstala a dala ruce v bok.

Bolelo mě na hrudi při pomyšlení, že se Viktorie trápí, a smutně jsem se podívala dolů.

"Myslel si, že jsem zrádce," zašeptala jsem, když se mi do očí začaly hrnout slzy. Popotáhla jsem a zamrkala je.

"Já vím," odpověděla Mia a znovu se posadila na postel.

"Ale já nejsem!" Když jsem se podívala zpět nahoru, hleděla jsem jí do očí s přesvědčením a doufala, že mi věří. Ale Mia se jen usmála.

"My víme, Mayo. Je jasné, že nejsi. Ale Christian je tvrdohlavý. Pokud má podezření, že jsi zrádce, nepustí tě."

Přikývla jsem, otočila hlavu trochu na stranu a zmateně se podívala na Miu.

"Ale nechal mě jít. A omluvil se, že se ke mně choval špatně. Tak to nechápu."

Viděla jsem, jak se jí šokem rozšířily oči a pak se znovu usmála. Položila dlaň na mou ruku a jemně ji stiskla.

"Christian je velmi nepředvídatelný. Ale pokud se omluvil, což nikdy nedělá, a nechal tě jít, tak to asi myslel vážně. Takže se příliš neboj. Teď už jsi v bezpečí."

Její hlas byl měkký a já jsem zjistila, že se uvolňuji, veškeré pochybnosti se rychle vypařovaly.

"Jsi si jistá?" Zeptala jsem se.

Mia přikývla a věnovala mi malý úsměv.

"Ano. Jsem si jistá. Věř mi, zlato, Christian se nikdy neomlouvá. Chci říct, je zvláštní, že to udělal. To by mělo do značné míry vymazat všechny tvoje pochybnosti."

"Vypadal velmi mile."

Mia se smíchem zavrtěla hlavou. "Tak vidím že tady někdo na Christiana potají myslí."

Srdce se mi rozbušilo a já cítila, jak se mi rty stáhly do malého úsměvu.

"Jinak donesla jsem ti snídani." Řekla a podala mi tác.

"Děkuji," zašeptala jsem a otočila dlaň, abych ji chytila za ruku.