Icy Love

epilog

Maya

"Řekl ti to Christian?" zašeptala jsem.

"Ne. nemusel. Když přišel do tělocvičny a zápasil s námi, jeho činy stačily k tomu, aby nám to dal vědět."

Otřela jsem si slzy, které spadly dolů, a podívala jsem se dolů na své nohy. "Proč takhle mezi sebou bojujete?"

"Mayo, zabíjíme lidi. Jsme součástí Bratvy, které se všichni bojí. Někdy, když nemůžeme prolít krev toho, koho chceme, musíme hněv vybít někde jinde."

"Ach," zamumlala jsem.

"Dobře. Nechám tě teď s tvojí práci," řekl a odstrčil se od zdi.

"Počkej," zavolala jsem. Otočil se ke mně a tvářil se netečně jako vždy. "Říkal jsi, že Christian je dobrý člověk..." Přistoupila jsem k němu a položila mu ruku na srdce. "Ty jsi taky dobrý člověk."

Dech se mu zadrhl v krku, ale mlčel.

„Vím, jaký je rozdíl mezi někým, kdo je špatný a kdo je dobrý. A ty... jsi dobrý. Záleží ti na tom, i když se to snažíš skrývat," řekla jsem.

Maksim byl muž, který se schovával za maskou hněvu, stejně jako Christian. Ale hluboko uvnitř se všichni starali.

Zvedla jsem ruku a položila mu ji na jeho tvář, přímo přes jeho jizvu. Ucukl, ale nehnul se. "Schováváš se za své jizvy. Používáš je jako bariéru v domnění, že se všichni radši budou držet dál. Fungovalo to, ne?"

"Mayo," řekl hlasem plným bolesti.

„Myslíš si, že jsou ošklivé. Myslíš si, že představují slabost. Ale není to pravda. Tvoje jizvy představují tvou sílu," řekla jsem a Miina slova se mi vytratila z jazyka. Doufala jsem, že na Maksima budou mít stejný účinek jako na mě.

A ano měli. Viděla jsem, jak jeho oči trochu změkly a on si znovu odkašlal. "Máš laskavé srdce, Mayo."

Usmála jsem se a pak jsem se lehce zasmála a přejela prstem po jeho jizvě. "Víš...tvoje jizvy tě nedělají ošklivým...díky nim vypadáš..." Na chvíli jsem se odmlčel a snažil se vybavit si slovo, které Mia použila k popisu Christiana. Když mě to konečně napadlo, rychle jsem to řekla. "Sexy."

Oči se mu rozšířily šokem.

Řekla jsem to právě?

Odtáhla jsem ruku od Maksimovi tváře a udělala krok dozadu. Zvedl na mě obočí.

"To byla Mia-"

"Takže si nemyslíš, že jsem sexy?"

"Co? Ne. Jsi sexy. Počkej, ne, myslím, že kvůli tvým jizvám nevypadáš ošklivě. Jsou milí. Chci říct, vypadáš s nimi dobře. Jo..." Zakopla jsem o svá slova, blábolila jsem, když jsem se snažila napravit, co jsem řekla, ale místo toho jsem to zhoršila.

Zamkla jsem si ústa a němě jsem zírala na Maksima. Pravý koutek jeho rtů sebou v nejmenším škubal, ale vypadalo to bolestivě, jako by měl problém zvednout rty do úsměvu.

Jizva mu stékala až ke rtům a já si říkala, jestli to není kvůli tomu, že se nemohl usmát.

"Jen neříkej Christianovi, že jsi mě označila za sexy," škádlil mě a oči se mu šibalsky leskly.

"Ano. Měla bych jít do práce. Ztratila jsem dost času," řekla jsem.

"To jo. Pokračuj." Maksim mi uhnul z cesty a já rychle odešla.

Když jsem šla dolů, měla jsem úsměv na tváři.

Právě jsem si uvědomila, že jsem tak moc  obklopena láskou.

Maksim

Když jsem sledoval, jak Maya odchází, zavrtěl jsem hlavou. Byla příliš nevinná. Příliš laskavá a sladká na to, aby žila v tomto světě. Neměla by tu být.

Ale Christian si ji nárokoval. Boss už byl příliš hluboko s city, aby ji teď nechal jít. Příliš se o ní staral.

Miloval ji příliš mnoho, i když to ještě neviděl nebo si to neuvědomoval, bylo to tam. V jeho očích.

Láska by v tomto životě neměla existovat. Bylo to příliš nebezpečné. Jen bychom se nakonec spálili. Nemohli jsme mít žádné slabiny.

To bylo Christianovo pravidlo.

Žádná láska. Žádná slabost.

Ale Maya byla nyní Christianovou slabostí.

Když mi zmizela z dohledu, znovu jsem se opřel o zeď. Řekla, že jsem dobrý muž. Tak důvěřivá.

V kapse mi zazvonil telefon a hovor jsem přijal, aniž bych se podíval na ID volajícího.

"Musím tě hned vidět," řekl náročný hlas.

"Dobře," odpověděl jsem, než jsem zavěsil.

Maya se mýlila.

Nebyl jsem dobrý muž. Udělal jsem hrozné věci a ani jsem se za ně necítil provinile.

Byl jsem chladnokrevný zabiják. Bezcitný. Nemilosrdný. Zrádce.

Když jsem vkročil do Christianovy kanceláře, našel jsem ho sedět za stolem. Když jsem vešel, vzhlédl a přikývl.

"Musím se postarat o pár věcí."

Christian na mě několik sekund zíral a jeho pohled byl pronikavý. "Dobře," řekl. Otočil jsem se, ale než jsem stačil odejít, zastavil mě jeho hlas. "Měl bys si vyčistit ruku."

Podíval jsem se na svou pěst a uviděl zakrvácené klouby. Stejnou pěstí, kterou jsem právě udeřil do zdi, než jsem přišel do jeho kanceláře.

"Udělám to," odpověděl jsem bez emocí.

Zavřel jsem za sebou dveře a šel do svého pokoje a rychle se převlékl. V černých džínách a černém svetru jsem vyšel z pozemku a nasedl do auta.

Když jsem dorazil do cíle, přetáhl jsem si přes hlavu kapuci a skryl jsem si většinu obličeje, když jsem vystupoval z auta. Pozdravili mě dva muži. "Čeká na tebe ve své kanceláři."

Bez odpovědi jsem vešel do klubu. Dveře do jeho kanceláře už byly otevřené a čekaly na můj příchod. Vešel jsem dovnitř, zavřel jsem dveře a zkřížil ruce na hrudi a čekal, až muž začne.

"Maksime," řekl hrubě.

Zíral jsem do jeho hnědých očí a kývl jsem jeho směrem. "Dmitri."

***