~ 7 ~

1K 44 7
                                    

„Podvádíš, jinak si to vysvětlit neumím," rozčiluje se Dylan, když jsem ho už po 3 porazila ve hře.
„Přiznej si to Dylane, porazila tě holka," zasměje se Jafari a všichni se k němu přidají, dokonce i já se zasměju. „Dobře uznávám, jsi dobrá, gratuluju," podá mi ruku a já ji příjmu. Potřese mi rukou a s úsměvem ji zase pustí.
„Lidi, co si k večeři objednat pizzu?" Navrhne Jaden a já okamžitě souhlasím, stejně jako kluci. „Se mnou nepočítejte, musím si jet něco zařídit," ozve se po dlouhé době Payton a všichni se na něj otočíme. „Co potřebuješ zařídit?" Zeptá se Jackson. „Osobní věc," odpoví pouze a následně se zvedne a odejde pryč. Tím myslím že opustí tento barák. Zamračím se nad jeho chováním a otočím se zpět na kluky, kteří dělají, že je to úplně normální. „Kluci, můžu se vás na něco zeptat?"  Promluvím trošku sklesle a na mě se upře osm párů očí.
„To se takhle chová vždycky?" zeptám se kluků a oni se na sebe podívají. „Jako jak takhle?" Odpoví Jaden.
„No..tak hnusně. Říkal že mě tady bude držet dokud se do něj nezamiluju, ale jak se mám asi do něj zamilovat, když mě unesl, chová se takhle, je arogantní a bůh ví co všechno," vydám ze sebe na jeden nádech. „Hele Bell, Payton takový vždycky nebyl, ale to ti musí říct on sám," usměje se na mě Dylan a já mu sklesle úsměv oplatím. „Něco mi hlava pořád nebere," promluvím po chvilce zase. „Nechápu proč tohle děláte, když jste tak v pohodě kluci," podívám se každýmu upřeně do očí a první se vzpamatuje Jackson. „Každý je nějaký," pokrčí rameny a já jsem zjistila že to dále řešit nechtějí.
„Tak jakou dáme tu pizzu? Mám hlad lidi," promluví konečně Jafari a všichni se zasmějeme. „Jdu na to," vytáhne Jaden z kapsy mobil a začne něco objednávat.

•••••

Asi o 2 hodiny později

Vezměte si někdo ten poslední kus, ať se to sní," řekne Jackson ale nikdo se nehne. Všichni ležíme svalení na gauči s plnýma břichama. „Ještě jeden kousek a asi se pobleju," řeknu a následně si krknu. Docela dost. „Tyvole ten byl dobrej, pojď!!" Napřáhne vedle mě ruku Dylan a já si s ním plácnu.
„Lidi já půjdu spát, dobrou," řeknu najednou a s těží se zvednu. „Dobrou Bell," řeknou sborovně a já se musím zasmát.
Vejdu do ložnice Paytona, který se mimochodem pořád nevrátil. Chtěla bych se jít vykoupat, ale nemám tady žádný věci. Ani nevím jak mě to napadlo, ale šla jsem k šatníku Paytona a otevřela ho. Měl tady spoustu značkových věcí. Nevím co se mnou bylo špatně, ale vzala jsem jedno jeho tričko a nakráčela si to do koupelny. Pro jistotu jsem se zamkla. Nikdy nevíš. Svlékla jsem se a vlezla do sprchy. Zapla jsem na sebe teplou vodu a konečně se na chvilku uvolnila. Ale vážně jen na chvilku. Nechtěla jsem tady být nějak dlouho, tak jsem se rychle umyla a zase vylezla ven. Oblékla jsem si moje tanga a Paytonovo tričko, které vonělo po něm a celkem mi i slušelo.
Přešla jsem do jeho postele, kde jsem se zachumlala do peřinky a okamžitě usnula.

Say it! Kde žijí příběhy. Začni objevovat