Say it!

~ 8 ~

Probudím se do krásného slunečního rána. Usměju se a protáhnu se. Po chvilce mi ale úsměv z tváře zmizí když naproti postele v křesle uvidím sedět Paytona a mně dojde, kde jsem. Chvilku na něj koukám. Spí, takže toho využiju a důkladněji si ho prohlédnu. Musím uznat, že kdyby nebyl mafián, nebo co on sakra je, tak by to byl skvělý a hezký kluk. Ale tak každý je nějaký. Akorát mi nejde do hlavy proč tohle všechno dělá, když mu je pouze 18. Tedy alespoň myslím že mu je 18. No to je jedno.
„Líbím se ti snad?" Promluví najednou a já strnu. On je vzhůru? No potěš koště.
„Ani náhodou, jenom tak jsem se koukala," zamumlám a odvrátím od něj pohled a podívám se z okna. Jde vidět na nějaký jezero, které vypadá velice dobře. Zvláštní je, že jsem o tomhle jezeře nevěděla, takže asi ani nejsme ve městě, kde bydlí moje teta. Teta. Úplně jsem na ni zapomněla. A na Stephany. Co asi dělají. Bojí se o mě?
Vedle mě se prohne matrace a náhle ucítím zezadu na svém krku teplý dech. Začnu mít divný pocit v žaludku.
„Kam jsi včera večer jel?" Zeptám se odvážně a pořád se koukám z okna. Payton si namotá pramínek mích vlasů na prst a chvilku si s ním hraje. „Do toho ti nic není princezno," řekne a já se na něj otočím. „Nejsem tvoje princezna," procedím skrz oči a podívám se mu do očí. Bože má je tak pěkný. Ne, dost.
Payton se jenom lehce pousměje a vstane z postele. „Oblékni si to, co jsem ti támhle připravil," ukáže na židli, kde jsou džíny, nějaký triko a spodní prádlo. „Potom přijď dolů na snídani, pojedeme nakoupit nějaký slavnostní šaty, za týden tady pořádáme takovou menší párty, která je každý rok," oznámí mi a já na něj neutrálně koukám.
„Co je?" Zeptá se po chvilce, když na něj pořád koukám. „Ty se nebojíš, že bych mohla utéct?" Zeptám se udiveně a Payton se usměje. „Nikam neutečeš princezno."
Okej, ta přezdívka mě začíná štvát.
„Jak to můžeš vědět?"
„Za prvé," sedne si zase vedle mě na postel, „čekal by tě velký trest, a to nechceš." Podívá se mi upřeně do očí. „A za druhé," nahne se k mému uchu , „máš přesně tady za uchem píchnutý čip, kterým tě sleduju na každým kroku, kdyby jsi utekla, do 5 minut tě najdu..princezno," zase se zvedne, podívá se na mě a následně opustí pokoj.
„NESNÁŠÍM TĚ!" Křiknu za ním a bouchnu do peřin. Nemůžu ho k smrti vystát. Je tak..tak namachrovaný! Co si sakra o sobě myslí? Rozmazlený děcko.

Naštvaně se zvednu z postele a napochoduju si do koupelny, kde si udělám hygienu. Následně se vrátím zpátky do pokoje a přejdu ke židli, na které leží to oblečení. Vezmu do ruky tričko a podívám se na něj. Musím se uchechtnout. Mělo mi to být jasný. Crop-top s výstřihem až k prdeli. Nadrženec jeden. Alespoň že mi dal normální džíny s dírami. Krátký šortky bych na sebe nevzala.
Bez řečí se obléknu a trochu se zadivím, že chytl moji velikost. Potom si uvědomím, že o mě ví vlastně všechno, načež protočím očima. Povzdechnu si a vydám se dolů.

Vejdu do kuchyně, kde uvidím jenom Paytona, jak něco kuchtí u sporáku. „Kde jsou kluci?" Zeptám se a Payton se na mě otočí. Sjede mě očima od shora až dolů a šibalsky se usměje. Ať na mě přestane koukat, nebo se zčervenám, sakra!
„Kluci dneska jeli společně vyřídit nějaký kšeft, neboj, do oběda jsou zpátky, ale to mi tady nebudeme," vysvětluje mi a při tom nandavá něco na talíř. Otočí se ke mně a já konečně vidím co uvařil. Lívance. No to si děláš srandu.
Položí přede mne talíř, kde je asi 5 lívanců, jahody a šlehačka. „Jsi blázen, to nesním!" Podívám se na něj vykuleně a on si sedne naproti mě ke stolu. „Nestěžuj si pořád a jez, jsi hubená, to se v posteli moc nevyplatí," poslední větu trochu zamumlá, ale já mu stejně rozumím. Nevím proč, ale zasměju se.
„Dobrou chuť," popřeju mu a pustím se do toho. Dám si do pusy první sousto a musím vám říct. Normální orgasmus v puse.
„Ah můj bože...To je výborný!" Vykřiknu a podívám se na Paytona, který se culí.
„Asi jsem zapomněl zmínit, že umím vařit," zasměje se a já s ním. Na chvilku úplně zapomenu, kde to jsem a užívám si s Paytonem, jakoby jsme byli staří přátelé.
Bavíme se a povídáme si až do doby, kdy nás vyruší prásknutí dveří. Do kuchyně vejdou kluci a zaraženě se na nás podívají. „Paytone co jsi ji udělal, že se tady s tebou směje?" Zeptá se zmatený Dylan a já se zasměju. Sama tomu nemůžu uvěřit, takže jeho reakci chápu. „Uvařil jsem lívance," pokrčí rameny. „Aaaaa," řeknu všichni kluci nastejno a podívají se na sebe. „Tak to potom chápu," mrkne na mě Jackson a odejde nahoru, asi do svého pokoje.
„Kluci ukliďte to tady prosím, já s Isabel musím jet koupit nějaký šaty na tu párty," oznámí všem Payton a zvedne se ze židle. Já udělám totéž. „Jasný," řekne Jaden a okamžitě se do toho pustí.
„Užij si to Paytone, znáš ženský," ozve se Jafari a já po něm hodím vražedný pohled.
„Myslím že to zvládnu," zasměje se Payton a otevře dveře. „Tak zatím kluci!" Zavolám a odejdu z baráku. Zastavím se a porozhlédnu se kolem. Nikde nic. Jsme u lesa. Celkem schovaní. Povzdechnu si.
Vedle mě se najednou ozve motor. Otočím se a uvidím Paytona, jak sedí v krásném černém autě. Hádám že to je Supra.
„Tak dělej, nasedat!"

Ahooj lidičkyyy
Omlouvám se že nevychází kapitoly, ale nemám absolutně žádný čas, mám moc školy, samé testy a už to nedávám. Moc se vám omlouvám. MILUJU VÁS!!

Anett