Say it!

~ 9 ~

„No a co tyhle?" Ukážu mu další šaty, které se mi celkem líbí.
„Zbláznila ses? Vždyť skoro nic nezakrývají!" Ukáže nevěřícně na šaty a já protočím očima. Dobře, možná mají trošku větší výstřih, ale co. Alespoň bych byla hezká.
Určitě si říkáte, proč toho nevyužiju a nezdrhnu, nebo někomu neřeknu, že mě unesl. Mno, nemá to smysl. Jsme v nějakém obchodě, který je určený pro tyhle případy....jako jsem já. Zajímalo by mě, kolik holek si sem už přivedl. Děvkař jeden.
„Víš co, tak mi nějaký vyber ty!" Založím si ruce na prsou a neutrálně se na něj podívám. On se na mě zamračí a chvilku si mě prohlíží a zjišťuje, jestli to myslím vážně. Pozvednu obočí a on to bere jako souhlas. „Dobře," souhlasí a někam se vydá. Za chvilku se vrátí a v ruce drží asi troje šaty. Dvoje jsou černé a jedny červené. „Zkus si tohle," usměje se na mě a položí mi šaty do náruče. Povzdechnu si a zalezu do kabinky. Jako první si na sebe vezmu jedny z černých šatů, které mi sice padnou krásně, ale na můj vkus jsou až moc krátké. Vylezu z kabinky, aby si mě mohl Payton prohlídnout. Nejistě si před něj stoupnu a on mě sjede očima. Usměje se „Sice ti nehorázně moc sluší, ale v tomhle by tě tam každý ohnul přes stůl a... no prostě tyhle ne," řekne a já zase zalezu zpátky. Svléknu se a vezmu na sebe tentokrát červený. Do těch ale nemůžu narvat moje prsa. No jo, jsem hezky obdarovaná. Vzdám to a vezmu na sebe další černý šaty. A musím vám říct, že hezčí šaty jsem na sobě snad neměla. Hebká látka mi krásně padla a zvýrazňovala moje křivky. Byla jsem opravdu nádherná. Vyšla jsem z kabinky a s úsměvem jsem se podívala na Paytona. Ten ztuhl na místě a jenom na mě koukal s otevřenou pusou. Možná takhle stál až moc dlouho, protože jsem začala být nervózní.
Konečně se vzpamatoval a přešel ke mně blíž. Vlastně přešel až úplně ke mně, že naše těla byla na sebe úplně namáčklá. Zatajil se mi dech pod tou jeho krásnou vůní. Chytil mě jemně za bradu a zvedl mi hlavu, abych se mu podívala do očí. Pořád jsem ztěží dýchala.
„Tyhle šaty.... ti kurva sluší," vydechl po chvilce a odstoupil ode mě. „Ty kupujeme, běž se převléknout zpátky, počkám u pokladny," řekl najednou zase tak chladně a odešel. Zmateně jsem tam stála a koukala na jeho oddalující se záda. Zašla jsem zpátky do kabinky a podívala se na sebe do zrcadla. Nevím proč ale z očí se mi zpustily slzy. Přejela jsem si rukama po břiše a uhladila látku šatů. Zhluboka jsem se nadechla a začala se svlékat. Převlékla jsem se zase do svých hadrů a s šaty jsem se vydala na pokladnu, kde, jak říkal, stál Payton a bavil se s prodavačkou. Byli tak zabraní do rozhovoru, že si mě ani nevšimli, že tam stojím.
„Dlouho jsem tě tady neviděl, Tess" řekl Payton a opřel se o pult, aby byl blíž té holce za kasou. „Jo, byla jsem na dovolené," usmála se na něj ta Tess a Payton se usmál. „Copak tady děláš?" Zeptala se ho a on se zase narovnal a zastrčil si ruce do kapes u džín. „ Jsem tady s jednou holkou, kterou..." přerušila ho „Kterou sis zase našel a unesl?"
„Přesně tak," přikývl a lehce se zasmál.
„Hm.. pamatuju si, když jsem to byla já," řekla z ničeho nic a mně se zatajil dech. Payton unesl kdysi i tuhle? Proč se teda teď spolu baví jako starý známí? Tady mi něco nehraje.
„ Jo, ty jsi byla dobrá.. možná až moc, kdyby se to tehdy neposralo, tak kdo ví jak by to mezi námi bylo teď," usměje se na tu Tess a ona mu úsměv opětuje.
„ Je to divný, když to byli nejlepší roky mého života, i když jsi mě unesl a odřízl od mé rodiny."
„ Nemohl jsem si pomoct..." brání se Payton a Tess pouze přikývne.
„Jak se má Peter?" Zeptá se po chvilce zase Payton a Tess se zamilovaně usměje. Aha, to bude asi její přítel.
„ Je úžasný, trošku větší romantik ale to mi vůbec nevadí a hlavně... s ním čekám miminko," položí si ruku na břicho. Payton se na ni vykuleně podívá. „To je skvělý, gratuluju!" Vykřikne, oběhne pult a obejme Tess. Nevím proč, ale když to vidím, tak má divný pocit v břiše. Hnusný pocit.
Ah, už na to nemůžu dál koukat.
„Paytone," řeknu, když přijdu blíž k pokladně a dělám, že jsem je vůbec neposlouchala.
„Ah, Bell, tak jsi konečně tady," přejde zase ke mně a já se na něj falešně usměju. Položím šaty na pokladnu a Tess si je vezme. „ 2000 prosím," řekne směrem ke mně. „Dej to na mě, do večera ti pošlu prachy," řekne a Tess pouze přikývne.
„Tak se měj hezky," rozloučí se a odejde. Já jdu za ním s šaty v ruce a ani jsem se nerozloučila. Je mi nesympatická. Klasická blondýna, co na ní viděl? A proč to vůbec řeším? Bože.

Nasedneme do auta a vyrazíme zpátky domů. Celou cestu vládne obrovské ticho až skoro nepříjemné.
Dojedeme před barák a já okamžitě vystoupím a vydám se do baráku. „Oh už jste zpátky..," promluví na mě Dylan, ale já kolem něho jenom projdu a běžím nahoru do pokoje. Nechápu co to se mnou je. Proč jsem naštvaná na Paytona? Vždyť nic neudělal. Jenom se znal s tou prodavačkou, no bože to je toho.
Ale strašně mi to vadí. A ještě ten fakt, že byla na stejném místě, jako jsem teď já... mě děsí.
Najednou se kolem mého pasu objeví něčí ruce „ Jsi tak nádherná," zašeptá mi někdo do ucha a mně se zatají dech.
Tohle není Payton.

AHOOOOJ LIDIIII. Jsem zpátky! 😁
Moc se omlouvám za dlouhou pauzu ale doopravdy jsem neměla moc času a moooc se omlouvám.
Každopádně kdo myslíte že to bude? 😏
Jinak nahoře máte ty šatyyy.

Anett