Say it!

~ 15 ~

„Pusť mě ty hnusný slizký kreténe!" kroutím se na židli, ke které jsem přivázaná a ten jeden kretén se mi směje.
„Šetři si síly, odtud se nedostaneš, krasotinko," usměje se na mě slizky a mně se zvedne kufr. „Hádám, že se moc holkám nelíbíš co?" Rýpla jsem si do něj a hned jsem toho zalitovala. Přistála mi pěst na tváři a já jsem vyplivla krev z pusy.
„Pravidlo číslo 1 gorilo, holky se nemlátí," řekla jsem a narovnala se. Usmála jsem se na něj s mojí zakrvácenou pusou. Gorila se zvedla a přešla ke mně. Čekala jsem další ránu, ale on se nahl k mému uchu. „Uvidíme jestli budeš tak drsná až tě bude nakládat 5 chlapů naráz," zašeptá mi do ucha a mně se naježí všechny chlupy na těle. Ta představa mě děsí.
Následně odejde.
„Pomoooc!! Prosím! Kdokoliv!" Začnu řvát a u toho se rozbrečím.
„Prosím Paytone."

PAYTON

„Kolik máme peněz?" Zeptám se Dylana, když dokončí počítání.
„Něco kolem 10 000$" povzdechl si Dylan a já praštil rukou do stolu.
„Doprdele, dlužíme mu půl mega a my máme sotva polovinu."
„Co budeme dělat?" Ozve se Jaden, který se opírá o zeď se založenýma rukama.
„Dáme mu půlku a druhou půlku dáme později... akorát se bojím že nám za to Bell nevrátí," zhroutím se na židli a založím si hlavu do dlaní.
„Každopádně musíme jednat, Bell je pryč už dva dny, bůh ví jestli je stále naž-.."
„Ne! Tohle neříkej, je naživu! Musí," přeruším Dylana a seberu mu peníze.
„Připravte se kluci, jedeme si pro Bell."
„Ale den setkání je až zítra," vloží se do hovoru i Josh a já na něj pošlu vražedný pohled. „To mi je u prdele, já si jedu pro Bell."

••••

Stojíme před opuštěnýma garážema na konci města a začínám pochybovat, že tady vůbec někdo je. Je tady klid. Skoro až děsivý klid.
„Dobře, jak zní plán?" Zeptá se Jaden a zapálí si cigaretu.
„Půjdeme dovnitř a najdeme Johnyho. Začneme s ním vyjednávat, určitě nebude šťastný, že vezeme jenom půlku peněz, tudíž vyjednávání bude trošičku oříšek. Pokud to půjde po dobrém, tak nám Bell dají. Pokud to půjde po zlém tak nastane boj. Mezitím co budeme bojovat, pokusím se proplížit ke skladišti, které tam je. Bude tam zavřená. Vím to, je to totiž jediné místo, kde může být."
Celou dobu se upřeně koukám na garáže a zhluboka dýchám. Prosím Bell vydrž, už jdu.
„To je na hovno plán," ozve se znova Jaden a cigaretu zahodí.
„Nic jiného nám nezbývá," povzdychne si Dylan a nabije si pistol, stejně tak udělá i Josh.
„Připraveni?" Všichni kývnou a my se rozejdeme. Dojdeme k hlavním dveřím, které pomalu otevřu a nakouknu dovnitř. Celkem divný, že tady nikdo nehlídá.
Dám klukům povel, aby se rozdělili a prošli to tady. Bohužel se daleko nedostaneme, protože se z ničeho nic vynoří Johny.
„Ale ale, kdopak tady je," usměje se na nás slizky a já protočím očima. Pořád stejný debil.
„Přinesli jsme ti prachy," hodím před něj tašku s prachy a on si ji sebere.
„Je to teprve půlka, další půlku dostaneš, až mi předáš Bell," Dylan, Josh a Jaden ke mně přijdou a stoupnou si vedle mě.
„A jak můžu vědět, že mi dáš zbytek?"
„Jsem to já Johny... já sliby dodržuju," kouknu se mu upřeně do očí a on se pousměje.
„Rád bych ti Bell dal ale... moji kluci s ní zrovna zažívají trochu srandy, však víš," usměje se na mě a naznačí boky, co myslí. Hned jak to vysloví se na něj vrhnu tak rychle, že mě ani kluci nestihli chytit. Schodím ho na zem a začnu ho mlátit hlava nehlava. Jak se vůbec opovažuje. Jak se opovažuje tohle dělat mojí Bell.
Když mu chci dát další ránu, ozve se střelba. Přijdou sem další chlapy a začnou po nás střílet. Rychle slezu z Johnyho a schovám se za sloup. Pomalu se otočím na jednoho z chlapů a střelím ho do hrudi. Přímí zásah a on padá k zemi.
„Postarejte se o ně! Já jdu najít Bell!" Zakřičím na kluky a rychle uteču do uličky, ve které by se mělo nacházet skladiště. Daleko nedojdu, protože mě někdo majzne něčím po hlavě. Otočím se a tam stojí další chlap. Kolik jich tady je?
Začneme se prát a musím uznat že má sílu. Přitiskne mě na zeď a začne mi dávat pěstí. Já ho však kopnu do rozkroku, díky čemu se svalí na zem a následně mu dám kolenem do obličeje. Zaskučí a chytne se za nos. Vytáhnu zbraň a střelím ho do hlavy. Mrtvý.
Vydám se opět dál až dojdu ke dveřím. Zamčený.
Vytáhnu opět zbraň a střelím na zámek, který se rozbije a dveře se otevřou. Vlítnu dovnitř jak namydlená střela a strnu na místě.
Bell.
Bell tady není.