Zase on

1.2K 45 0
                                    

Z pohledu Lili
"Já- já se omlouvám, řekl Bóťa, když se odtáhnul" seděla jsem tam, jako opatřená, všechno se ve mě míchalo. Měla jsem motýlky v břiše, ale přitom jsem po poslední slušnosti z klukem měla strach.
"Neomlouvej se, já to jenom nečekala" něžně jsem se usmála. Byli jsme docela unavený už, takže po nádherný puse jsem se opět otočila zády. Kluk s fialovými vlasy a nádherným úsměvem mě obejmul. Vzala jsem do dlaně jeho ruku, přitáhla jsem se k němu a během chvilky byla tuhá.

Pohled Botmana

S Lili jsme si řekli, že k ní pojedeme od den dříve, aby jsme to všechno stihli. Lili se šla převléct a u toho volala přes FaceTime s nějakou Ančou. Když konečně přišla a začala si pomalu balit věci ,podívala se na mě "Hele Páťo lidi jsou už domluvený, přijde jich tak akorát a rodiče o tom vědí taky" řekla a věnovala mi úsměv.
"Dobře, hrozně se těším" věnoval jsem ji úsměv.

Vzal jsem věci a pomalu jsme šli na vlak. Stíhali jsme to, tak akorát. V Praze na nádraží mě potkalo mě potkalo několik lidí, který si se mnou chtěli udělat fotku. Souhlasil jsem a rychle se nimi vyfotil. Do vlaku jsme nastoupili minutu před odjezdem. Skoro všude už byli zabraný místa, ale nakonec jsme přece jen něco našli. Seděli jsme ve vlaku něco přes dvacet minut, když v tom náhle k nám někdo přistoupil.
"Tomáši?" Řekla s totální nejistotou Lili.
"Co tady děláš? A co po mě chceš?" Dodala k tomu.
Tomáš se šibalsky usmál "jak vidíš dělám u security a procházím vlak, jestli tady nejsou lidi co by neměli" Koukal jsem na něj nechápavě.
"Co kdyby jsem si k vám sednul" probodl mě pohledem a prostě si sednul.
"To nám jako vážně znepříjemníš cestu, budeš na nás Koukal, tak jako kdyby jsme ti něco provedli a u toho začneš dělat ty svoje scény jako vždycky?" Řekla Lili totálně znechuceným pohledem.
"Nebuď drzá holčičko jinak to dopadne hodně špatně" Lili se začala třást a to už jsem nevydržel.
"Nemůžeš prostě vypadnou a nechat nás bejt? Fakt nejsme zvědavý na to jak tady na nás civí nějaký šmejd, se kterým nechce mít už nic společného!" Řekl jsem příliš hnusně a Lili mi zmáčkla ruku, tak silně, až jsem siknul bolestí.
"Ale, ale, našla si si někoho hustého koukám, ať okamžitě drží hubu jinak se neznám" podíval se na Lili a probodl jí pohledem. Pak, ale odešel a Lili se rozbrečela. Obejmul jsem jí.
"Ten zmrd ví přesně co dělá, abych nemohla nic udělat a ví v jakou chvíli" vytáhla telefon a začala někomu volat.
"No, ahoj co teď děláš?" Řekla někomu do telefonu.
"No a nemohl by si mě počkat na nádru s pár lidmi. Tomáš je ve vlaku a zase mlel ty svoje píčoviny. Víš, co se může stát, když vystoupím jenom já a budu mít klučičí doprovod" co by se mohlo stát..
"Dobře tak dík čekáme vás tam" a položila to.
"Kdo to byl?" Zeptal jsem se jí nechápavě.
"Volala jsem Radkovi jde akorát z práce, takže nás počká na hlaváku s pár lidma."
"Dobře a můžu se zeptat čeho je schopný?" Hrozně mě to zajímalo.
"Řeknu ti to u mě doma, tady to není nejvhodnější" konečně se uklidnila a já jsem souhlasil.

Když jsem konečně vystoupili Lili mi dala ruku a silně jí zmáčkla.
"Neboj jsem tu s tebou" pošeptal jsem jí do ucha. Na to se jenom usmála a Koukla na mě děkovným pohledem.
"Tam jsou" Najednou křičela, aby si nás všimli parta kluků se k nám otočila a mířila k nám.

Z pohledu Lili

Uviděla jsem Radka z klukama. "Ahóóóój" zakřičela jsem a všichni se tam usmáli.
Ze všema jsem se obejmula a představila jim Bóťu.
"Radku tohle je Patrik a ne na nic se zeptej" a probodla jsem ho pohledem, protože by se určitě ptal na všechno , třeba jestli jsem si konečně našla kluka a jednoduše řečeno, vyzvídal by jako nějaká holka.
"Ahoj těší mě" podal Radek Bóťovi ruku. Bóťa mu všechno opětoval. Všichni kluci si stoupli kolem nás, aby, když půjde Tomáš kolem nás neviděl.
"Za dvacet minut nám to jede řekl Radek" Bóťa se kouknul na mě nechápavý pohledem.
"Radek bydlí stejným směrem jako já akorát mi pojedeme dýl a ještě budeme muset přestupovat" vysvětlila jsem mu, usmála se a on přikývnul.

Už jsme měli vystupovat u mě. Pomalu jsme se zvedli a šli ke dveřím. Konečně jsme vystoupili a já řekla Bowteamu.
"Hele půjdeme ještě do krámu."
"Oukey, mají tady alespoň Redbull?" Zeptal se.
"Sice je tady úplný hovno, krám má tak deset mistrů, ale zrovna redbull mají. Už jsem řekla prodavačce, ať objedná i Crazyky" usmála jsem se. Do krámu jsme to měli asi ještě sto metrů, takže jsem prodavačce zavolala a řekla ji ať mi jde otevřít.
"To jako vážně si ji zavolala, ať ti otevře krám? Neříkala si, že tady bydlíš pouze tři měsíce?" Začal se ptát.
"No jo bydlím, ale lidi tady znám dost, teda jenom ty, kterým je nad 30, ale znám."

Naproti krámu jsem měla hned zahradu, ale neměla jsem klíč od branky, takže jsme to museli obejít, což bylo na náš náklad alkoholu další utrpení.
 

                         Pohled Botmana

Když jsem uviděl její barák, nestačil jsem se divit. Byl obrovský a ta zahrada? Prostě popíči. Na zahradě měla taky chatku, Bazén a něco jako stodolu.
"Wow" řekl jsem.
"Copak?"
"Máš to tady nádherný, oproti mému malému bytu" řekl jsem s údivem.
"Mám to sice větší, ale tvůj být je hrozně útulný a hezký" usmála se na mě a já jsem se jenom děkovně pousmál.
Když otevřela dveře, tak na mě vyběhli tři psy. Nějaký velký Staford, pak ještě asi štěňátko vlčáka a čivava. Úplně jsem se lekl, když to Lili uviděla, zasmála se a zvedla jeden prst. Všichni psy si sedli a čekali na povel.
"A ven" řekla a psy se rozběhli úplným nadšením.
"Jsme tadyyyy" zařvala na velký dům Lili
"Ale vítejte" přišel její táta. Podali jsme si ruce seznámili jsme se. Na to hned přišla její mamka, moc sympatická paní a její sestra.
Seznámili jsme se dali jsme panáka s jejím tátou na přivítání. Lili mě vzala za ruku a řekla "tak pojď jdeme ke mě do pokoje a hodíme tam alespoň věci." Jen jsem přikývnul, ale když jsem uviděl ty schody, co mě čekají, jen jsme zíral a přemýšlel jak po nich půjdu, když budu na mol. Když jsem se překonal a vyšel schody, Lili otevřela jedny dveře a vstoupili jsme do nich. Vzala mi tašku a položila jí na malou skříňku. Vzala mě za ruku a táhla k posteli. "Pojď" řekla mi a já ji poslechnul jako pejsek a šel.

Kluk mých snů!Kde žijí příběhy. Začni objevovat