Kluk mých snů!

Dopis

                             Z pohledu Lili

Asi půl hodiny po tom, co jsem to típla Bóťovi, tak mi začal zvonit telefon.
"Dobry den" řekla jsem slušně.
"Ahoj Lili prosím tě v kolik ti to jede?" Zeptala se osoba na druhým konci.
"Asi za půl hodiny, snad to všechno stihnu" řekla jsem jasně.
"Budeme tam na tebe čekat, tak hlavně nikam neuteč" řekla na druhém konci osoba do telefonu a típla to.

Už jsem seděla ve vlaku byla jsem happy, že zatím můj plán vychází. Když v tom..
Mi začal vybrovat telefon a já uviděla na displeji Bóťovo číslo. A kurva co teď. Nechala jsem to zvonit, aby měl ponětí, že něco dělám. Bylo dvanáct hodin za chvíli jsem měla vystupovat a měla by, tam na mě čekat důležitá osoba, když tam nebude celý plán se pokazí.

"Ahoj tak zatím vše vychází podle plánu koukám" usmála se na mě osoba.
"Asi ano" úsměv jsem jí oplatila a obejmula jí.
"Musíme jít ještě něco nakoupit, doma se včera většinou toho snědlo" a nasedli jsme do auta.

V krámu jsme koupili pár věcí, teda když se dá říct, že pár věcí je přeplněný nákupní košík.
"To budeme oslavovat hody, nebo?" Zeptala jsem se a začala se smát.
"Ne to ne, ale pak by se mi nakupovat už nechtělo a navíc musím koupit alkohol na nový rok, takže co piješ" že bych nakonec k Morrymu na nový rok nešla?
"Piju úplně všechno" usmála jsem se.
"No nic už by jsme měli jet" řekla osoba.

                      Pohled Botmana

Byl jsem doma sám, takže jsem zapnul csko s tím, že jsem se pokoušel asi 5x dovolat Lili, ale proste to nebere. Asi má nějakou práci, nebo tak. Byl jsem v půlce hry, když v tom jsem uslyšel klíč v zámku a bylo mi jasné, že je to máma.
"Ahoj mami" zařval jsem na ní z pokoje.
"No čau, přinesla jsem nákup, nechceš mi s ním pomoct?" No rád bych, ale teď vážně nemůžu.
"Dej mi deset minut vyhraju to s hned jsem u tebe" dal jsem si na sebe sluchátka a nevnímal.
Nakonec to trvalo o trochu dýl, ale vyhráli jsme, takže jsem měl good náladu. Šel jsem pozdravit mámu, když v tom..
"Překvápko" řekla máma s Lili zároveň.
Jenom jsem zíral a nedokázal nic říct. Měla přijet až zítra. Byl jsem mega rád, že je tady. Měl jsem tolik otázek a všeho, ale prostě jsem stál jako přikovaný k zemi bez hlasivek.
"Vím, že teď máš asi miliony otázek, tak ti odpovím na nějaký, na který by si se asi nejspíše ptal. Takže tvoje máma mi zavolala jestli bych nechtěla přijít o den dříve, že je ráda, když jsem u vás a prý na tobě viděla, že si úplně jiný a zkleslý, když tady nejsem. Jo a taky jsme se domluvili, že si spolu dáme víno, ty se jí prý vůbec nevěnuješ a si pořád na kompu." Nemohl jsem uvěřit vlastním uším.
"Děkuju mami a tobě taky zlato. Úplně jste mě zaskočili. A hlavně překvapili." Popošel jsem k mámě a obejmul jí. Nečekala to, ale byl jsem jí fakt vděčný. Pustil jsem mámu a otočil se k Lili. Vášnivě jsem ji políbil a mezi polibek jí řekl jak moc jí miluju.
Odešli jsme s Lili do pokoje.
"Tak co líbí se ti překvapení?" Zeptala se mě.
"Ano, je to úžasný, miluju tě. A ještě, než odpovíš, tady máš ode mě dárek" podal jsem jí dárek. Otevřela ho a uviděl jsem jak jí po tváři teče slza. V malý krabičce byl zlatý přívěsek s jejím jménem. A dopis který jsem jí napsal. Stálo v něm..
"Hned od začátku, od prvního setkání, od té doby, kdy si mi poprvé podala ruku, poznal jsem, že se ve mě probouzí něco zvláštního. Nebyl jsem si jistý a neměl ani páru co to je, ale měl jsem nutkání to zjistit. Hned jsem musel přijít na to, jak s tebou navázat kontakt. A když se mi to povedlo a zjistil jsem jaká si, musel jsem dělat všechno proto, aby jsem se s tebou viděl znova. Dokázala si zabrnkat na struny, o kterých jsem ani nevěděl, že je v sobě mám. Přiměla si mě se na svět dívat jinak. Nečekal jsem, že s jednoho večera mohlo něco vzejít a vůbec jsem si neuvědomoval, jak každý tvůj pohled, každý úsměv, kterým si mě odměňovala mě mění. Od začátku jsem cítili potřebu tě ochraňovat a stát u tebe v tom nejhorším. Jakmile se naše rty poprvé dotkly, cítil jsem jak se ve mě něco pohnulo, něco skrytého pod nánosem prachu. Toho místa se nikdo hodně dávno nedotkl, možná dokonce nikdy. Probudila si mě a přinesla si mi do života světlo, smích a touhu. Od prvního polibku jsem věděl, že už nikdy nebudu stejný. Všechno v mém životě se měnilo, že jsem to ani nestačil sledovat. Byl jsem šťastný, konečně jsem pochopil co to slovo znamená. A hlavně co je nejdůležitější, ukázala si mi co znamená milovat. Ne milovat jako to dnešní lidi znají, ale doopravdy. Bez tebe bych jen bloudil v myšlenkách a snad nikdy nezjistil, co je to práva láska. To co se mnou děláš jsou jenom divy a já se jim nebráním. Miluju tě a vždycky budu, ano vždycky, ty si to nejlepší, co mě mohlo v životě potkat."
Dočetla ten dopis a měla celé mokré tváře. Jen jsem vyjádřil svoje city, napsal jsem jí pravdu na papír.
Ani jsem se nenadál s už jsem měli její rty na mých, chytnul jsem jí za boky a posadil jsem ji na sebe, to jak mě líbala, bylo nepopsatelný. Tak vášnivý, líbala mě a nechtěla přestat. Nakonec se ode mě odtáhla a řekla, že je na to ještě brzo a Koukla na moje přirození. Pochopil jsem a přikývnul.
"Pojď půjdeme se najíst a koukneme na nějaký film." Řekl jsem jí.
"Dobře a co takhle si k tomu dát víno a udělat si romantický večer, i když vím, že nemáš moc rád romantický věci, ale ten dopis ve mě něco posunul a cítím se, tak jako ještě nikdy" a udělala na mě psí oči.
"Pro tebe všechno, ale romantiku jenom dneska" a zasmál jsem se. Úsměv mi opětovala a šli jsme do kuchyně.