Kluk mých snů!

Rande

                           Pohled Botmana
"Co takhle si dát společnou sprchu" zeptal jsem se Lili, už jsem jí nahou viděl, takže by to snad nemuselo vadit.
"To nezní, tak špatně" usmála se na mě. Vzal jsem si čistý trenky, Lili si vzala tanga a vyhrabala si ze skříně moje triko.
Vydali jsme se do koupelny, když už jsem byl ve sprše čekal jsem až za mnou přijde Lili. Stékali mi po obličeji kapky vlažné vody. Konečně za mnou přišla.
"Bože to je studený" řekla hned po tom co na ní padlo pár kapek.
"To snad nemyslíš vážně" a vybuchnul jsem smíchy.
"Ale myslím. Dej trochu teplejší vodu, nebo ti tady umrznu a do postele mě budeš tlačit jako kostku ledu" začala se příšerně smát.
"Rozkaz šéfe" a nadstavil jsem teplejší vodu.
"Děkujuu" a udělala na mě úžasný face.
Po asi dvaceti minutách jsme vyšli ze sprchy a šli si lehnou.
"Si unavená" zeptal jsem se.
"Ani ne můžeme si zapnout nějaký film, co ty na to?"
"Klidně a na co by si se chtěla kouknout" znovu jsem se jí zeptal.
"Cokoliv kromě hororu, takže něco vyber" usmála se na mě a já vybral nějakou komedií.
Lili si lehla na moji hruď a já jí hladil po zádech. Asi po dvaceti minutách jsem slyšel, jak se jí zpomalilo dýchání a věděl jsem, že usnula. Je hrozně roztomilá, když spí. Vypnul jsem film. Lili, jak kdyby to vycítila a otočila se, hledala mojí ruku ze spaní. Usmál jsem se, ta holka je tak dokonalá. Přitulil jsem se k ní ona na mě vyšpulila zadek a během chvilky jsem byl tuhý taky.

                       Z pohledu Lili
Ráno jsem se probudila a Bowtea ještě spal. Rozhodla jsem se, že mu udělám snídani do postele. Přišla jsem do kuchyně a uviděla tam jeho mamku.
"Dobré ráno" řekla jsem ještě ospale.
"Tobě taky" a usmála se na mě.
"Myslela jsem, že bych mohla udělat Patrikovi snídani, kdyby to nevadilo" usmála jsem se na ní.
"Ale jo Klidně a co by si mu ráda udělala?" Zeptala se mě.
"No myslela jsem, že palačinky"
"To zní skvěle, pojď úkazu ti kde co máme" poděkovala jsem jí a začala chystat těsto na palačinky.
"Můžu ochutnat" zepatala se mě jeho mamka, když videla, že už mám par palačinek udělených.
"Jasně, že ano" usmála jsem se na ni a podala ji talíř s palačinkama.
"Jsou úžasný" a podala mi pár věcí na ně, třeba jako jahody, šlehačku a čokoládový topink.

                        Pohled Botmana

Vzbudila mě nádherná vůně, která se prolínala celým mým pokojem. Uviděl jsem, že Lili něco drží v rukou. Byl to tác a na něm nějaké dobré jídlo.
"Dobré ráno, tady máš připravila jsem ti snídani" řekla mi úplně sladkým hlasem a podala mi tác a palačinkama.
"Dobré ráno a děkuju, čím pak jsem si to vysloužil" zeptal jsem se jí s úšklebkem.
"No to nevím, ale jestli nechceš já to Klidně sním" a úšklebek mi opětovala.
"Ne to je moje" a vypláznul jsem na ní jazyk.

Měli jsme už po skvěle snídani a obědě.
"Co budeme dneska dělat" zeptala se mě Lili a já dostal úžasný nápad. Dneska je sice 26.12. A všechno je zavřeno, ale mám známého, který vlastní restauraci.
"Co takhle jít spolu na rande" a jenom vykulila oči.
"To jako vážně? Patrik Klila mě zve na rande?" Zeptala se rozhozeně.
"Ano zlato, uvědomil jsem si, že jsme pořádné rande ještě neměli, takže co ty na to?" Miluju tu holku, takže ji to chci dokázat.
"To beru, ale nemám nic na sebe" řekla smutně.
"Lásko mě se líbiš v čem koliv ve všem vypadáš jako princezna a navíc všechny obchody jsou zavřené je svátek" usmál jsem se na ní a dal jí pusu.
"A měla by si se obléct za dvacet minut vyrážime" Koukla se na me vražedným pohledem.
"Za dvacet minut? Si se zbláznil, však jsem ještě od mouky" rychle popadla svojí kosmetickou taštičku a nějaký džíny, tílko,svetřík a utíkala do koupelny. Přesně za dvacet minut vyšla.
"Wow, si nádherná" řekl jsem jí a dal jí pusu.
"Děkuju moc, ale za dvacet minut se udělat zázrak nedá" a usmála se.

"Kam to vůbec jdeme" zeptala se mě asi po dvaceti minutách cesty.
"Nech se překvapit" jasně, že jsem jí to chtěl říct, ale nemohl jsem. Nejdřív jsem jí chtěl vzít na trhy. Mají tam menší ruské kolo. Pak jí něco koupit v pár stáncích a nakonec jí vzít do restaurace na večeři.

"Mají to tady nádherné" řekla, když jsme přišli na trhy. Drželi jsme se za ruce a ona uviděla stánek s plyšakama. Koukla na stav peněženky a já se na ní zamračil.
"Ani na to nemysli, to já tě pozval na rande, takže platím, který se ti líbí." Na konci věty jsem se musel usmát. Ukázala na menšího medvídka, který držel ruce srdíčko, byl opravdu malinký.
"Dobry'den, prosím vás vzal bych si toho velkého méďu s tím srdíčkem. Nebyl moc velký měl asi jenom metr. Zaptatil jsem ho a podal ho Lili. Věnovala mi úžasný úsměv a já jí musel políbit. Dal jsem jí ruku a vedl jí k ruskému kolu, nebylo tu moc lidí, takže jsem nám koupil lístky a asi za dvě minuty jsme už v něm seděli. Méďu si posadila vedle sebe, byla úplně roztomilá a věnovala mi polibek.
"Děkuju ti a miluju tě brouku" rekla mi a dostal jsem od ní vášnivý polibek.
"Miluju tě" řekl jsem jí hned jak se odtáhla.

"Kam to jdeme, přišli jsme tamtím směrem" ukázala úplně na opačnou stranu.
"To není všechno, co jsme si pro tebe připravil" a usmal jsem na ní.
"Cože? Tohle není všechno" zeptala se a otevřela pusu.
"Není, pojď za chvíli tam budeme" zavřela pusu a popoběhla.

"Tak jsme tady" ukázal jsem jí na restauraci.
"Cože, víš jak to tady musí být dráhý"
"Kolik krát jsem ti říkal, že se nemáš koukat na peníze zlato" řekl jsem naštvaně, ale pak se usmál, aby věděla, že se na ní nezlobím.

Když už jsme seděli uvnitř číšník nám přinesl víno a jídelní lístek.
"Jakto, že tady nikdo není" zeptala se po chvilce Lili.
"No oni dneska mají zavřeno" řekl jsem jí s úsměvem.
"A jakto, že jsme tady mi" opět se zeptala.
"No víš, majitel je můj známy, takže to pro nás otevřel, když jsme mu řekl, že tě chci pozvat na rande." Nic neřekla a jen se usmála.

Měli jsme po večeři a hráli nám skvělou hudbu. Tím, že jsem jí vážně chtěl udělat radost, tak jsme se musel zeptat.
"Nechtěla by si si se mnou zatančit".
"Já, ale tančit neumím skoro vůbec" Koukla smutně.
"Já taky ne, takže to můžeme zkusit a navíc tady nikdo není, takže nás nikdo neuvidí" a podal jsem jí ruku.
Začali jsme tančit a na naše zkušenosti, to nebylo vůbec zlé. Sedli jsme si chvíli si povídali, pak jsem zaplatil a vyrazili jsme pomalu domů.