Princess of mafia

-12-

Seděli jsme s Gwenny na té tvrdé posteli. Ruce jsem už naštěstí měla rozvázané. "Mio ty si toho chlapa nemůžeš vzít." Zašeptala Gwenny. "Určitě se to vyřeší. Táta s Nicolasem a Mathiasem na něco přijdou."

"Nebudu riskovat tvůj život," odpověděla jsem a dívala se před sebe. Potom jsem se podívala na ní. "Až se odsud dostaneš," začala jsem. "Musíš na mě zapomenout, dobře? Protože my tu nezůstaneme. On-" ukázala jsem na dveře. "Mě stoprocentně odveze pryč. Na nějaké místo, někam daleko. A já nechci, aby si obětovala svůj život k tomu, aby si mě našla, rozumíš? Musíš tam být pro tátu." 

"Ne," zakroutila hlavou. "Na to ani nemysli, Mio. Nenechám tě to udělat." 

"Já se neptám," řekla jsem pevným hlasem. "Jsem starší, zapomněla jsi? Jsem princezna Newyorské mafie. Tohle je můj úkol." 

"Jsi blázen, jestli si myslíš, že si táta mezi námi bude vybírat. Zachrání nás obě-" Najednou se ozvali klíče v zámku a dveře se otevřeli. Objevil se v nich ten obrovský chlap-Dimitri.

"Jdeme!" Nařídil nám s ruským přízvukem. Když jsme se ani jedna nepohnuly, přišel k nám a surově chytl Gwenny za paži a zvedl jí.

"Nesahej na ní!" Vyskočila jsem na nohy a strčila do něho. Kvůli překvapení Gwenny pustil a couvl. Potom se na mě zadíval a než jsem se nadála ucítila jsem palčivou bolest na tváři. Cítila jsem jak mi něco vytéká z nosu a opatrně se toho dotkla. Když jsem se podívala na svoje prsty, zjistila jsem že je to krev. 

"Jsi v pořádku?" Zeptala se rychle Gwenny a já přikývla. 

"Mám opakovat, co jsem řekl, nebo jdete?" Zavrčel Dimitri.

"Jdeme," ozvala se rychle Gwenny a vzala mě za ruku. 

Stáli jsme uprostřed skladiště a před námi byl Benjamin. Dimitri stál za námi a hlídal nás. Věděla jsem, že všude okolo jsou další lidé a všechno hlídají. Táta prý měl dojít sám. Aby vyzvedl Gwenny, která stála vedle mě a stále mě držela za ruku. Najednou se velké dveře skladiště otevřeli a v nich se objevil táta. A doopravdy byl sám.

"Rád tě zase vidím Marcusi," ozval se Benjamin.

"Okamžitě pusť moje dcery!" Zakřičel táta a já ho snad nikdy neviděla tak naštvaného. Rychlými kroky mířil k nám. Zarazil se, když mě viděl. "Co si jí udělal?" 

"Tvoje dcera byla trochu drzá na mého muže," kývl k Dimitriovi. "Musel jí potrestat." 

"Za to zaplatíš!" Zavrčel táta. 

"Marcusi rád bych ti připomněl, že domů dostaneš jen jednu nebo žádnou," 

"Věř mi, že domů dostanu obě," odpověděl táta klidným hlasem. Najednou do skladiště vtrhli další muži. Poznala jsem Richarda a pár našich, ale zbytek musel být od Nicolase. Ze všech stran se ozvala střelba. Všimla jsem si, že Benjamin v ruce drží zbraň. Najednou mě někdo popadl za vlasy a táhl pryč. Snažila jsem se Dimitrimu vytrhnout, ale nedokázala jsem to. Gwenny mi běžela na pomoc. Ale proti Dimitrimu neměla šanci. Podívala jsem se na místo, kde stála před chvíli táta s Benjamin, ale nikdo tam už nebyl. Koutkem oka jsem spatřila jak Dimitri vytahuje zbraň.

"Myslím, že by s tímto Benjamin souhlasil." Prohlásil hlubokým hlasem a vystřelil. Nevěděla jsem, jestli jsem křičela nebo se mi to zdálo v hlavě. Začala jsem se ještě více bránit a chtěla jsem se mu vykroutit. 

"Gwenny!" Vykřikla jsem zoufale. Jako bych nabrala novou sílu. Vykopla jsem nohu dozadu a zasáhla ho. I tak silného muže, takový kopanec mezi nohy bolí. Dimitri mě konečně pustil a já ho praštila znovu. Měla jsem menší sílu, takže jsem se zaměřila na zbraň. Kopla jsem ho do ruky, kde držel zbraň, kterou upustil. Dřív než stihl zareagovat, jsem jí zvedla ze země. Nad ničím jsem nepřemýšlela a vystřelila. Dimitri vykulil oči a z úst mu začala téct krev. Ale už jsem se mu nevěnovala.

Běžela jsem k Gwenny, která ležela na zemi. "Gwenny," vzlykla jsem a vzala její hlavu a položila si jí do klína. "Zůstaň se mnou. Rozumíš? Táta je tu. Měla jsi pravdu, přišel pro nás. Dostane nás domů. Obě." Rozhlédla jsem se a snažila se najít někoho, kdo mi pomůže. 

"Mio!" Tátův hlas se ozval jakoby z dálky. Ale v momentě byl u mě. "Gwendolyn!" 

"Tati," podívala jsem se na něho. "Tati musíme něco udělat." 

"Odveď jí," táta mluvil na někoho za mnou. Najednou jsem cítila jak mě někdo táhne od Gwenny a znovu se začala bránit. Nemohla jsem jí opustit. Teď ne.

"Pusť mě," vyjekla jsem, ale ruce mě drželi silně. 

"Nepustím," známý hlas se mi ozval u ucha. "musíme pryč, Mio. Hned. Tvůj táta je s Gwenny. Všechno bude v pohodě. Jen pojď se mnou." Nicolas mě dál odváděl od Gwenny, kterou táta držel v náruči a mluvil na ní. A já si v hlavě opakovala Nicolasova slova. Všechno bude v pohodě.