Cold Pretense [YunGi] (Ateez) - DOČASNĚ POZASTAVENO!!

6.

Ahoj!! Věnováno BaileyLee87 😊😊

Na obrázku Seonghwa :33

Chtěl jsem něco namítnout, ale předběhlo mě zvonění na hodinu. Věnoval jsem se učitelce, neboť v tomhle předmětu jsem měl mezery. Sem tam jsem očkem zabloudil k Mingimu, který se tvářil stále naštvaně. Možná jsem to trochu přehnal, říkal jsem si. Neboť kdyby byl někdo tak vlezlý, jako jsem byl já před chvílí, asi bych se taky zrovna netvářil. Raději jsem na něj už nemluvil. Skončilo vyučování a já měl mít ještě kroužek tance. Bylo skvělé, že mi to mamka zařídila, ale ještě by bylo lepší, kdyby zjistila, kde to je, pomyslel jsem si. Zeptal jsem se kolemjdoucího žáka, jestli to náhodou neví. Přibližně mi to popsal, ale sám přesně nevěděl. Takže jsem bloudil dál, dokud jsem nenarazil svou nepozorností do jednoho kluka.

,,Promiň, nechtěl jsem..." hlesl jsem s omluvným úsměvem.

,,V pořádku, stane se." usmál se na něj o něco menší černovlásek..

,,Když už jsem tě srazil, nevíš takhle náhodou, kde se tu vyučuje tanec?" optal jsem se a nenápadně si jej prohlížel. Tak tenhle rozhodně nemá nouzi s takovým by se chtěl bavit každý, pomyslel jsem si. Vypadal dokonale.

,,Zrovna tam mířím. Jsem Park Seonghwa, jak se jmenuješ ty?"

,,Jeong Yunho. Ty taky tančíš?" optal jsem se, i když to bylo zřejmé, když tam zrovna mířil, ale co už.

,,No už to tak vypadá. Nevěděl jsem, co s volným časem, a tak jsem se minulý rok zapsal a zjistil, že tanec miluju." pověděl s úsměvem Seonghwa.

Působil tak mile. Kéž by byl takový i Mingi. Bože, proč na něj zase myslím? Měl bych mu dát pokoj, když mu tak lezu na nervy, říkal jsem si. Než jsem stačil jakkoliv zareagovat, opět promluvil.

,,Jak dlouho tančíš ty?" optal se.

,,Dalo by se říct, že už od mala, ale to jen pro sebe. Až v minulé škole jsem začal tancovat v prváku." odpověděl jsem mu s úsměvem.

,,Tak to jsem na tebe zvědavý. V polovině roku pořádáme taneční soutěž, většinou se dělíme na skupinky, jestli budeš dobrý, chtěl bych tě k sobě do týmu."

,,Doufám, že tě nezklamu. Do jakého ročníku vlastně chodíš?"

,,Do třeťáku a ty?"

,,O ročník níž." odpověděl jsem mu. Byl opravdu fajn.

,,Ah Park Seonghwa se mi snaží přebrat kamaráda?" prohodil San a dal Yunhovi paži kolem ramen.

,,Říká někdo, kdo si dělá majetek z lidí a využívá je, jak se mu zachce." řekl Seonghwa jízlivým tónem, ale stále si držel na tváři úsměv.

,,To bylo zlý...a co ty tu vlastně děláš?" otázal se San a stočil pohled k Yunhovi.

,,Jdu se učit tančit." odpověděl jsem mu s úsměvem. Buď se mi to jen zdálo, nebo se ti dva moc v lásce nemají.

,,Hmm už se těším, až tě uvidím. A co to mělo dneska být s Mingim? Říkal jsem ti, že se mu máš raději vyhýbat, je..." nestačil to dopovědět, neboť ho přerušil Seonghwa.

,,Jaký je? Huh...přestaň o Mingim vykládat nesmysly novým žákům. Mingi je v pohodě, jen si moc nepouští lidi k tělu a působí chladně. Rozhodně to ale není žádný grázl nebo bůh ví, co ti napovídal tady San."

,,Chtěl jsem říct, že je prostě divný..."

,,Jo asi stejně tak jako ty přijdeš divný mě." prohodil posměšně Seonghwa a mrkl na Sana.

Ten se na něj podíval s pozdvihnutým obočím. Rozhodně si to nechtěl nechat líbit. Yunho si aspoň mohl oddechnout, že se dál neřešil kluk, na kterého teď musel pořád myslet. Nakonec i jejich popichování skončilo, když vešli do taneční místnosti, kde se nacházeli i ostatní zájemci o tanec.

----------------------------------------

,,Tancuješ perfektně. Má nabídka stále platí." řekl Seonghwa s úsměvem, když opustili taneční místnost, a přátelsky poplácal Yunhoa po zádech.

,,Děkuji a rád budu s tebou v týmu, jinak líbí se mi tvůj styl tance." též jsem jej pochválil. Najednou se Seonghwa zastavil a porozhlédl se kolem. Poté se podíval na mě a vtáhl mě do prázdné třídy.
,,Děje se něco?" zmateně jsem se optal.

,,Jen jsem se chtěl vyhnout Sanovi. Dávej si na něj pozor. Je sice milý a hodný a když může, pomůže každému, ale rád si zahrává s pocity ostatních. Vypadáš chytře, tak mu nenaleť. A ohledně řečí k Mingimu, také tomu nevěř, San si rád věci přibarvuje podle svého. Jednou se tu popral s bývalými třeťáky kvůli tomu, že obtěžovali jeho nejlepšího kamaráda a najednou je z něj postrach Mingi. Ale on takový není a násilí nemá rád. Dost ho štvalo, že ho tak ostatní začali brát...no nakonec se to stalo jeho maskou." vysvětlil mu. Nechtěl, aby si někdo myslel něčo špatného o jeho kamarádovi. Poté poukázal na dveře, aby se opět dali na cestu. 

Nestačil jsem zírat. Musel mít Sana dobře prokouknutého. Sice jsem tak nějak nechápal, proč mi vlastně tohle všechno vypráví, ale nevadilo mi to.
,,Stejně jsem tomu nevěřil. O takových věcech bych se musel přesvědčit na vlastní. Přijde mi fajn, jen by nemusel být tak odtažitý..."

,,Časem se to jistě zlepší. Pokud bys chtěl, pomůžu ti s ním." nadhodil s úsměvem a mrkl na něj.

,,Děkuji, ale myslím, že to využiju později." nervózně jsem řekl, když jsem si vzpomněl na jeho naštvaný výraz při hodině.

,,Dobře. Dám ti své číslo, kdyby ses chtěl projít nebo tak, klidně napiš." pověděl s úsměvem a už si bral od Yunhoa telefon. Namačkal mu tam své číslo a uložil pod svým jménem. Poté mu mobil předal. Za pár minut už stáli oba před školou. 

,,Jsem rád, že tu jsou i lidi jako ty. Děkuji za dnešek."

,,Za málo, rád jsem tě poznal." hlesl s úsměvem Seonghwa a zvedl ruku na pozdrav. Následně se vydal svým směrem. 

Pokračování příště...