Why Always Me

část 3

Leželi jsme vedle sebe a jenom koukali do stropu.
Odběhla asi hodina a čtvrt a May pořád nebyla doma a myslím, že to ani jednomu nevadilo. Když se Peter otočil na bok, aby se na mě podíval, málem jsem spadla z postele. Hopsal měl ale štěstí a stihnul mě chytit, čímž mě k sobě přitiskl. Znova.

,, Asi bychom to tu měli uklidit než přijde May" navrhla jsem a zabalená v dece jsem vyšla ke skříni.
Peter na mě jen koukal a rozhodnně nevypadal, že by se mu chtělo zvedat.
Ze skříně jsem si vyndala oblečení a stále zabalená v dece jsem docupitala ke sprše.

S mokrou hlavou ze sprchy a v legínách s mikinou jsem se vrátila za Peterem. Už byl převlečený a čekal na mě. Moc slov jsme spolu neprohodili protože mě okamžitě políbil. Bylo to milé a plné lásky. Teda alespoň z mojí strany. Aspoň v to teda doufám.
,, Katherine Natasho Stárková?" Oslovil mě celým jménem. Jsem zvyklá že mi tak říkají jenom když jsou na mě naštvaný a to především táta a Happy
,, Budeš oficiálně mojí přítelkyní a půjdeš se mnou na školní ples" usmál se na mě s tím roztomilým pohledem a já nemohla odpovědět jinak než ano. Vrhla jsem se mu do objetí a pevně ho stiskla.

,, Jsem doma!" Ozvalo se z obýváku a chvíli na to se otevřely dveře.
,, Ahoj May"
,,Ahoj" zamávala jsem nenápadně a stala vedle Petera jako pařez. Přemýšlela jsem jestli vůbec ví že tu budu a nebo jestli to bere jako překvapení.

,, Drahoušku moc mě mrzí že jsem nestihla přijít dřív, ale dneska toho bylo hodně. Doufám že ti to nevadí" řekla a začala kolem máchat rukama.
,, Ne May, nevadí" odpověděl Peter v naději, že mluví na něj
,, Petere! Mluvím s Katie!" Vykřikla překvapeně a já se začala smát. Líbí se mi jejich vztah a vlastně i jejich humor a energie. Dlouho jsem se upřímně nesmála, ale teď je to jinak. Připadám si doma a to jen když se podívám na Petera. A není to tím že bych tam byla už tak po čtvrté abych se schovala před tátou.... S Peterem jsme si nakonec lehli k sobě. May nevadilo že sdílíme postel, protože potom co jsme společně usnuli na gauči už je jí to asi jedno. Ležela jsem v jeho náručí a ještě chvíli jsme si povídali. Tentokrát ale o novinkách ve škole a následujícím školním plese.

___________________________________

,, Ned už se na tebe těší" řekl Peter když jsme jeli autem.
,, To já na něj taky" odpověděla jsem s úsměvem a přidala do plynu.

,, Jenom mi slib že se nebudeš zajímat o názory ostatních. Po tom všem co bylo v televizi budou různý" prosil mě když jsme vystupovali z auta. Už v tu chvíli na mě několik lidí koukalo a ne úplně příjemně.
Oddechla jsme si a podívala se mu přímo do očí
,, Jsem Stárková, lidé na mě a mé jméno mají různé názory" odpověděla jsem s úsměvem, aby neměl starosti. Super. Vlezli jsme ruku v ruce do školy a na tvářích jsme měli úsměv. Ten můj mě ale rychle opustil když jsem si přečetla některé myšlenky

* Stárková na naší škole, já myslel že jenom lže*

* Avenger v mojí třídě?? Stejně jenom využívá svého otce*

* To je ta co je na straně proti iron manovi. Jak to mohla udělat*

* Málem zabila War machina*

Kdyby jenom tušili jak je všechno doopravdy. Kéž by věděli že být Stárková není tak lehké, jak si myslí.
,, Nech je bejt a už vůbec se jim nekoukej do mysli. Něco si mi slíbila" stiskl mi Peter ruku. Nebylo to ale agresivně, spíš jako náznak důvěry a podpory. Něco co teď potřebuju. Vešli jsme do třídy a sedli si do lavic. První hodina byla chemie a my dělali nějaké pokusy. Zrovna dneska jsem byla ve skupině s Michelle. Neznáme se až tak dobře a vzhledem k tomu že u " ní na týden" bydlím, musíme se přece poznat.