Why Always Me

část 2

Když jsem ze sebe všechno smyla a zabalila se do ručníku, vyšla jsem z koupelny ven.
Hodila jsem sebou na postel a zapla na mobilu instagram. První věc co mi naskočila na obrazovce byl příspěvek od Liz.
Fotka s Betty a Seymourem.
V pozadí byl vidět i Peter. Nedíval se přímo do objektu, ale obličej mu byl vidět jasně.
Proč jsem to musela tak posrat.
Na liště mi v tu chvíli cinklo upozornění. Vyjela jsem z Instagramu a otevřela zprávy.

Happy:
V jednu přijedeme do věže a budeme stěhovat věci, buď nachystaná.....

Skvělý, místo klidného týdne bez táty tu bude kopa cizích chlapů co se bude hrabat ve věcech Avengerů. A já budu ještě ke všemu poslouchat Happyho, který si bude připadat důležitý.

Začala jsem si uklízet pokoj. Sbírala jsem oblečení a nádobí z podlahy a všechno dávala ne jednu hromadu.
Nechci si stěhovat svůj pokoj a ani pokoje ostatních. Možná už jsou někteří trochu zabydlení v druhé budově, ale já tam nechci. Ne když tam mám být sama. Nová Avengers budova má být totiž skoro třikrát větší, než tahle věž.
Zvedla jsem se a s věcmi seběhla dolů. Nádobí jsem naházela do míčky a oblečení do pračky. Pak mě ale něco napadlo. Wanda má v pokoji ještě spoustu věcí. Rozhodně se nebude zlobit když ji s něčím pomůžu. Z kuchyně jsem se rozeběhla do skladu. Vytáhla jsem asi pět papírových krabic a všechny jsem je odnesla k Wandě do pokoje. Velká ustlaná postel vedle okna byla obložena polštářema a plyšákama. Malý plyšový králík byl ve středu a koukal ke dveřím. Vypadal roztomile a rozhodně se mi nechtěl házet do krabic. Rozhodla jsem se že měkké zabalím jako poslední a přesunula se k poličkám. Všechny knížky, fotky a svíčky jsem uložila do krabic. Nic mi do toho není ale každou knížku jsem alespoň jednou otevřela a pečlivě si ji prohlídka. U Wandy jsem strávila asi tři čtvrtě hodiny a přerušilo mě až bouchnutí dveří. Vyšla jsem z pokoje a namířila si to přímo do obýváku za Happym. V ruce držel tak sto papíru a už začínal dirigovat. Nevím ale koho protože za ním nikdo nestál.

,, Řekl jsem ti ať voláš jenom ve vážných situacích a ne když se nudíš!" Křičel do mobilu a následně ho típl.
Divím se, proč s ním rovnou nehodil o zem, protože se mu evidentně opravdu zvedl tlak.

,, To byl Peter?" Zeptala jsem se a opřela se o futra.
,, Ty ani nezačínej!" Vyjekl i na mě
,, Máš tady pomáhat, takže doufám že nebudeš zbytečná" odpověděl podrážděně.
Opravdu mě překvapilo jak rychle změnil povahu. V tu chvíli mě to drklo a geniální plán se začal tvořit.

,, Neboj, dostala jsem pokyny od táty. Nehledě na to, že když nebudu poslouchat půjdu do školy a tam se mi rozhodně nechce" zabručela jsem a otočila se na patě.
,, Do školy říkáš?" Podivil se Happy, ale se záludným ušklibkem. Přešla jsem do místnosti plné starých artefaktů a všelijakých památek. Nejdřív jsem mezi nimi procházela a prohlížela si je. Omylem jsem ale strčila do jedné vázy a to zhodila další tři. Udělalo to nehorázný rámus. Okamžitě se tam objevil Happy s pusou do kořán. Nevině jsem se pousmála a zamávala mu.

,, Co tady děláš?" Vydechl naštvaně
,, Chtěla jsem začít se stěhováním" odpověděla jsem a posbírala střepy.
,, A to jsi jako Čáryfuk nemohla zabránit té katastrofě?!" Vyjekl vyrovnaně.
,, Myslíš takhle?" Otočila jsem se a poslala magii směrem k další cennosti
,, Ne!" Vykřikl a otevřel dveře s výrazem ZMIZ.
Můj plán evidentně funguje.

Když už sem konečně dorazili na stěhování, tak jsem se celou dobu motala všude kde to šlo. Celé odpoledne jsem chodila z rohu do rohu a byla jsem jenom na obtíž. Nehledě k tomu že mi opět spadlo tak pět krabic.

,, Kathrine!" Vykřikl Happy a za předloktí mě odtáhl stranou.
,, Jsi tu už tři hodiny jako bagr v koupelně, motáš se tu a já už tě mám dost. Prostě půjdeš na dobu stěhování jinam a tím místem je škola. Je mi jedno jak a kam ale ať je to co nejdříve, takže zítra" vydechl vyčerpaně a naštvaně zároveň. BINGO!