Během mého plánu, kdy zachráníme rukojmého a zmizíme, se posralo všechno co se dalo.
Kromě toho, že Bucky a jeho super sérum už jsou evidentně z módy, protože tihle vojáci jsou fakt o dost horší a silnější, se taky ukázalo, že z celého auta nebyl jediný člověk, který by chtěl naší pomoc.
Ten "rukojmí", jak jsme si aspoň mysleli, byl jeden ze super vojáků. To, že to byla mladá holka, která Buckymu i Samovi nakopala prdel, ale stojí za zmínku.
Tipuji, že jí mohlo být sotva dvacet a ruku na srdce když řeknu, že se ze souboje s ní oba ještě dávají dohromady.
Dlouho jsem se koukala, jak se trápí ne s jednou super vojačkou, ale rovnou se čtyřma. Pak se ale Bucky málem zabil a to mě od podívané dostalo do boje.
Skončil totiž zespodu dodávky a jeho hlava se jen tak tak zastavila kousek od kola. Zalila mě panika hrůzy a rozhodla jsem se rázně zakročit.
Všechny, kdo ohrožovali Buckyho nebo Sama, jsem magií jednoduše odhodila kilometry daleko.
Všechny kromě té holky. S tou jsem chvíli bojovala sama. Chtěla jsem, aby věděla, jak se cítili kluci. Když už mě to ale přestalo bavit, čekal jí stejný osud jako ty ostatní.
Mám ale špatný pocit, že mi jak Sam, tak Buck vyčítají, že jsem nezakročila dřív.
__________________________
,, můžete už se mnou mluvit
prosím " rozmáchla jsem rukama a doběhla jejich tempo. Takové ticho jsem mezi nima ještě nezažila a už vůbec ne u věci, na které se spolu shodnou.
,, já se vážně omlouvám, ale nemohla jsem nic udělat dřív " snažila jsem se obhájit sama sebe, ale nevycházelo mi to.
,, Slyšíš to taky Bucky? Mám pocit, že na nás někdo mluví " řekl Sam a otočil se na Bucka. Ten se ale pořád díval před sebe a pokračoval v chůzi
,, Ty jsi pitomej" vydechla jsem a prostě se zastavila.
,, víte co vy dva!? Já jsem to v první řadě vůbec nechtěla dělat, ale ty jsi byl jako k neudržení !" Vykřikla jsem na prázdné silnici uprostřed ničeho a ukázala na Jamese.
,, A ty, tys ho v tom ještě pdporoval!" Dodala jsem a prst namířila na Sama.
Oba na mě koukali jako vyoraná myš.
,, takže tenhle váš " tichý trest", který jste si pro mě vymysleli, si můžete strčit někam, a to hodně hluboko, protože já už na to nemám náladu!" Zařvala jsem naposledy a odmítala jsem se kamkoli pohnout.
Kus za mnou jsem uslyšela tichý motor auta a šumení štěrku na silnici. Celý ten zvuk se postupně přibližoval.
,, zachránila vám zadky pánové " ozval se mužský hlas, který pocházel ze stejného směru, jako ten zvuk před tím.
Otočila jsem se, ale rozhodně jsem nebyla ohromena.
Přede mnou bylo vojenské auto, na němž seděl sám nový Kapitán Amerika, John Walker. Páni. Dneska máme vážně svůj šťastný den.
Vedle něho byl další muž, tmavě pleti s krátkými kudrnatými vlasy. Že by náhrada i za Sama?
Na Johnovu poznámku nikdo z nás neodpověděl. Všichni jsme jenom naštvaně koukali a čekali, co dalšího z něho vyleze. Nečekali jsme dlouho, protože začal okamžitě mluvit znova.
,, Alespoň už známe protivníka ne?" posmál se trochu. Abych pravdu řekla, začalo mi ho být maličko líto. Než jsem se ale stihla nad nějakou lítostí pořádně zamyslet, ti dva vedle mě se dali do chůze a já se k nim přidala. To Walkera opět nezastavilo a dal znamení, aby nás auto pomalu následovalo.
,, Jsem si jistý, že je to něco z velké trojky. Ufoni, androidi nebo čarodějové" dodal, jakoby to bylo tajemství.
,, Čarodějové neexistují" Nadechl se protivný Bucky. Vážně musí být jeho první slova zrovna na tohle téma?
,, Já jsem si dost jistý, že jedna jde právě vedle tebe" odpověděl mu ten druhý chlap, který zatím celou dobu mlčel. Bucky na něj zaměřil pohled a já jsem ucítila stejnou hořkost, jako při naší hádce u Wilsonů doma. Měl na čele tu jednu typickou žílu, která se objeví, když chce udělat něco, co by neměl.
,, Do toho kým je ti nic není" Odsekl ho Bucky a znovu tak prohloubil ticho, které jsem se rozhodla spravit.
,, Jsou to super vojáci" dodala jsem. Walker vypadal dost překvapeně, vlastně se mi zdálo, že to slyší poprvé.
,, To budeme muset spojit síly" Usmál se opět a znovu zastavil auto, čímž dal najevo, abychom nastoupili. Opět byl ale odignorován.
,, Dobře, tak jinak. Na letiště je to ještě přes třicet kilometrů. Odvezeme vás tam. Pojďte."
ČTEŠ
Why Always Me
Fiksi Penggemar,, Nemůžeš ani na chvíli zapřít roli dvojího agenta. Čemu se ale divím, máš to v DNA!" Kathrine se postavila proti vlastnímu otci, proti naivní vládě a i sama proti sobě. Mysl ji totiž ovládla láska a chuť žít pro správnou věc. Co když ale o všech...
