Stíny minulosti (SNARRY)

6.kapitola

Školní síň byla přeplněná, Severus neohrabaně stál a držel si na hrudi pohár teplého vína. Byl to večer Joshovy školní hry a on, Harry, Draco a Bill byli všichni přítomni. S Dracem to bylo pořád trochu napjaté a Severus věděl, že ten muž neschvaluje Harryho rozhodnutí nechat ho vídat se s Joshem. Ale bylo to mezi ním a Harrym, takže si na to Draco bude muset zvyknout.

Naštěstí Bill působil jako přívětivý nárazník a zdálo se, že je více než ochoten přivítat Severuse v jejich podivné rodinné dynamice. Josh zbožňoval Billa i Draca a Severus věděl, že je v nejlepším zájmu všech, aby spolu vycházeli.

"Severusi!" Ozval se davem šťastný hlas a Severus zahlédl, jak se k němu blíží Josh.

Bylo zvláštní slyšet Joshe oslovovat ho křestním jménem, ale chlapec ho nemohl dál oslovovat „profesore" a nemohl pro něj být strýcem tak jako Bill a Draco.

„Přišel jsi!" Řekl Josh, když k němu dorazil.

„Slíbil jsem to. Neměl bys už být ve svém kostýmu?„

„Bude to jen chvilka. Chtěl jsem se přijít podívat, jestli jsi tady."

Severus se proti své vůli usmál. Joshova rostoucí záliba v něm byla velmi zjevná a Severus nebyl schopen zakrýt svůj vlastní vztah k dítěti.

„Kde je táta?" Zeptal se Josh a Severus se rozhlédl po chodbě. Oči mu konečně padly na osobu stojící vedle pódia hovořící s velmi atraktivním mužem.

Severus přimhouřil oči a řekl. „Je tamhle. S kým je?„

Josh sledoval jeho zorný úhel a řekl. „To je pan Hunter, náš asistent."

„Aha." Severus se napil vlažného vína. „Proč by potřeboval mluvit s tvým otcem?„

Josh pokrčil rameny. „Často spolu mluví. Půjdu a rychle pozdravím strýčka Draca a strýčka Billa. Uvidíme se po představení!" Řekl a pak vyrazil hledat své strýce.

Severus se znovu soustředil na Harryho, který se smál něčemu, co říkal 'pan Hunter'. Hunter se pak natáhl, položil Harrymu ruku na rameno a sklonil hlavu, zatímco mu něco šeptal do ucha.

Žárlíš, zašeptal jeho vnitřní hlas.

To teda sakra ne, pomyslel si Severus. Není důvod, proč by ten zatracený Hunter měl stát tak blízko Harryho.

Není ti nic do toho, kdo stojí blízko Harryho. Nemáš vůbec žádné právo kecat mu do toho.

Jeho zatracený vnitřní hlas měl samozřejmě pravdu. Severus byl také zmaten, že vůbec něco cítí. Nemělo by ho trápit, že tam Harry stojí a přátelsky si povídá s atraktivním mužem, nebo, že se atraktivní muž stále dotýká Harryho paže, ale trápilo.

Sledoval, jak si oba muži stále povídají, jejich řeč těla byla snadná a přirozená, i když Hunter s Harrym určitě flirtoval. Těžko říct, jestli Harry opětoval pozornost, když měl ochrany jako obvykle nahoře. Ale rozhodně se tomu nevyhýbal a Severus cítil, jak se mu nepříjemně sevřela čelist.

Nakonec se Harry vyprostil z mužových spárů a vrátil se k Severusovi. Severus vyrovnal své rysy do pasivního výrazu a řekl, „To víno je otřesné."

Harry přikývl „To je vždycky. Nemůžou si dovolit drahé značky."

Nezmiňuj toho hajzla Huntera. Do toho ti nic není. Nekaž tím večer.