Stíny minulosti (SNARRY)

13.kapitola

"Tak jsme tam byli, tři z nás plus překladatel čekající na toho zatraceného diplomata, když najednou dovnitř vtrhla mudlovská německá policie a zatkla překladatele! Ukázalo se, že byl známý drogový dealer. Museli jsme na policii seslat kouzlo zapomnění a co nejrychleji odtamtud vypadnout. Byla to zatracená katastrofa.„

Blaise se odmlčel, aby se odměřeně napil vína. Byl v nápadném námořnickém hábitu, který se hodil k jeho tmavé pleti, a Severus si s tím mužem užíval velmi příjemný večer.

„A to jsem si myslel, že budeš zavřený v kanceláři," řekl Severus.

„Ani náhodou. Abych byl upřímný, zbláznil bych se, kdybych byl den co den připoutaný ke stolu.„

„Divím se, že si najdeš čas na takové požitky, jako je večeře.„

„Na takovou večeři bych si vždycky našel čas," řekl Blaise, opřel se v křesle a uznale přejel očima po Severusově těle.

Severus si odkašlal a rozhodl se odvézt pozornost. „Daří se ti vést hodně společenský život s tak nabitým programem?"

Blaise přikývl a řekl: „Snažím se. Jsem docela dobrý kamarád s některými lidmi z mého oddělení a každých pár týdnů se scházím na večeři s Ginny.„

„S Ginny Weasleyovou?" Zeptal se překvapeně Severus.

„Hm. Je to něco. Vidím ji spolu s Dracem a Billem.„

„To mě opravdu překvapilo." Severus se napil whisky. „Najít Draca Malfoye ženatého s nejstarším Weasleyem bylo dost neuvěřitelné.„

„Ach ti dva, nechutně zamilovaní, že?" Severus přikývl a Blaise pokračoval. „Bill je skvělý chlap. Mám slabost pro Weasley obecně, abych řekl pravdu."

„Přiznávám, je těžké je nemít rád," řekl Severus.

Dojedl a složil příbor. Blaise se zeptal, „Tak, jak často se s Harrym vídáš?„

Severus zamíchal whisky ve sklenici a snažil se při vyslovení Harryho jména neusmát. „Dost. Já... používám jeho pracovnu k výrobě lektvarů. Velmi často zůstávám na večeři.„

„Zní to velmi... příjemně." Blaise povytáhl obočí. „Třeba by se Harrymu nelíbilo, že jsi tu dnes večer se mnou."

„Myslím, že Harryho to tak či onak nezajímá." Severus si říkal, jestli to tak opravdu je.

„Vážně?" Zeptal se Blaise. „Vzpomínám si na dobu, kdy se zdálo, že Harry je... tebou poněkud unesen."

„Věci se mění."

Dali si dezert a dál mluvili o své práci. Blaise byl živý a zajímavý společník na večeři a Severusovi nebylo líto, že přijal mužovo pozvání. Nemohl si pomoci, ale cítil lehké bodnutí viny, že promeškal filmovou noc a zjistil, že jeho myšlenky neustále putují k synovi a k tomu, jestli ho Josh postrádá nebo ne.

Chlapec byl zklamaný, když mu řekl, že se té noci nezúčastní. Bylo také příliš, že doufal, že byl i Harry zklamaný? Nejspíš jo, Harry celou záležitost ignoroval, jen by zopakoval, že je mu to jedno.

Takhle to bude vždycky? Bude muset dělit svůj čas mezi partnera a svého syna? Bude Harry pořád někde v pozadí, chladnokrevně nesouhlasící a dávající najevo, jak málo mu na tom záleží? Stěží to vedlo ke štěstí.

Blaise trval na tom, že jídlo zaplatí, a brzy poté Severus s mužem procházel Příčnou ulicí. Byla příjemně teplá noc a Blaisova paže se při chůzi neustále otírala o jeho.