Siblings

👑čast šestnáctá👑

Když ta blba čarodějka umřela já byl konečně volný , vyběhl jsem ven a kousek mě věřilo že neodjela ale byla pryč , nevěděl jsem co mám dělat za Kolem jsem jít nemohl a za Elijahem už vůbec ne . Jediný kdo mi zbyl byla Rebekah .

Když jsem našel Rebekah a všechno jsem ji řekl , dostal jsem facku , otočil jsem na ni opět hlavu a koukl jsem do země .

" Proč jsi mi to neřekl ?!"

" Chovala by ses jako Elijah ."
Rebekah zavrtěla hlavou a pokrčila ramena .

" Nech jí "

" Co ?! Myslel jsem že mi Pomůžeš !"

" Ano ! Nech ji "

" Ale ... Poslouchej mě .. Ona a já , nikdy jsem tohle necítil a ..."

" Nech ji, ona se vrátí ale teď ji nech "
Koukal jsem se na Rebekah a zavrtěl jsem hlavou .

" Má z nás z každého něco, vrátí se za tebou za námi "

Nechtěl jsem tady zůstat sám , odešel jsem do bytu kde jsme poslední měsíce byli . Jak jsem vešel do toho bytu hned jsem ji tam všude cítil . Zahrála to dobře to se jí muselo nechat , měl jsem tu čarodějku zabit a všechno by bylo jinak , nevím na co jsem myslel . Začal mi zvonit telefon , koukl jsem kdo mi vola a byla to Mikaela rychle jsem to zvedl .

" Už jsi volný "
Řekla mi .

" Ano "
Lehnul jsem si do postele a koukal jsem do stropu .

" Proč mi voláš? Dostal jsem malý trest "

" Chtěla jsem tě slyšet "

" Mohla jsi být tady "

" Ne dokud si mě nebudeš vážit a myslet to vážně "

" Myslel jsem to vážně "

" Ale no tak .."
Řekla mi , mlčel jsem a poslouchal jsem jak dýchá , zavřel jsem oči, ona taky mlčela .

" Můžeme si volat "
Prolomila to ticho , otevřel jsem oči .

" Ne! "
Odpověděl jsem .

" Dobře "

" Počkej ! Fajn můžeme si volat "
Vzdychnul jsem a zavrtěl hlavou , chytl jsem se rukou za čelo .

" Fajn "

" Co teď děláš ?"
Zeptal jsem se .

" Koukám na jeden byt daleko od New Orleans a přemýšlím jestli mám jít dovnitř a nebo ne "

" Kde je problém ?"

" Hm.. Je tam ještě jeden nájemník a sním bych měla bydlet "

" Ovlivni ho ať vypadne "

" Nedá se ovlivnit "

" Železník?"

" Prvotní "
Odpověděla mi , svraštil jsem obočí a posadil jsem se .

" Tak s tím ti neporadím "
Zvedl jsem se a šel jsem ke dveřím , otevřel jsem je a Mikaela stála na chodbě , kývla hlavou .

" Je to prý zmetek "
Řekla mi , kývl jsem hlavou a zavěsil jsem ten telefon .

" Ty taky nejsi svatá budete si rozumět "

" To bych řekla že ne "
Koukala se na mě .

" Chtěla jsem odjed ale nemůžu , něco je špatně mezi tebou a mnou "

" Já vím ale nevím co "
Odpověděl jsem.

" Jsem naštvaná ale stejně já ...."

" Já vím , nedokážeš odjed "

" Proč ?"

" To nevím Mikaelo "
Odstoupil jsem od těch dveřím a ona vešla dovnitř , zavřel jsem ty dveře .. Bylo to něco víc mezi námi a já musel zjistit proč to tak je láska to nebyla , měl jsem ji rád ale to bylo všechno ..