👑část třicátá pátá 👑

388 33 5
                                    

Štvat Mikaelu mě začínalo bavit , byl jsem v kuchyni a dělal jsem si kafe . Mikaela stála vedle mě a mazala si tousty , natáhl jsem se přes ní ke skříňce , natáhnul jsem se a natiskl na ni . Ona přestala mazat ty tousty , já si vyndal talíř a stoupl jsem si opět vedle ní .

" Kdy odejdeš do New Orleans ?"

" Nevím nějak se mi tady zalíbilo "

" Klausi "
Otočil jsem na Mikaelu hlavu a usmál jsem se , chytl jsem ji za bradu a poslal ji pusu .

" Odjedu až dostaneš rozum a vrátíš se domů , samozřejmě jako Mikaelson "
Jak jsem tohle řekl , tak jak držela ten nůž  v ruce podla mi ho mezi žebra . Nadechl jsem a chytl jsem se té linky . Začal jsem zrychleně dýchat a Mikaela s tím nožem otočila .

" Ty mrcho "
Řekl jsem a polknul , ona ke mě natáhla hlavu a poplácala mě po tváři .

" Mám něco i z tebe tak si dávej pozor "
Koukla se na mě a já jsem se usmál , vyndal jsem si ten nůž a položil jsem ho vedle sebe na linku . Viděl jsem jak Mikaela ucítila mojí krev , polkla a zamrkala . Její oči byli hned podlité krví.

" Jak dlouho jsi neměla lidskou krev ?"

" Dlouho , naposledy tvoji "
Koukala mi na tričko od krve a prsty se dotkla tě krve a přivoněla si k ní , zavřela oči a já jsem ji pozoroval .

" Dam ti co chceš "
Řekl jsem potichu a Mikaela rychle otevřela oči a koukala se na mě .

" Jen si o to řekni lásko "
Pousmál jsem se, ona polkla otočila se a šla rychle pryč . Pousmál jsem se a napil jsem se kafe .
Však ona přijde a ještě ráda , posadil jsem se ke stolu a přišla Camille , Rebekah a Elijah .

......Mikaela .....

Rychle jsem šla do pokoje a Stefan se oblékal , povalila jsem ho na tu postel a sedla jsem si na něho obkročmo .

" Co to děláš ?"
Zasmál se , zavrtěla jsem hlavou .

" Prosím tě mlč ! Nic neříkej "
Začala jsem ho líbat na krku a pak na hrudi , on si mě překulil pod sebe , otevřela jsem oči a místo Stefana jsem viděla Klause . Rychle jsme ho ze sebe schodila .

" Promiň... Já ..'

" Mik je ti něco ?!"

" Ne jsem Ok "
Vstala jsem rychle a koukala jsem se na něho .

" Jen je toho na mě moc , nemohli bychom jen mi dva nějak odjed jen na par dni"

" Broučku máš tady rodinu "

" No pravě "

" Lásko ale .."

" Tak mi neříkej Stefane !! "
Koukala jsem se na něho a on se zarazil a kývl hlavou .

" Promiň , dobře chceš na par dni odjed můžeme "
Řekl mi , kývla jsem hlavou a rychle jsem ho obejmula . Musela jsem toho idiota zas dostat ze svoji hlavy abych měla klid , nechtěla jsem ho milovala jsem Stefana tak jak jsem řekla , nebo jsem si to aspoň chtěla myslet . Ale Stefan byla ta nejlepší volba jakou jsem mohla udělat ..

SiblingsKde žijí příběhy. Začni objevovat