𝗕𝗟𝗜𝗡𝗗 [𝘬𝘢𝘳𝘭 𝘫𝘢𝘤𝘰𝘣𝘴 𝘧𝘢𝘯𝘧𝘪𝘬𝘤𝘦]✔︎

XIII

S CLAYEM VYSTUPUJEME Z AUTA A MÍŘÍME KE VCHODOVÝM DVEŘÍM. Vytáhne klíče od domu a otevře dveře.

Ještě předtím jsem si všimla, že se nejspíš někdo z kluků snažil zachránit rozbité okno od výbuchu. Byla na něm přibitá dřevěná prkna.

,,Sakra Dreame, už jsme si mysleli, že si to schytal" promluví nejspíš Quackity, ale pravdou je, že to byl Nick.

Přijde do předsíně a nejdřív si všimne svého kamaráda a poté mě. Sáhne si k boku. Nejspíš pro pistol

,,Ani na to nemysli" varuje ho Dream ,,je na naší straně"

Nick jenom přikývne a do předsíně přijde Karl a Quackity.

,,Cože? Tak se kámo už rozhodni..prvně že jí nevěřit, potom to s tím kreténem, kterého beztak zastřelila a teď tohle" všimne si mě Alex

,,Já se už rozhodl...mám jasno" klidně odpoví a společně vejdeme dovnitř, ano, stále jsem stáli venku a čekali jsme na to, zda jsem vítaná

,,Kluci je tu taková záhada" začne Clay ,,zjistil jsem, že Harper celou dobu žila s člověkem, pro kterého jsem celou dobu pracoval"

,,Jak jako pracoval? Co tím myslíš?" zeptá se Karl a podívá se na mě

,,No..tohle vše, nebo jak by tomu řekl Alex 'zmatek' , ohledně mé sestry, byl nápad toho dotyčného, nechci ho jmenovat"

,,Nemáte hlad?" Nick přinese sušenky, které jsem minule dostala k jídlu od Claye

,,V pohodě" doslova odseknu. Přijde mi to trapný, jelikož jak blbci stojíme v takovém kroužku dalo by se říct a nic neříkáme

,,Hele kluci" osloví Dream ,,co kdyby jste našli nějakou fotku Liama"

,,Fajn"

,,Vydrž" zadrží Karla ,,musíme si promluvit"

,,A co mám dělat já?" odcházejí pryč. Clay se nachvíli zastaví a řekne mi

,,Ty pojď taky" jenom si v duchu řeknu ok a jdu za nimi. Podle toho, co se už orientuju, tak jdeme do Karlova pokoje.

Zavřu za sebou dveře a čekám, až někdo něco navrhne

,,Říká ti něco jméno Mattias Halley?" Halley. Konečně jsem zjistila Mattiasovo příjmení.

,,Ne, proč?" nevinně prohlásí. Dream ke mně otočí hlavou, jenom pokrčím rameny.

,,William Braun?" pravé jméno našeho táty. Karl chvíli přemýšlí.

,,Něco mi to říká"

,,Co o něm víš?" zeptám se na oplátku já

,,Proč je to tak důležitý?"

,,Protože to je vážný, teď odpověz" založím si ruce na hrudi a čekám

,,Radši bych mluvil sám s Clayem" odmítá

,,Myslím si, že už není nic, co by mě překvapilo. Mám tolik novinek o tobě...a navíc, aby to bylo special, tak o nich nemáš ani ponětí" beru to v ohledu na to, že neví o tom incidentu, kdy jsme byli malí

,,True" potrvdí Clay, když si všimne, že na něj Karl už dlouho kouká

,,Vydržte" vzpomene si ,,Liam...William. To je-"

,,No vidíš" raduje se Clay

,,Takže..pravé jméno našeho šéfa je William?" ujišťuje se ,,William Braun, váš otec?"

,,Dobrá práce, víš teda něco o něm?" znovu se zeptám. Chvíli přemýšlí. Dívá se na Claye a potom na mě.

Jako kdyby něco skrýval a bylo by důležitý, aby se to nikdo nedozvěděl

,,Asi by jsme už měli jít dolů" změní téma a zvedne se a jde směrem ke mně, jelikož jsem celou dobu postávala u dveří

,,Ehm, my jsme ale neskončili" zabráním mu v otevření dveří ,,připadá mi to, nebo něco tajíš?"

,,Odejdi z těch dveří, snažím se projít" udělá jeden krok blíž

,,A co když ne?"

,,A co když jo?" naléhá. Dokážu z něho poznat, že je nervózní, ale zároveň ho tohle náramně baví

,,Tak to bys měl poprosit" zkusím trik, který minule zkoušel na mě

,,Zlato, tohle na mě nezkoušej" to už byl celkem blízko

Někdo si odkašle, to mi dojde, že tu je Clay

,,Připomínám, že tu stále jsem a nikam jsem neodešel" trochu se zasměje ,,a znovu souhlasím s Harper..Karle proč jsi tak nervózní?"

,,Původně Liam, neboli váš otec William podezříval Claye za to, že se vůbec nevěnuje práci a že dělá něco jiného než má"

,,Sakra" řekne si pro sebe Clay ,,on vlastně neví, že jeho dcera je na živu, nebo ne?"

,,Nejsem si jistý" nejistě odpoví ,,ale vzhledem k tomu, jak na tebs reagovali, když si byla v centrále, tak možná by něco mohli tušit"

,,V archivu mají, nebo máte nahraný skoro všechny dny našeho bytu, myslím, že je doopravdy pravděpodobnost velká, že mě viděli jak jdu s Mattiasem pryč"

,,Kdo, že vůbec ten Mattias je?" nechápe Karl. Podívám se na Claye a ten jenom odvrhne pohled

,,To je můj dalo by se říct nevlastní táta, sám od sebe si mě vzal" přemýšlím nad tím, zda mám dopovědět celou pravdu ,,also, co jsme se dozvěděli, tak je tvůj příbuzný"