𝗕𝗟𝗜𝗡𝗗 [𝘬𝘢𝘳𝘭 𝘫𝘢𝘤𝘰𝘣𝘴 𝘧𝘢𝘯𝘧𝘪𝘬𝘤𝘦]✔︎

XX

,,KARLE" začnou se mi hrnout slzy do očí. Obejmu ho nazpátek.

,,Já vím..já vím" utěšuje mě. Podívám se kolem a kluci radši odešli.

,,Všechno sem posrala" odtáhnu se a nedívám se mu do očí.

,,Ještě se to dá napravit" vezme mě za bradu.

,,Jak mám kurva napravit, to, že jsem zabila Mattiase?" vztekám se a on mě pustí. Byla jsem tak blbá ,,tohle se už nedá napravit, zabila jsem jednoho z lidí, kteří pro mě znamenají hodně, vysvětli mi jak se tohle dá napravit?!"

Vidím ještě lépe, než předtím, logicky. Teď to ale neřeším, protože jsem naštvaná na sebe, že jsem něco takového provedla

,,Dobře, dobře..tohle se moc nedá napravit, ale víš co ještě můžeš napravit? Můžeš se pomstit svému tátovi, ani zdaleka to nebyla přímo tvoje chyba, ale jeho"

,,Ale já ho doprdele zastřelila chápeš!? Já- William mi namířil zbraň na něho a potom jsme společně zmáčkli spoušť, kurva, jak jsem-" začnu zase brečet.

,,Šššš, uvolni se, prosím, je to na tebe těžké, takhle najednou si vzpomenout na tolik věcí"

,,Potřebuju..ne..já-" přenesu myšlenky jinam a ta představa mě uklidní ,,prosím, polib mě"

,,Kdybych tě teď políbil, tak bych nemohl přestat" odpoví mi.

,,Sám si říkal, pěkné věci ohledně toho, jak by si mi mohl připomenout naše společné chvíle a to mě uklidňuje..uklidňuje mě tvůj dotek na mé kůži"

Vypadá zmateně a snaží se vstřebat moje slova. Poté mě políbí. A zase, zase a zase.

Snažím se mu polibek opětovat, ale jeho polibky jsou tak rychlé, že to není možné.

Chytnu ho kolem krku.

,,Vyskoč" řekne mi. A tak vyskočím. Chytne mě za stehna a já ho mými nohy obejmu kolem pasu.

Pomalu nás přesouvá k němu do pokoje. Konečně mu polibek oplatím.

,,Bože, já tě tak miluju" šeptne mezi polibky a přesune se na můj krk.

Když vstoupíme do jeho pokoje zavře za sebou dveře. Položí mě na postel a stále mě líbá na mém krku, pomalu se přesouvá dolů.

,,Tohle" ukáže na tričko, které mi začne sundavat ,,mi překáží v obdivování tvého nádherného těla"

UPOZORŇUJI SLABŠÍ 15+ SCÉNA, KLIDNĚ MŮŽETE PŘESKOČIT

Prohlédne si mě, až teď si všimnu, že jsem celou dobu neměla podprsenku, takže jsem polonahá. Cítila jsem, jak mi krev proudí do obličeje

,,Jsi tak překrásná" nepřehlédl ani jedinou křivku mého těla. Vrhnul se k mým prsů.

Jednou rukou ošahával mé levé prso a na tom pravém dělal svoji práci s pusou.

,,Karle" špitla jsem a zabořila ruku do jeho vlasů. U mých prsou nezůstal dlouho. Přesunul se k mé spodní části

,,Vsadím se, že už jsi připravená" pousměje se a sundá mi kraťasy. Byla jsem.

Přejede mi po okraji kalhotkách a druhou rukou mi začne kroužit u klitorisu. Přes kalhotky.

,,Prosím" žadoním

,,Cože? Neslyším tě" podívá se na mě. Chci ho. Teď. Hned.

,,Sundej mi kalhotky a dělej svoji práci na ostro" prosím ho. Na jeho rtech se objeví úšklebek, přikývne a sundá mi kalhotky.

Další minuty cítím jenom jeho kůži na mé a užíváme si společnou chvilku

TIME SKIP

Po tom, co jsem měla chvilku s Karlem jsem usnula. Všeho to na mě bylo moc a potřebovala jsem pořádný odpočinek.

Přes okno na mě svítilo ranní slunce, a já to pochopila jako čas na to, abych vstala.

Po schodech dolů jdu do kuchyně pro něco k jídlu. Nikdo tu nebyl, možná všichni spali..ale v tom případě, kde byl Karl, když ne u mě.

Potom jsem si všimla lístečku na stole

(pro HARPER)
kdybych tu nebyl, tak jsem šel do kavárny pro něco k snídani...
Karl

Pousmála jsem se a přesto otevřela ledničku, abych našla něco k pití. Limonáda k osvěžení na ráno? Myslím si, že dobrý.

Čekala jsem přibližně 10 minut, dokavaď se Karl nevrátil s taškou, na které bylo logo kavárny.

,,Dobré ráno" popřál mi

,,Dobré" oplatila jsem mu. Karl si sedl vedle mě a vyndal věci z tašky.

,,Croissant pro mě a dort pro moji Harper" podal mi zabalený balíček, ve kterém se nachází dort.

Balíček otevřu.

,,Víš, že nemám ráda čokoládu?" podívám se na něho, ohledně toho, co se nacházelo uvnitř balíčku.

,,Aha, to jsem nemohl vědět, promiň... vem si můj croissant" už mi chtěl sebrat dort, ale to jsem ho plácla po ruce

,,Dělám si prdel" zasměju se.

,,To už mi nedělej, byl jsem trochu zklamanej" pousměje se a začne se věnovat snídani