𝗕𝗟𝗜𝗡𝗗 [𝘬𝘢𝘳𝘭 𝘫𝘢𝘤𝘰𝘣𝘴 𝘧𝘢𝘯𝘧𝘪𝘬𝘤𝘦]✔︎

VII

,,VSADÍM SE, ŽE JSI TO TADY PROHLEDALA" Karl se zasměje a otočí se ke mně. Nic neříkám

Uvědomí si, že to je pravda, a tak protočí oči

,,Jseš vážně šikovná"

,,Co by jsi dělal ty, kdyby tě tví nepřátelé unesli?" zeptám se

,,Nepřátelé?" zamračí se ,,nic jsme ti zatím neudělali, nemáš důvod-"

,,To je jedno" odseknu ho. Moji nepřátelé a můj nečekaně živý bratr. Otevře mi dveře od koupelny a opře se o rám dveří

Vyčkává na mě a já naopak vyčkávám na něho, až zavře za sebou a odejde

,,No..já čekám" pousměje se

,,To se tady před tebou mám vysléknout do naha?"

,,Jezus, kolik nahých holek jsem už viděl" Nahých holek. Je to nadržený debil nebo to bylo součástí mise, která byla na povel od šéfa z gangu?

,,To ale nic nemění" odporuju

,,Musím na tebe dohlížet, třeba by si nějakým způsobem dokázala utéct" vysvětlí

,,Jasně, čistě náhodou vyčaruju ze sprchy tobogán, po kterém sklouznu před barák a uteču nahatá z tady toho vězení" založím si ruce na hrudi

,,Vězení? Beru to jako urážku"

,,Měl bys" přimhouřím na něho oči a chvíli si oplácíme pohledy. Je fakt pěkný.

,,Hm, možná by si mě mohla přemluvit, kdyby si poprosila"

,,Prosím" řeknu otráveně

,,Pěkně"

,,Prosím" připadám si jako debil, když dělám, co mi řekne.

,,Nezapomeň, celou dobu budu za dveřmi"

Sundám ze sebe špinavé oblečení a vlezu do sprchy. Popadu nějakej pánskej šampón a umyju se

Když vyjdu ze sprchy tak si uvědomím, že nemám oblečení na převlečení, nebo se mám oblíknout do toho v čem jsem byla?

,,Hej" oslovím ho

,,Co je?" vteřinu na to otevírá dveře

,,Nechoď sem! Nejsem oblečená" varuju ho

,,Já, ale říkal, že-"

,,Nemáš, nějaké oblečení? Nebudu nosit to, v čem jsem byla od rána"

,,Já ti nedával ty věci od Dreama?" zarazí se na chvíli a popřemýšlí

,,Ne, nejspíš si přemýšlel o tom, jak vypadám nahatá, mrk mrk" zavtípkuju.

Asi odešel, protože na můj vtípeček nezareagoval. Chvíli čekám a potom už slyším kroky blížící se ke dveřím

,,Bacha, pootevírám dveře, přece jenom mám svoji představivost"

Pootevře dveře a dívá se jiným směrem. Seberu oblečení s ručníkem

,,Beztak si tu představivost někdy potvrdím" zamumlá si

,,By the way, já tě slyšela" dám si na sebe tričko s malým smajlíkem na pravém rameni.

,,To byl ten záměr"

Obléknu si i tepláky, které mi byly větší, stejně jako tričko

Vyjdu z koupelny a Karl si mě prohlídne od paty až k hlavě

,,Vypadáš jako bezdomovec" vypadá trochu naštvaně

,,Bezdomovec, který by tě dokázal zabít" doplním ho

,,Já bych tě taky dokázal zabít"

,,Ale nevypadáš, jako bezdomovec" pokrčím rameny. Trochu se pousměje

,,Mám to brát jako, že jsem nádhernej?" bere to tímhle směrem. Odvrhnu od něho pohled

Nic mu na to neřeknu a tak se s ním v patách vydám do obýváku

,,Můžu pustit nějaký film, třeba akční, aby ses dokázala inspirovat ohledně nějakých útoků" navrhne

,,Myslím si, že vzhledem k tomu, kolik toho mám za sebou tak se nemám už čím inspirovat, ale fajn" posadím se na gauč

Zapne tam nějaký akčí film a popřemýšlím.

Můj táta teda zabil moji mámu? Proč to udělal? Co vše ohledně toho změnilo Claye?

Je zvláštní, že oba dva jsme skončili, tím, že už jsme někoho zabili a všechny ty tátovy výcviky využíváme v našem životě

Co měl původně Clay v plánu, když jsme bojovali v centrále?

Chtěl mě zmlátit a odvézt mě sem? Do té budovy se už nevrátím..určitě mě někdo hledá.

Poté usnu