𝗕𝗟𝗜𝗡𝗗 [𝘬𝘢𝘳𝘭 𝘫𝘢𝘤𝘰𝘣𝘴 𝘧𝘢𝘯𝘧𝘪𝘬𝘤𝘦]✔︎

VIII

MÁM PŘES SEBE PŘEHOZENOU DEKU. Podle odhadu bych řekla, že je něco kolem půlnoci.

Zvednu se a vyrazím směrem ke kuchyni

,,Kam jdeš?" ozve se za mými zády

,,Napít se" otočím se zpátky ke kuchyňské lince, ale to už stojí přede mnou. To není možný.

,,Už od začátku na mě zvláštně koukáš" začně se přibližovat

,,Uh..dobře?" snažila jsem se zakrýt pravdu. Udělala jsem pár kroků dozadů, spadnu na gauč

Potom se mi trochu zatmí před očima a najednou ležím v posteli a Karl líbá můj krk. Co?

,,Karle? Co to děláš?" zmateně se zeptám. Naše těla se dotýkají, zatím máme oblečení

,,To, co chceš" jeden polibek za druhým. Ne, že by se mi to nelíbilo, jenom mi tohle přijde zvláštní

,,Líbí se ti to?"

,,Hm.." nemám slov. Ano, líbí se mi to, ale..

,,Používej slova, lásko" odtáhne se od mýho krku, konečně se mu podívám do očí. To není Karl

Vše se najednou změní. Tohle je Clay. Chci se natáhnout a odstrčit ho pryč, ale nejde to.

Začne se smát.

,,Co sis myslela?" od někud sebere zbraň. Co jsem si myslela? A potom slyším výstřel

,,Clayi!" rychle se zvednu a chytnu se za hlavu. Vedle mě sedí Karl s Clayem a pozorují mě. Tohle už není sen..snad.

,,Špatný sen?" začne Dream. Podívám se na něho. Mám vyschlo v puse, začnu kašlat.

,,Přines vodu" rozkáže Clay Karlovi, ten jenom přikývne a odejde

,,Co to bylo za sen, že si vykřikla mé jméno" povytáhne obočí

,,To nechceš vědět" zavrtím hlavou. Jenom se pousměje a sedíme v tichosti. Zachvíli se vrátí Karl s pitím v ruce

,,Plastový kelímky? Vážně jste si dali záležet" zamumlám si, když mi Karl podá vodu. Napiju se a začnu

,,Takže, je něco-"

Bum. Ozve se rána. Kolem mě se objeví střepy a dřevěná prkna, která byla připevněná k oknu odletěla pryč

Cítím kolem sebe střepy od okna. Na poslední chvíli si zakryju hlavu.

,,Fuck" je jediný, co řeknu. Bolest je ukrutná.

,,Clayi! Karle! Harper!" slyším hlas Quackityho. Podívám se na mé ruce, jsou od krve, ale střepy tam nemám.

Spíše cítím nějaké pálivé body.

Snažím se pohnout, místo toho syknu bolestí. Clayovy tepláky jsou od krve. Vše je od krve. Všimnu si obrovského střepu v mém stehně

,,Zařídil jsem nám sraz s vaším tátou, ale trochu se to vymklo kontrole! Pojďte nastupte" Dream poslechne a otevře vchodové dveře

Karl se za ním rozeběhne. Konečně se zvednu.

,,Pojď Harper! Rychle!" navádí mě Karl

,,No jo.." kulhám k nim. Venku stojí auto, kde je Quackity a za ním jsou dvě auta. Nepřátelé?

Dream si sedne dopředu a já s Karlem si sedneme dozadu. Alex, co nerychleji nastartuje auto a jedeme pryč.

Clay nabije zbraň a nahne se z okýnka. Střílí po dodávkách a já se musím podívat na moje stehno. Je to strašná bolest.

Vyndám střep, na sedačku odkápne pár kapek krve. Myslela jsem si, že to je vše, ale když jsem s nohou pohnula, tak jsem stále cítila kus v mém stehně.

Musím si sundat tepláky. Je mi jedno, že mě uvidí Karl, kdokoliv, já prostě musím

Sundám si tepláky a znovu syknu bolestí. Podívám se na Karla.

,,Co kdyby si necivěl a pomohl mi vyndat ten poslední zkurvenej střep" řeknu mu

Opatrně vyndá střep. Otevře okno a vyhodí ho ven.

,,Doprdele" dostanu ze sebe skrze zuby

,,Co tam děláte! Teď není čas na mrdání" houkne Alex. Podívám se na Karla a on na mě. Jeho obličej mi říká opovaž se říct nějakou sračku

,,Sklapni radši, nemáš dezinfekci a nějakej obvaz, cokoliv" promluví naštvaně Karl.

,,Kurva Alexi!" zařve Clay, když Quackity prudce zabrzdí ,,málem si mi urval hlavu"

Zaleze zpátky do auta a ohlídne se na nás. Potom se podívá k mému stehnu, které drží Karl

,,Tyvole, doufám, že to co hledáš, je nějaká dezinfekce"

,,Kecáš kámo" ironicky si uchechtne Alex

,,Naštěstí jsme je setřásli, nechápu, jak se nám to podařilo, ale dobrá práce" informuje nás Dream

,,Mám to" vytáhne dezinfekci a otočí se k nám ,,shit, to vypadá ještě hůř, než jsem si představoval"

,,Prostě to tam nalij už!" trochu zvýším hlas

,,Dobře, dobře, fine" pomalu tam začne lít tekutinu.

Polil celou ránu a tentokrát syknu ještě víc, než kdy předtím. Ukrutně to pálí. Přinutí mě to se odtáhnout.

,,Vydrž, pojď sem a nehýbej se" nařídí mi Alex. Přesunu se doprostřed ke Karlovi a čekám. Dívám se ven z okna, abych se nemusela dívat na tu hnusnou ránu

Karl si mě přidrží objetím kolem pasu. Cítím, jak se mi obvaz obtáčí kolem stehna.

,,Hotovo" oznámí Alex a otočí se nazpátek, směrem dopředu. Popadnu tepláky, abych si je oblékla

,,Být tebou, tak si ty tepláky už neberu, půjdu ti něco koupit do nákupáku" Clay mi sebere tepláky z ruky