O dva roky později...
HARRY:
Pamatuji si, jak mi řekla poprvé o své minulosti. Tehdy jsem nevěděl, co na to říct. Bylo mi jí líto a já nechápal, jak mohla znovu někoho milovat. S mojí matkou a sestrou si moc rozumějí a já myslím, že je bere skoro jako svojí rodinu, i když za pár minut do ní bude patřit oficiálně... Ano, požádal jsem ji o ruku a řekl, že ji miluji. A teď mě čekal poslendí krok, abych potvrdil, že ji vážně miluji.
Stál jsem před oltářem a čekal na svojí okouzlující nevěstu. Všude bylo plno lidí, ale tentokrát se sm neprocpal ani jeden novinář. A pak jsem ji uviděl...
Šla ke mně uličkou a usmívala se. Na sobě měla bílé šaty s krajkami a já nevěděl kam se ji mám dívat. Jestli na kozy nebo do jejích očí, které zářili štěstím. Došla ke mně a podala mi ruku. Chytil jsme ji za ní a hodlal ji už nepustit.
„Berete si, Harry Stylesi, zde přítomnou Ayu Beckmen za svojí právoplatnou manželku? Budete ji milovat v dobrém i zlém? V chudobě i v bohatství? V nemoci i štěstí? Dokud neumřete?" Ptal se mě klidným hlasem kněz a já se usmál.
„Ano," řekl jsem nahlas a skoro jsme křičel. Už jsem se těšil až bude vážně jen moje!
„A vy, Ayo Beckmen, berete si zde za svého právoplatného manžela zde přítomného Harryho Stylese? Budete ho milovat v dobrém i zlém? V chudobě i v bohatství? V nemoci i štěstí? Dokud neumřete?"
„Ano, ano," vychrhlila a já se musel ještě víc usmívat.
„Prohlašuji vás za muže a ženu. A teď se můžete políbit," řekl a já se na ní hned vrhl.
„Jak se ti líbí být paní Stylesovou?" Zkousl jsme ji ušní lalůček.
„Moc," řekla a někdo za námi vykřikl ať hodí kytici. Ona se otočila zády a hodila...
V tu chvíli zmizela jedna část mého života a nahradila ho jiná.
Lepší.
Krásnější.
Šťastnější.
A hlavně s ní.
Moc děkuji za všechny votesy a komentáře.
