AYA:
Stáli jsme v menší místnosti a pozorně si to tady prohlíželi. Harry si rukou pořád projížděl vlasy a já si prohlížela nechty. Asi bych si je měla nalakovat. Dnešní ráno bylo skvělé, ale pořád mi nešlo do hlavy, proč se o mě Harry, tak zajímá. A vůbec jsem nechápala to, jak mi řekl, že nemusím pracovat. Nechtěla jsem, aby mě živil, ale na druhou stranu jsem za to byla ráda. Mám pro něj malinké překvapení. Myslím si, že teď když je v pořádku, tak kluci budou zase zpívat všude po světě a já nechtěla být sama v Londýně a čekat na něho, a proto s ním pojedu jestli bude souhlasit. Nechci ho otravovat - přeci jen byl zvyklý na to, že s nikým nemusel moc počítat... To znělo ode mě docela hnusně.
„Mě se to líbí," řekl Harry a já se na něj usmála. Vždy mi dokázal zvednout náladu, i přes to, že se moc neznáme. „Vymalovali bychom is to tady, možná zbourali tu zeď mezi tímhle a vedlejším pokojem," začal plánovat a já se rozesmála. „Řekl jsem něco špatně," zeptal se a podíval se na mě.
„Ne," řekla jsem. „Ještě tu nebydlíme a ty už plánuješ, jak to tady předěláme. Chtěla bych béžovou ložnici s velkým oknem a tyrkysovými závěsi a s kovovou postelí," začala jsem básnit a to Harryho rozesmálo.
„A prý, kdo si to plánuje," poznamenal. „Chtěl bych světlou, moderně zařízenou kuchyň," řekl. „A do ložnice bych si chtěl dát obraz moře," říkal a já mu skočila do řeči.
„Obraz? Nemůže to být tapeta?" Obrazy nesnáším. Přijdou mi starý. „Mohli bychom najedné celé stěně mít tapetu s mořem."
„Tak jo," povzdechl si Harry. Vypadal roztomile. „Nemáš ráda obrazy?"
„Ne," řekla jsem. „Bereme to?"
„Jasně, že jo. Je to tady úžasné," řekl a šel za tou ženou, která to tady prodávala. Podepsal pár papírů a zaplatil v hotovosti. Nechápala jsem, jak se nemohhl bát o ty peníze, které sebou nosil. Chápu, že ji má hodně, ale rozhodně by se s nima nemusel tolik vytahovat.
„Harry?"
„Ano, baby?" Opáčil a ušklíbnul se.
„Já... No, teď když budete jezdit po koncertech po celém světě... Nemohla bych jet s tebou?" Vymáčkla jsem ze sebe a dívala se do země. Nechtěla jsme, aby si myslel, že ho kontroluji nebo co.
„Jasně, že jo," řekl mi a objal mě. „Budu moc rád. Jedeme, ale až za pár měsíců. Chceme si s klukama udělat menší puazu," šeptal mi do ouška a já s ezachvěla. Nechápala jsem, jak mohl být tak smyslný.
„Půjdeme na to rande," zeptala jsem s eho, když jsme vyšli z bytu, který nám teď patřil... Teda Harrymu. Upravila jsem si šaty a usmála se na něj.
„Půjdeme, chci tě vzít do kina," řekl a úšklíbnul se. „Dávají horror," dodal škodolibě, když jsem si všimla novinářů. Zatáhla jsem Harryho za ruku a on se na ně podíval. „Chovej se, jako by tady nebyli. Nebav se s nima. Nevšímej si jich."
Prošli jsm ekolem nich a oni na nás pokřikovali otázky typu: Je s vámi jen pro peníze? Spíte spolu? To kvůli ní jsi přestal, Harry, zpívat? Co mezi vámi je? Nejvíc mě bolela, ale otázka od jedný holky. Ta řekla, že jsem jen děvka. Harry mě objal kolem ramen a pokračoval ke svému autu. Nasedli jsme a Harry vyjel. Byla jsem skoro jako s kamnennu.
„Mám tě moc rád, Ay," šeptl Harry.
„Já tebe taky," řekla jsem a snažila se mu oplatit jeho úsměv.
„Časem si zvyknou a nechaj nás být," řekl a stisknul mi ruku. Byla jsem moc ráda, že je tady se mnou. Nevím, co bych dělala, kdybych an ně narazila bez Harryho. „Teď se těš do kina," vykřiknul.
„Stejně jsi vybral horror jen, proto že víš, že s ebudu bát," řekla jsme mu až s úsměvem.
„Proto se snad chodí do kina, ne?" Opáčil a drzze se usmál. Zbožňovala jsme ten jeho úsměv.
„Jsi vyčůranej," řekla jsem mu.
„Vážně? Ale bude to nejlepší rande, jaký jsi kdy zažila," řekne sebejistě a zastaví.
„A egoistický," řekla jsme, když jsem vyskočila z auta. „Myslela jsem si, že naše první rande bude něco víc extra."
„Bude, jen si počkej," řeknul mi a chytnul mě za ruku. „Bude to extra už jen z toho důvodu, že jdeš se mnou," provokoval mě.
„To bude," šeptla jsem a nevšímala si pohledů holek, které očima přímo svlékali mého Harryho. Uklidňovala mě jen to, že je vážně můj a nikoho jiného. Pár holek ho přišlo požádat o podpis...
„Podepíšeš se nám," zeptala se vysoká blondýna s umělýma prsama. Já čekala napjatě na Harryho reakci. Ta holka po mě hodila pohled: Jsi kráva.
„Omlouvám se, ale teď se vám nepodepíšu. Mám rande s holkou, kterou miluji," řekl ji s malým úsměvem a já se snažila přijít na to jestli jsem nepřeslechla. Holky zklamaně odešli a Harry koupil lístky. A my se vydali do kina.
HARRY:
Seděli jsme a čekali až to začne. Těšil jsme se na to, že Ay se ke mně bude tulit. Měla pravdu byl jsem vyčůranej, i když já bych to nazval trochu jinak. Uměl jsme používat mozek. Film začal a já ho sledoval. Byla to zábava. Byli tam nějací zombíci, kteří chtěli sežrat celé lidstvo. Ay se snažila nekřičet a neklepat, ale moc jí to nešlo.
„Nechceš se přitulit?" Nasadil jsem, co nejstarostlivější tón hlasu a šklebil se. Bavilo mě ji trochu provokovat.
„Ehmm... Ani ne," řekla a posadila s ehlouběji do sedačky. Uchechtl jsem se. Je tak tvrdohlavá, ale myslím, že za chvíli se ke mně přitulí i bez ptaní. „Harry? Mohla..."
„Jo," řekl jsem a vzal ji k sobě na klín. „Vidíš měl jsme pravdu," šeptl jsme k ní a sledoval zambíky, jak zabíjeli nějakou ženu. Ay se klepala a já se usmíval. Vyhrál jsem. Poprvé. A ne naposled.
