OLYMPIÁDA / JURAJ SLAFKOVSKY

Začátek.

Když jsem vešla na hokejový stadion bylo tam málo lidí, divila jsem se protože většinou bývá narváno. Chodím sem často bruslit, pomáhá mi to se odreagovat od učení a sportu. Hraji totiž biatlon. Pro ty, kteří by nevěděli co je to biatlon je to sport spojený s běžkováním (lyžováním) a střelbou.

Obula jsem si brusle a šla jsem bruslit. Často si při bruslení poslouchám můj playlist na Spotify. Bruslila jsem a vůbec nevnímala čas, když už jsem se konečně koukla na hodiny bylo za pět minut pět a já musela v pět odejít. Na stadionu už nikdo nebyl a já bruslila už asi půl hodiny sama. Když jsem se rozhlédla dále po stadionu uviděla jsem nějakého kluka jak seděl v tribuně. Vystoupila jsem z ledu, sundula si brusle a mířila za tím mladíkem. "Ahoj" pozdravila jsem ho.
"Ahoj" opětoval mi pozdravení. "Prečo tu korčulíš sama." zeptat se mě. "Nevím všichni už odešli, ty trénuješ?." zeptala jsem se na zpátek. Mezitím jsem si všimla jeho dresu měl na zádech 20 a bylo očividné že je ze slovenské hokejové reprezentace. "Áno budeme tu v česku trenovať celý mesiac a pripravovať sa na olympiádu."  odpověděl. "Aha, tak to jo. Jak se jmenuješ?" zeptala jsem se se zájmem. "Juraj Slafkovský" odpověděl.
"A ty jsi?" Já se jmenuji Zuzka Beránková.
Hned jak jsem to dořekla zazněla siréna což znamenalo že jsem už musela ven ze stadionu. "Už musím jít, veřejné bruslení skončilo." řekla jsem. "Aha  to je mi ľúto, chodíš korčuľovať často? My máme tréning každý deň.
" Ano chodím často většinou obden " odpověděla jsem.
" Zatím se tu měj a určitě se zase za chvíli uvidíme."
"Tak tedy ahoj snáď jo."

Odešla jsem ze stadionu bylo mi fajn, potkala jsem někoho nového a ještě hrozně hodného a sympatického.
Když jsem přišla domů pozdravila jsem rodiče snědla večeři a hned padla s únavou do postele. Zítra mám zase trénink pomýšlela jsem si docela se tam těším. Mám tréninky obden a když mám volno jdu si většinou zabruslit.

Ahoj, tohle je konec první části byla kratší ale doufám že se vám líbila. Zatím ahoj ❤️