SRDCE Z TEMNOTY ━━━ draco malfoy

xxii. avada kedavra

S Harrym jsem nemluvila.Ten den začal celkem nevinně.První hodinu byly dějiny.Usnula jsem.Kdo ne?No jo.Hermiona.Bylo to asi až moc zřejmé.Pak formule,OPČM a další další hodiny.Harrymu a zbytku Nebelvíru jsem se vyhýbala.Nestála jsem o jejich pomoc.Ale Harry s Brumbálem se ztratili.Na Astronomické věži jsem čekala v černém svetru(jak nečekané)Draco tam byl se mnou a byl hodně smutný.Potom jsme uslyšeli hlasy.Harry a Brumbál. Stoupli jsme si a čekali s hůlkami před sebou.Harry odešel dolů a ještě se na mě zmateně podíval.„Draco ty nejsi přece vrah." A takhle se vybavovali,Draco ukázal znamení,pak přišla Bellatrix,pak Snape a zabil ho.Harry potom vytasil hůlku a křičel.„ZRÁDKYNĚ!"řval.„My ti věřili!Jsi jako oni!"ječel a mě utekla slza.„Nevíš nic."zasyčela jsem.„JSI ZRÁDKYNĚ NECHCI NIC VĚDĚT!"křičel.„Kdybys byl pravý kamarád,pochopil bys to."řekla jsem a šla za smrtijedy.Potom jsem se se Smrtijedy přemístila k Malfoy Manoru.Otec nás uznale přivítal.„Vítejte, a vzali jste i mou dceru."řekl a začal se smát.„Koukej mi dát protijed!"zasyčela jsem.„Jinak?"„Ji zabiju."řekla jsem a chytila Bellatrix pod krkem.„Je mi úplně jedno."„Vážně?"zeptala jsem se a zle se usmívala.Chytila jsem ji silněji.Už se dusila.„Dost!"„Nejdřív protijed!"Hodil mi láhev.Chytila jsem ji a Bellatrix jsem pustila.Odešla jsem do pokoje za Dracem.„Mám protijed."„Zvládneš to vypít celý?"„Proč ne?"„Protože když se jednou napiješ,temnota tě začne ovládat a nedonutí tě to vypít."„Svaž mě a nalij mi to do krku.Klidně i násilím!"Sedla jsem si a on mě pevně svázal.„Připravena?"jenom jsem přikývla.Nalil mi to do krku.Ale lahvička se mu rozbila.Já jsem ale začala šílet.Draco mě zamkl v jeho pokoji a šel dolů.Po půl hodině jsem to vzdala.Nedostala jsem se z židle,jsem fakt ubohá.„Dcero.Ty a pár dalších smrtijedů půjdete na ministerstvo a obsadíte ho."řekl otec.Přemístili jsme se.Šli jsme a téměř se vznášeli nad zemí.„Kdo jste?"zeptal se.„Avada Kedavra!"zaječela Bellatrix a všichni se na nás otočili.Bojovalo se a já měla za úkol najít Brouska.„Charlotte Camille Raddleová."řekl povědomí přesládlý hlas za mnou.„Umbridgeová."řekla jsem a měla hůlku před sebou.„Zlobivé děti si zaslouží trest."řekla.„Obliviate."řekla jsem.„Dolores!"křičel hlas.„Rufus Brousek."řekla jsem a otočila se na něj.„Je to pravda."řekl.„On má dceru."pokračoval.„Vzdejte se nebo umřete."řekla jsem.„Nikdy!"zaječel.„Dobře.AVADA KEDAVRA!"zaječela jsem a zabila ho.