Dnes jsme museli jít na návštěvu k mé nevlastní tetě. Tetu ani pořádně neznám, ale moje teta, tedy mamka od Kate mi řekla, že vlastně bych se s ní měla jednou za čas vidět. Došli jsme k Jess, která na nás čekala s obědem. Všichni jsme si sedli ke stolu a čekali na to, až nám teta Jess dá oběd na stůl. „Tak co? V kolik odsuď vypadneme?" zeptala se mě Kate, která seděla vedle mě. „Proč bychom měli odcházet? A hlavně kam?" zeptala jsem se, a přitom jsem se dívala do telefonu, protože mi Jaxon slíbil, že mi napíše. „No tak určitě tady nebudeme celou dobu ne? Nechce se mi poslouchat jak, kdo, kde, a kdy umřel. Po obědě bych prostě odešla." Zašeptala a podívala se mi do klína, kde jsem měla zapnutý mobil na chatu ode mě a Jaxona. „A co budeme dělat? Přece je to neslušné odcházet odsuď a nechat tetu tady jen s Adamem." Zašeptala jsem a usmála jsem se na tetu, která nás zaujatě pozorovala. „No půjdeme třeba domů a pustíme si film. Nebo půjdeme někam jinam, jen nechci sedět tady." Jen jsem kývla a poděkovala Jess, protože už nám dala na stůl jídlo.
Už tady sedíme asi hodinu a půl, a teta si pořád povídá s Jess. Kate už na mě kouká dost naštvaně, protože jsem ji asi před půl hodinou řekla, že ještě nepůjdeme, ale teď už bych klidně odešla. Koukla jsem na Kate a ona pochopila moji prosbu. „Mami? Myslíš, že bychom mohli odejít? Máme ještě něco v plánu." Nevinně se usmála na tetu. Teta se na Kate podívala a jen přikývla. „Teto Jess, jsem opravdu ráda, že jsme se opět viděli, ale bohužel Molly je tady jen na chvilku a chtěli bychom si to tady ještě užít." Usmála se Kate, zvedla se a odešli jsme z domu. „No konečně, už jsem myslela, že se zblázním. Tolik lidí probrat za poslední hodinu, vždyť oni by mohli být kamerami." Zasmáli jsme se a rozešli jsme se k domu od tety.
Když jsme došli k domu, tak tam seděl Dylan, který vypadal, že něco vypil. „Ahoj, co tady děláš?" zeptala se Kate a šla hned za ním. „Já jsem ti psal, a ty si neodepisovala a neřekla si ani kde dneska budeš, tak jsem si myslel, že si šla k tomu Tomovi." Zašeptal a stoupl si naproti Kate. „A proč si to o mě myslíš? Vždyť jsem ti včera jasně vysvětlila, že miluju jen tebe a že jsme se spolu s Tomem už dávno nebavíme." Řekla a vypadala v obličeji dost naštvaně. „Protože jsem se bál, nechci o tebe přijít Kate." Zase si sedl, protože nemohl vydržet stát. „Víš co? Ty o mě nepřijdeš proto, že bych chtěla být s někým jiným, ale přijdeš o mě jen kvůli tomu, co pořád děláš. Toto už se stalo dvakrát, já už opravdu na to nemám, aby si ke mně chodil opilej a říkal mi, jak moc mě nechceš ztratit, ale zároveň mě ztrácíš kvůli tvému chování." Řekla, otočila se a odešla. Já se dívala na Kate, jak odchází, protože jsem tak nějak nemohla pochopit, co se teď stalo.
Když jsem se otočila zpátky, tak Dylan jen koukal na cestu, kudy odcházela Kate a pořád seděl. Věděla jsem, že Dylan nikam nedojde, tak jsem ho zvedla a šli jsme k nám do pokoje. Položila jsem ho na postel od Kate a šla dolů pro vodu, abych mu ji mohla podat. Když jsem došla nahoru, Dylan seděl a díval se na mě. Jen jsem mu podala skleničku vody a sedla si na moji postel. „Tys tomu teda dal." Řekla jsem a uchechtla jsem se. „Když já netušil, že odejde." Zamračil se a lehl si tak, aby na mě viděl. „A co si čekal ty trotle. Přece se o tebe nemůže pořád starat." Řekla jsem a podala mu polštář, který byl na druhé straně postele a on tam nedosáhl. Dylan se na mě díval jako kdyby nerozuměl tomu, co jsem mu teď vůbec řekla. „Víš co? Prospi se a já zatím zavolám tvému bratrovi, ať si pro tebe přijede." Zašeptala jsem a přikryla ho dekou. „Jaxon teď nebude mít čas, je na rande." Zašeptal a už zavřel oči a usnul. Sedla jsem si na gauč v obýváku a zapla si televizi. Vzala jsem si mobil do ruky a začala jsem volat Jaxonovi. Jenže mi to nezvedal. Po tom, co mi řekl Dylan se nemůžu nějak zbavit dojmu, že Jaxon mi to ani nezvedne, protože je někde s nějakou holkou. Když jsem mu volala znovu, tak mi to dokonce i típnul. Vykašlala jsem se tedy na něj a začala přepínat televizi na něco, co by mě vůbec mohlo zajímat.
