„Tak jo, ale už chci opravdu pauzu." Řekla jsem a šla si sednout na lavičku. Ano pořád hrajeme fotbal. Od té doby, co si to vyříkali jsme šli skoro hned hrát a zase jsou jako dvě hrdličky. „Unavená?" zasmál se Jaxon, který si sedl vedle mě a objal mě kolem ramen. „Ani nevíš jak." Usmála jsem se na něj a podívala jsem se na ty dva, kteří zůstali na hřišti a teď se objímali. „Ani nevíš, jak jsem šťastná za ty dva." Kývla jsem k nim a usmívala se jako sluníčko. „Jo konečně od nich budeme mít klid a můžeme být zase spolu." Zasmál se. Otočila jsem se hlavou k němu a zamračila se. „Ale my teprve začínáme. Konečně můžeme být všichni spolu." Usmála jsem se na něj. „No to ne, jako chci být se svou přítelkyní sám." Zamračil se. „To zní hezky." „Co zní hezky?" zeptal se nechápavě. „Přítelkyně." Usmála jsem se na něj. „Jo, když jsi to řekla poprvé když jsi jim promlouvala do duše, tak jsem si to taky říkal." Zasmál se a dal mi polibek. „Konečně se s tebou můžu líbat i před nimi." Kývl hlavou k Dylanovi a Kate, kteří nás nevnímali. Nic mi na to neřekl, prostě se natáhl pro další polibek. Jo to mi bude chybět.
„Co říkáte tomu, že bychom šli k nám a pustili si nějaký film?" zeptal se Dylan a podíval se na nás. „Jako chceš trávit čas s námi?" zasmála jsem se. „Když nám nebudeš dávat žádné rady, tak si myslím, že to s tebou přežiju." Zasmál se a dal si ruku kolem ramen Kate. „No a co když se neudržím." Zeptala jsem se. „No tak tě nějak potrestám." Podíval se na mě. „A jak prosím tebe?" „No tak třeba si pustíme horor." Když uviděl můj zděšený pohled, tak se hned začal smát spolu s ostatními. „Neboj, já tě ochráním." řekl mi se smíchem Jaxon. „Jo ty jsi takový princ na bílém koni." Zasmáli se Kate a Dylan a vzali si zbytek věcí. „Tak pojďte." Zavelel Jaxon, který nejdřív kopl Dylana do zadku a šli jsme.
Ležíme všichni v pokoji od kluků a díváme se na nějakou komedii. Musím říct, že je to konečně tak, jak by mělo být. Jediné, co mě opravdu mrzí je to, že to za chvíli bude končit. Protože i můj čas se tady chýlí ke konci a já budu muset odjet. Podívala jsem se na Jaxona, který mě hladil po zádech a koukal na televizi. Následně i na Dylana s Kate, kteří taky leželi tak jako my dva. Dylan ležel na zádech a Kate na něm. Nechce se mi to tady opouštět. Jaxona Miluju a chtěla bych s ním být, ale musím se vrátit domů. Musím do školy. Jaxon se na mě podíval a usmál se na mě. „Copak?" zeptal se mě. „Nevím, co bude následovat až odsud odjedu, ale miluju tě a doufám, že zůstaneme spolu." Řekla jsem bez přemýšlení. Jaxon na mě zůstal s šokem koukat. „Taky tě miluju, ani nevíš jak." Usmál se na mě a políbil mě. Polibek jsem prohloubila. „Ale no ták, ještě pořád jsme tady." Zasmála se Kate, která nám to prostě musela zkazit. Odtáhli jsme se od sebe a já se smíchem hodila po Kate polštář, na kterém jsem ležela.
„Můžu se vás na něco zeptat?" zeptala se Kate, která mi pávě vrátila Jaxonův polštář. Jen jsme kývli hlavou na znak, že ano. „No víte, jak to bude dál?" zeptala se. „Jak to myslíš?" sedla jsem si a podívala se na ni. „No, jak to bude mezi vámi, až ty odjedeš a Jaxon tady zůstane?" sedla si také vedle Dylana. Podívala jsem se na Jaxona, který koukal na mě. Oba dva víme, že budu muset odjet. Že tady nemůžu zůstat, ale nějak si to nechceme připustit že jo. „To nikdo neví. Ale prostě odjedu a nějak se to vyvrbí." Usmála jsem se na ni. „Takže se rozejdete." Okomentoval to Dylan. „Co?" zeptala jsem se. „No prostě se rozejdete. Ty odjedeš, Jaxon tady zůstane a neuvidíte se minimálně rok. Ano můžete si volat a psát jako letos, ale nebudete spolu tady. A aby to pro vás bylo jednoduší, tak se prostě rozejdete. Protože chcete mít oba dva všechno jednoduší." Řekl Dylan. Jen jsem se podívala na Jaxona, který koukal na své ruce. „Ty na to nic neřekneš?" zeptala jsem se ho, protože jeho odpověď mě opravdu zajímala. „No víš Moll, ano chci být s tebou, ale nevím, jak to bude. Vždyť od sebe bydlíme daleko a ty za mnou nepřijedeš i během roku. Myslíš si, že jako to všechno půjde? Víš, jak to mezi sebou máme, a když se rozejdeme, tak budeme oba dva více volní." Řekl mi. „Cože? Takže chceš, aby toto byl jen nějaký letní flirt?" zeptala jsem se nevěřícně. „Ne to ne, ale co chceš dělat?" zeptal se mě a podíval se na mě. „Opravdu jsi nepochopil, co jsem ti tady před chvíli říkala? Že nevím, co bude následovat až odsud odjedu, ale miluju tě a doufám, že zůstaneme spolu? Tu větu jsi pochopil tak, že s tebou chci být jen na chvíli? Jen na letní flirt?" koukala jsem na něj opravdu nevěřícně. „Asi jsem to neměl říkat co?" zašeptal Dylan. „Ale jo, jsem ráda, že jsem zjistila, že tvůj bratr bere náš vztah jako letní flirt." Usmála jsem se na něj a myslela jsem to vážně. Jsem ráda, že to vím, jen nevím, co mám dělat. Podívala jsem se na Jaxona a čekala, jestli něco řekne, ale on jen koukal na své ruce a mlčel. „No tak jsme si to ujasnili. Jsem ráda, že to vím teď a nečekalo mě aspoň takové překvapení na konci pobytu." Zasmála jsem se ironicky, vstala jsem z jeho postele a šla si pro košili, která ležela na židli u stolu. „Já už půjdu, tak se tady mějte a užijte si to vy dva spolu." Usmála jsem se na ně a otočila se k odchodu. „Vážně už chceš jít?" zeptala se mě Kate. „No tak asi tady už nemám co dělat. A jsem docela ze dneška už unavená." Usmála jsem se na ni. Otočila jsem se a šla ke dveřím. „Počkej." Zavolal Jaxon. Jen jsem se zastavila. Ani jsem se neotočila, nechci se mu nějak dívat do tváře. „Nechci se rozejít. Nechci tě nechat odejít ani teď ani potom. Chci být s tebou. Ale nejen o prázdninách. Chci být s tebou pořád. Nechci zažít to, co jsme prožívali tento rok. Miluju tě Molly, a to co jsem řekl je totální kravina." Došel ke mně a otočil mě k sobě. „Už jsem si myslel, že ji zase nechá odejít, to bych ho asi musel nakopat." Zasmál se Dylan. Ale když se na něj Jaxon vražedně podíval, tak radši zmlknul. „Tak proč jsi to říkal?" zeptala jsem se ho zamračeně. „Protože jsem debil." Zasmál se. „Ne vážně, opravdu nevím, jak to vymyslíme, ale třeba vztah na dálku není tak špatný nápad, a když se budeme navštěvovat, tak by to nemuselo být až tak špatný ne?" vzal mě za ruku a usmál se na mě. „Jsi blbej, opravdu jsi mě vyděsil." Zasmála jsem se. „No tak když jste si to tak hezky vyjasnili, tak půjdete do vztahu na dálku?" zeptala se Kate. „Jo to bude asi nejlepší řešení." Podívali jsme se na sebe. „Takže přes rok zase bude s Jaxonem k nevydření." Zasmál se Dylan. „Fakt prosím tě už mlč, jinak ti nakopu prdel a je mi jedno, že jsi můj bratr." Zamračil se na něj Jaxon. Zasmáli jsme se. „No nic, asi bychom měli jít domů Kate. Teta na nás musí už čekat." Otočila jsem se na Kate a mrkla na ni. „No jo máš pravdu. Úplně jsem zapomněla, kolik je hodin." No už bylo kolem osmé večer a teta má o nás určitě strach. Když vezmu v potaz, že jsme vylezli z baráku kolem deváté, a ani jedna jsme se ji ještě neozvaly. „Jo tak jdeme, tak zítra?" zeptala se Kate Dylana. „Budu se těšit." Usmál se na ni a políbil ji. Já se jen usmála, jak jim to sluší. „Co kdybychom šli zítra na pláž?" zeptal se Jaxon, který koukal přímo na mě. „Jo jsem pro, a sami nebo všichni?" zeptala jsem se a docela i doufala, že bychom mohli být chvíli sami. „No chtěl bych být s tebou chvíli sám, tak co kdybychom šli sami spolu?" přiblížil se ke mně. „Jsem pro." Podívala jsem se mu do očí. Miluju jeho oči, jak září. „Miluju tě." Řekl a přitiskl rty na ty mé. Přitáhla jsem si ho za zátylek a prohloubila náš polibek. „Já tebe taky." Usmála jsem se, jak jsme se odtáhli, vzala jsem Kate za ruku a šli jsme. Dnes to bylo opravdu nabyté.
