S Jaxonem jsme šli vedle sebe k jeho domu. Jediné, co jsme si řekli bylo to, abych spala u něj, protože asi s Kate dnes nebudu moct mluvit. Když jsme došli k jeho domu, tak jsem si všimla, že se v jeho pokoji svítí. Podle všeho je Dylan doma. „Ahoj mami." Zařval Jaxon do domu. Vyzuli jsme si boty a šli jsme do obýváku, kde seděla jeho matka. To bylo poprvé, co jsem ji viděla a zrovna takhle. Přišli jsme oba mokří, já ubrečená, a ještě k tomu jsme se drželi za ruce. „Ahoj Jaxone." Podívala se na mě nějak podivně. „Dobrý den." Pozdravila jsem, ale i tak jsem stála u Jaxona. „Jo mami to je Molly, a jestli nevadí, tak tady dnes přespí." Usměje se na ni Jaxon. „Jasně že nevadí. Dylan dnes zase bude spát u Kate, tak máte pokoj pro sebe." Zasmála se, ale hned na to se zastavila. „Proboha Molly, ty potřebuješ teplou sprchu. Vždyť se klepeš." Podívala se na mě ustaraně. „Jaxone postarej se o ní." Usmála se na něj. Jaxon jen kývl hlavou a táhl mě do pokoje. Když jsme ale vyšli do pokoje, byl tam Dylan, který vypadal, že si něco balí. „Ahoj." Řekl Jaxon. „Čau, budu dnes spát u Kate. Nechci ji takhle nechat samotnou." Řekl a hned na to se otočil na nás. To bylo vlastně poprvé, co zaregistroval, že tady nejsou sami. „Jak vidím, tak máš taky o zábavu postaráno." Řekl s úšklebkem a už šel ke dveřím. „Dylane." Zašeptala jsem. On se jen otočil a podíval se na mě. „Promiň za to, co jsem o tobě řekla. Nemyslela jsem to tak jak to vyznělo." Zašeptala jsem a podívala se na něj. „V pohodě Molly, vlastně si měla i v něčem pravdu. Opravdu to není mezi mnou a Kate v pořádku. Ale musíme i to vyřešit. A spíš já se omlouvám za ni. Nenapadlo mě, že by řekla něco takového, protože nic z toho, že tě tu nikdo nechce a tak, není pravda. Podívej se na Jaxona. Ten je za to až moc rád, tak si to prosím vyřešte mezi s sebou i vy dva." Usmál se na nás a odešel.
Když Dylan odešel, tak mi Jaxon dal osušku a jeho tričko a řekl, ať se jdu osprchovat, že mezi tím nachystá spaní. Domluvili jsme se, že si potom pustíme televizi, protože se nám ještě nechce tak úplně jít spát. Do toho se bouřka ještě více zhoršila a já si nejsem tak úplně jistá, jestli vůbec budu moct usnout, protože nemám ráda bouřky. Hned po tom, co jsem si dala teplou sprchu, abych se zahřála, jsem se osušila a oblékla si tričko od Jaxona, které mi půjčil. Tričko mi bylo dostatečně dlouhé, tak jsem nemusela řešit, že tady budu chodit polonahá. Vzala jsem si své mokré oblečení a odešla jsem zpátky do pokoje. Jaxon tam zrovna nebyl, tak jsem si oblečení přehodila přes topení, aby mi do rána uschlo. Ráno zajdu za Kate a zkusím si s ní promluvit. Bohužel nevím, jestli to vůbec nějak pomůže, tak si asi i rovnou zabalím věci a kdyžtak pojedu rovnou domů. Je mi to líto, protože to znamená i, že nebudu s Jaxonem. Já vím, že jsme si to spolu nevyjasnili, ale je to těžké, když bydlíme od sebe tak daleko. Jakmile se otevřeli dveře, jsem se otočila směrem k nim. Ve dveřích stál Jaxon a měl v ruce dva hrnky z nichž se kouřilo. Typuju, že to bude čaj, protože musel i on promoknout. Hned jsem si všimla, že už je převlečený. Měl na sobě teplákové kraťasy a tričko s krátkým rukávem. „Tak jsem si říkal, že bychom si mohli pustit komedii." Usmál se na mě a podal mi hrneček. Když jsem si přivoněla, cítila jsem jablko a skořici. Tu vůni přímo miluju, takže jsem se rovnou napila. „Tak jo. Nachystal jsem ti postel od Dylana, protože tu nebude spát, tak ať se vyspíš." Usmál se na mě a šel si sednout na vlastní postel. Jaxon pustil film a já si sedla k sobě na postel.
Po filmu jsme se rozhodli, že už zhasneme televizi a půjdeme spát. Lehla jsem si docela dost pohodlně, ale pořád jsem se necítila úplně komfortně. Po tom, co jsem se převalovala asi půl hodiny, jsem se rozhodla jít na záchod. Jakmile jsem ale došla zpátky do pokoje, Jaxon měl rozsvícenou lampičku a díval se na mě. „Proč nespíš?" zeptala jsem se a šla blíž k němu. „Protože mi to nějak nejde, když se tak převaluješ." Zasmál se. Usmála jsem se, ale nic na to neřekla. „Proč nespíš ty?" zeptal se a přiblížil se ke mně. Teď Jaxon seděl s nohama na zemi a já stála hned před ním. „Protože se bojím bouřek." Zašeptala jsem, aby to neslyšel. Docela se za to stydím, protože to není normální, aby se dospělá holka bála bouřek. „A proč si to neřekla rovnou?" zeptal se a přitáhl si mě blíž. „Protože to není zrovna něco, čím bych se chtěla chlubit." Řekla jsem a ušklíbla se na něj. „Tak pojď spát ke mně." Zašeptal. „Nevím, jestli je dobrý nápad, když nás tady spolu ráno uvidí." Usmála jsem se nervózně. Jaxon se jen usmál, vzal mě za ruku a stáhl si mě na klín. „Přece si to máme mezi sebou vyjasnit ne? Jak říkal Dylan, a Kate vlastně řekla něco podobného." Usmál se na mě. Dala jsem si ruce za jeho krk a podívala se mu do očí. „A co si máme přesně vyjasnit?" zeptala jsem se škádlivě. „No přece toto." Podíval se mi na rty a hned na to mě políbil. Byl to jen krátký polibek, ale i tak jsem se od něj odtáhla. „Jaxone." Zašeptala jsem, abych ho zastavila. „Víš, nevím, jak ti to říct, ale..." nemohla jsem se nějak vymáčknout. „V klidu Moll, jen mluv." Pohladil mě po mém boku. Jenže zrovna toto mě hodně znervózňovalo. Proto jsem vstala a odtáhla jsem se od něj. Jaxon se na mě podíval dost zmateně. „Promiň, potřebuju myslet." Usmála jsem se na něj. „Když jsem byla mladší, tak jsem začala chodit s mým kamarádem. Jenže jsem nevěděla, co k němu cítím, tak jsem mu to řekla. Čekala jsem, že bude v pohodě, a že mi dá ještě čas, ale on pořád tlačil. Jednou, když jsem byla u něj doma, tak jsem mu chtěla říct, že mi vadí, jak na mě tlačí a že se v našem vztahu necítím. Taky jsem mu to řekla, ale on to nevzal. Nechtěl o tom nic slyšet, no a potom se opravdu naštval a dal mi facku. Doufala jsem, že si to uvědomí, ale on byl jak smyslu zbavený a prostě... Prostě si chtěl vzít, to, o co mu šlo celou dobu. Kdyby tam nepřišla jeho sestra, tak si myslím, že víš, jak by to dopadlo. On šel do pasťáku, protože měl problémy ještě před tím, ale zůstalo to ve mně. Od té doby jsem neměla žádného kluka, protože jsem měla strach, že by to dopadlo stejně. Proto jsem ti nemohla říct, že tě mám opravdu ráda. Ještě furt mám v sobě tak velký blok, že nevím, jestli bys mohl být se mnou šťastný. A navíc ta dálka. Vždyť bydlím tak daleko. Přes rok se ani nevídáme, tak jak spolu můžeme být? Chci s tebou být, opravdu moc. Ale jak?" zašeptala jsem. Docela jsem se bála podívat se na něj. Jaxon ale vstal a došel ke mně. Vzal mi bradu do jeho dlaně a zvedl ji. Když se mi podíval do očí, tak jsem v nich viděla soucit i lítost. „Prosím toto nedělej." Zašeptala jsem a vzala ho za ruku, která mi držela bradu. „Co nemám dělat?" zeptal se a poodstoupil o krok dozadu. „Prosím, nelituj mě ani se mnou nesouciť." Zašeptala jsem a usmála jsem se na něj. „Neřeš dálku, neřeš nějaký blok. Mám tě rád, a to hodně. Už mě jen noodkopávej pryč od tebe." Přiblížil se ke mně a políbil mě. „Pojď měli bychom jít spát, ať můžeme ráno čelit Kate." Zašeptal a popostrčil mě k posteli. Lehla jsem si a Jaxon si lehl na postel hned vedle. Sice jsem doufala, že budeme už jen ležet vedle sebe, ale nějak to tu zvládnu. „Dobrou noc Molly." Usmál se na mě před tím, než zhasl lampičku, otočil se ke mně zády a šel spát. Za to já pořád nějak spát nechci. Po tom, co se děje venku se mi tak úplně nechce, protože jak už jsem se zmínila, mám strach z bouřek.
Po asi hodině převalování jsem se rozhodla, že si lehnu vedle Jaxona. Sice si myslím, že to nebude úplně nejlepší pohled, ale potřebuji se už konečně vyspat. Obzvlášť, když už jsou asi tři hodiny ráno a já ještě ani nezamhouřila oči. Vstala jsem z postele a stoupla si k jeho posteli. Jaxon spal na zádech, ale spal tak, že bych měla vedle něj ještě pořád dostatek místa. Lehla jsem si k němu zády a přikryla se jeho dekou. Když jsem se pořádně nadechla, cítila jsem jeho vůni z polštáře, takže jsem si zaryla nos více do peřin. Po chvilce ležení na boku jsem už začínala usínat, ale vyrušilo mě, že se Jaxon pohnul. Lehl si na bok a obmotal si jeho ruku okolo mého pasu. Když si mě přitáhl blíž a dal si nos do mého zátylku, jsem usla hned.
