The memory In Your Eyes

kapitola 7

Louis, minulost:

Malý chlapec tehdy seděl ve své lavici a psal slohovku o anglickou literaturu. Měl popsat existenci, jak ví že žije.

Sometimes, I'm sad.
And, I don't really know why, I am just sad.
I Don't have a specific Reason.
But I guess that's okay,
Because at least, I feel something.
And that means that I live,
That I am alive,
That this isn't just a Dream
Or an illusion.
I do exist.

"Velmi dobrá práce Louis." Pochválil ho učitel, Louis byl na svojí práci pyšný.

Louis, přítomnost:

"Tak.. co máme v plánu dneska?" Zeptal jsem se když jsme vycházeli ze školy.

"No, napadla mě socha svobody, co na to říkáš?" Chytil mě za ruku Harry a uculil se.

"Skvělý nápad!" Vyhrknu a úsměv mu oplatím.

Když se doma najíme, vezmeme si sluchátka a začneme spolu poslouchat hudbu.

"Už jsme tady." Oznámí mi zbytečně Harry.

"Fakt? Toho bych si nevšiml." Provokativně řeknu.

Konečně se dostaneme nahoru a.. páni, výška je to velká.

Vezmeme pár fotek a zelenoočka mě začne lechtat.

"Přestaň! Ještě bych nějak mohl spadnout!" Se smíchem zamumlám. Harry za chvilku přestane a nechá vyset své ruce na mém pasu.

Najednou vypadá seriózně, zorničky se mu třesou, přitáhne se blíž a políbí mě.

Je to rychlá pusa, jen tak letmá ale v ten moment mi to přišlo jako věčnost. Moje srdce snad explodovalo. Přesně takhle by šla popsat hudba. Jednou jsem přemýšlel o čase a že vlastně neexistuje..ale v tento moment, se čas zastavil.

Podíval jsem se na něj a usmál se. Nevadilo mi to, přeci jen to není nic vážného.

"Freedom." Zašeptal mi do ouška Kudrlinka a já pochopil proč mě vzal na sochu Svobody.

"Freedom.." zopakoval jsem po něm a stále se culil.

---------------

U Harryho, jsem koukal na nějaký film mezitím co Harry dělal něco u stolu. Podíval jsem se na něj přes rameno. Počítal peníze, hodně peněz. Na to že nechodí na žádnou brigádu a nemá práci, je v balíku.

"Jakto že máš tolik peněz?" Zeptal jsem se zvědavě.

Chvíli byl zticha, vypadal zvláštně.

"Mám jen bohaté rodiče." Odbil mě a vrátil se k počítání peněz.

Jen jsem nad tím pokrčil rameny a díval se dál na film.

Harry, přítomnost:

Mám neustálý strach že na všechno Louis přijde. Připadal bych mu pak jako nějaký psychopat.

Dneska byl rád když jsem ho políbil, mně mohlo srdce explodovat.

Moje sestra se má příští víkend vdávat, chci mít Louiho jako svůj doprovod.

"Hele, Ségra má příští víkend svatbu, budeš můj doprovod?" Nabídnu mu tedy.

"Opravdu? Moc rád půjdu." Odsouhlasí.

Stejně bych ho asi samotného doma nenechal, úplně otázka to tedy nebyla.

"To jsem rád, půjdem si vyzvednout obleky už dneska. Už jsem vlastně tvojí odpověď předpokládal." Přiznám se a mírně se začervenám.

Když jsem říkal že mám bohaté rodiče tak jsem nelhal. Mně ale peníze nedávají, proto jsem dealer. Každopádně když jde o rodinné akce, peníze jsou na prvním místě.

Rodiče to mají tak že : víc peněz víc štěstí. Svatba tedy bude určitě veliká.

Když dorazíme do obchodu Shine's přejdeme přímo ke kase. Obleky jsou už objednané a zaplacené.

Převezmu je a ani se nedivím že jsou od Burberry. Louis vypadá jako úplný opak.

Louis, minulost/Flashback:

Promoklý chlapec kráčel znovu sám domů. Prošel okolo bohaté čtvrti a zíral na každý dům. Chtěl mít jednou takové štěstí.

Když procházel kolem obchodů, zastavil se u Burberry.

Koukal na trička a oblečení od anglické značky pro boháče. Podíval se na cenu a málem se udusil. Přišlo mu že ani jejich auto, nemohlo stát tolik.

Stál tam asi pět minut a řekl si že jednou toto bude nosit na znak úspěchu.

V přemýšlení ho přerušilo policejní auto.

Zatkli nějakého jiného chudého chlapce, určitě nějak stejně starého jako byl tehdy Louis.

Začali ho ohmatávat a řvali na něj ať vrátí to co ukradl. Chlapec začal brečet a říkal jim že neví o čem mluví.

Toto celé nedorozumění se stalo jen kvůli barvě pleti. Jmenoval se Zayn Malik.

Od toho momentu, se chtěl stát právníkem.

Louis, přítomnost, o týden později :

Nevěděl jsem že svatba bude v Anglii. Výlet si ale udělám rád. Opravdu se stresuji, nevím co čekat. Harry říkal že jeho rodiče můžou být pěkně sobečtí. Že se ale na veřejnosti chovají jako andílci.

Přijeli jsme konečně do Města a moje hlava by mohla za chvilku vybuchnout. Svatba se konala na velké zahradě, se spousta květin.

"Je to tu krásné." Špitnu k Harrymu.

Harry vypadá v obleku úžasně. Vypadá jako by se měl ženit on sám.

Harry chce něco podotknout ale přijdou k nám jeho rodiče.

"Ach, Harry, tak ráda tě zas vidím." Francouzským způsobem ho políbila na tváře žena. Jeho matka, jak jsem usoudil. Podle mého názoru, jeho táta, se jen usmál.

"Jistě." Řekl Zelenooký najednou seriózně.

"Toto je Louis, můj přítel." Řekne a trochu se zarazí v půlce věty.

Nastavím jim tedy ruku a usměji se.

"Moc rád vás poznávám."

"Potěšení je na naší straně." Odpoví mi žena s krásnými šaty.

"Měli by jste se odebrat na místa, svatba začne brzy."

Poslechneme tedy a já se začnu rozhlížet po hostech.

Pohled se mi zasekne na jednom Chlapci v našem věku. Mám pocit že jsem ho viděl ve škole ale nevím.

"Kdo je to?" Zeptám se Harryho a ukážu na daného chlapce.

"Oh, to je Zayn. Chodí s náma do školy. Je to můj dobrý kamarád."

Zayn.

To on. Svět je opravdu malý.

Harryho Sestra vypadala nádherně. Svatba byla celkově krásná a dojemná. Avšak, všechny svatby takové jsou. Je jedno jestli jsou malé nebo velké. To láska dělá tu krásu. Ne peníze.

Gemma mě krásně uvítala a ihned jsme si rozuměli.

Potom se začalo tancovat.

"Můžu prosit?" Zeptal se mě Harry. Vypadal v ten moment jako princ. Vlasy měl uvázané do drdolu a oči mu svítili jako smaragdy.

"Můžeš." Zaculil jsem se na něj a začal jsem s ním tančit ploužák.

"Připadám si jako ve filmu." Řeknu vyššímu a kousnu se do rtu.

"V tom případě, jsme hlavní postavy." Usoudí Harry.

Celou dobu si díváme do očí. Jeho pohled mě přímo přitahuje jako nějaký magnet.