The memory In Your Eyes

Kapitola 14

Malém se to kurva posralo. Musím být víc opatrný. Hlavně bych mu to měl říct ale každou lží je to jen těžší.

Vycházím z kurzu malování, kam chodím když se chci odreagovat. Chodí tam hodně hippies, lidí co milují přírodu a jógu. Mám to tam celkem rád.

Tam jsem poznal Liama.

Liam je jeden z těch co mají rádi jógu.

Vlastně, ji mám teď taky rád. Někdy.

Liam mi řekl ať někdy Louiho vezmu sebou, že by se mu to mohlo líbit.

Liam je vlastně jediný kdo ví celou pravdu, je fajn na to nebýt sám.

Liamovi je 20 a má přítele Zayna který je moc milý. Jsou to asi mí jediný přátelé na které se můžu spolehnout.

Je okolo páté večer když přijdu domů.

Hned jak zabouchnu dveře se divím. Světla jsou zhasnuty, na zemi jsou svíčky a voní to tu.

Svléknu si kabát, boty a jdu za svíčkami do pokoje. Myslím si že tam najdu Louiho ale ten tam není.

Přejdu k posteli kde je nějaký vzkaz.

Svlékni se ho spodního prádla a lehni si na postel. Za chvilku přijdu.
-Louis

Rychle zamrkám, usměji se a splním instrukce.

Na posteli jsou také růže, jak romantické.

Neuplynulo ani pět minut a dveře od koupelny už se pomalu otevírají.

Najednou také začne hrát hudba, já se nad pohledem kousnu do rtu a zvednu obě obočí.

Louis vyjde ze dveří, bez oblečení. Z malých diamantů má na hrudi udělané srdíčko.

Jo, umění má asi rád.

Okolo pasu má rudou stuhu, jako dárek.

Usmívá se na mě a když přechází pomalu k posteli, houpe boky do rytmu písničky.

Když už je u mě, sedne si na mě obkročmo a to už je příliš.

"Rozbalíš si svůj dárek?" Zašeptá mi do rtů ale nepolíbí mě.

"Woah, miluju tyhle Vánoce předem." Jednou rukou ho chytím za úzký pas a druhou rozvážu stuhu.

"Oooh? Tenhle dárek je úžasný, umí něco ?" Pohledem si ho celého prohlédnu.

"Oh!" Lehce se zasměje. "Ten umí takových věcí..které si ani neumíš představit." S posledním slovem pomalu sáhne dlaní dolů a boxerky mi stáhne.

Chci si vzít kontrolu ale on mě zastaví.

"Nene, dneska ne." Sladce se usměje a jak hraje písnička a my jsme na sobě nazí, do melodie se kroutí a tím se o mě tře, což mě přiváží k šílenství.

Zakloním hlavu dozadu a potichu vzdychám.

Louis mi na krku vytvoří několik znamének lásky a nad tím se musím uchechtnout.

Louis na sebe nanese lubrikant a překvapivě si mě do sebe vsune.

Woah, takže on se chce projet.

Chytnu ho za zadeček aby se moc nepřemohl a přesunu se do zatraceného ráje.

Z tohoto pohledu je Louis ještě krásnější než bývá obvykle a to jsem si myslel že už to nejde.

Jeho něžné vzdychy se v pokoji odrážejí a to je snad ještě lepší.

Hudba momentu přináší velkou vášeň , připadám si jak v nějakém erotickém filmu a je to kurva úžasný.

Když modroočko dosáhne orgasmu, zaryje mi nehty do hrudi ale na to jsem už zvyklý.

-----------

"To bylo úžasný, děkuji ti lásko." Dám mu pusu na čelo když už umytí ležíme v posteli.

"Zasloužil sis to, chtěl jsem ti vynahradit jak jsem se choval." Se zívnutím dodá a mně hned poposkočí srdce.

Kurva, jsem takový kretén.

Zakašlu si a zmáčknu ho v obětí.

"Lou? Chtěl bych tě sebou příště vzít na ten kurz malování kam chodím. Chci tě taky představit klukům. Rádi tě prý konečně uvidí."

"To bych moc rád!" Pískne Louis a popřeje mi dobrou noc.

Celou noc přemýšlím. Nad vším.

Popravdě, netuším co mám dělat. Nevím co je správně a co zas není.

Louiho miluji, neměl bych mu lhát ale ztratit ho také nechci.

Ve stejný čas ale nechci riskovat že nic neřeknu a on si vzpomene sám.

A vzpomene si na všechno, na to v čem všem jsem lhal, na to, jak moc mě nenávidí, na to, že jsem jen "debilní buzna" přesně tak, jak to tehdy řekl.

Nikdy jsem v životě nebyl šťastnější, nikdy jsem se necítil tak živý, tak moc sebejistý a svůj.

To všechno ze mě dělá on, Louis.

Můj jediný Louis.