The memory In Your Eyes

Kapitola 12

"Kam to jdeme?" Zeptám se Harryho když mě tahá za ruku někam do lesa.

"To uvidíš." Usměje se a já teda jdu za ním.

Je tma takže toho moc nevidím, pochopím ale že jsme na louce.

Harry si lehne na zem a kouká na mě, abych šel také nejspíš.

"Co blbneš? Je zima!" Trošku zavrčím.

"Pff, máš přece rukavice." Mrkne na mě a stáhne mě vedle sebe.

Hvězdy.

Miluju hvězdy..

Louis,minulost:

Malý a drobný chlapec se vždy rád díval na hvězdy. Vždy se pohádal s otcem, běžel ven a šel se dívat na hvězdy.

Vždy si říkal že tam nahoře někdo je, někdo kdo na něj dohlíží, dává mu nějakou zkoušku.

Neměl s kým mluvit tak mluvil s měsícem.

Vždy to byl jen Louis a jeho hvězdy.

Vlastně, právníkem se chtěl stát díky jedné věci.
Když měli ve škole nějakou prezentaci o různých zaměstnání, venku na chodbě na nějaké tabuli, byly různé plakáty.

Louis si všechny prohlížel a když zrovna držel ten jeden plakát, byla na něm hvězdička.

Pro normálního člověka, by to byla jen náhoda nebo by to ani neřešil ale pro Louiho, to bylo znamení.

Harry, přítomnost:

Louis se kouká na všechny ty hvězdy a jmenuje mi různé souhvězdí.

Já se ale celou dobu koukám jen na tu nejzářivější hvězdu ze všech.

"No není to nádherný ?" Žasne Louis a furt zkoumá každou hvězdu.

"To opravdu je." S úsměvem řeknu stále se dívající na něj.

Když otočí hlavu aby na mě viděl, rozšíří se mu oči a vím že ví že jsem celou dobu Koukal na něj a ne na hvězdy.

Rychle mě políbí a zvedne ze země.

"Tak pojď, ty rukavice nemáš." Zasměje se a táhne nás směrem k autu.

Doma se vysprchuju, přejdu do ložnice a Louis leží na posteli a spí.

Přejdu k posteli a najednou mi přiletí polštář na obličeji. Dobře, nespí.

"Heej! To máš spočítaný!" Hodím na něj taky polštář a vypukne polštářová bitka.

Smějeme se, bijeme se a pak Louiho začnu lechtat.

Louis se malém počůrá smíchy, tak toho přestanu a jen se nad ním podpírám.

Atmosféra se úplně změní, jen na sebe koukáme než si mě Louis přitáhne to polibku.

Polibek prodloužím a jednou rukou chytím Louiho za bok.

Ani nevím jak se to stane a už jsme oba jen ve spodním prádle.

Znovu si musím prohlédnout jak krásného přítele to mám a usměji se.

"Dobře, dneska chci aby šlo o tebe." Louis se na mě jen nechápavě podívá ale nic nenamítá.

Dělám mu cestičku po celém tělu z polibků a po každém polibku, řeknu něco hezkého.

"Jsi nádherný." Polibek.

"Jsi dokonalý." Polibek.

"Miluji tě." Zašeptám a polibek.

Když se dostanu k lemu boxerek, sundám mu je pomalu a otočím ho na bříško.

Nejdřív mu chvilku hladím záda a pak zadeček.

Skloním se dolů a začnu ho líbat všude. Něžně a pomalu.

Vím že se mu to líbí, díky tomu co slyším. Když skončím tady, znovu ho přetočím zas na záda.

Teď si všimnu že má zavřené oči.

"Dívej se na mě." Mile řeknu a pohladím ho po stehně.

"Ale..není to ponižující ?" Červeně se zeptá a já se uchechtnu.

"Vůbec ne." Široce se usměji a začnu ho líbat na stehně kde zanechám několik znamének lásky.

Pak se přesunu na jeho mužství a začnu mu dělat blowjob. Celou dobu se mu dívám do očí a on se konečně uvolní.

Louis začne vzdychat mé jméno a zarývat nehty do matrace.

Aby to nestačilo, použiju i své prsty. Vsunu rovnou dva, jelikož jsem si ho hezky předtím připravil.

Tuhle kombinaci Louis už nezvládá a začne plně sténat což mě přináší k šílenství.

Louis se mi udělá do pusy, já se usměji ale nespolknu to. Přesunu se k Louimu a začnu ho líbat. Ten nejdřív vyjekne jelikož to nečekal ale já mu nedovolím se odtrhnout.

Když se odtáhnu a máme každý tak půlku v puse oba spolkneme.

"Tak tohle jsem fakt nečekal." Vydechne Louis a dlaň si drží u úst.

"Já nejdřív taky ne." Uchechtnu se a pak ho políbím na čelo.

"No co ty ale?" Zeptá se a podívá se na mojí jaksi bouli v boxerkách.

"Uhm-" kousnu se do rtu a uchechtnu se.

"To je v pořádku, dneska jde o tebe zlato." Pohladím ho po vlasech když vidím jak už je unavený.

"Dobře, vynahradím ti to ale. To budeš koukat!" Rozzáří se a já se začnu smát.

"To teda budu."

Půjdu se vysprchovat ledovou vodou abych můj problém odehnal a vrátím se do postele, kde už ten anděl tvrdě spí.

Chvilku na něj v posteli jen koukám než zavřu víčka a také se přesunu do říše snů.

Bože, zachvilku škola a já asi umřu☹️ To nějak zvládnu. (Snad) no.. příští kapitola bude trošku drasťák tak si připravte prášky na nervy 😂. (Nebo vlastně možná až ta potom, se uvidí)
All the love.
-S