The memory In Your Eyes

Kapitola 13

"Hej, tak už víš co dneska chceš?" Zeptá se mě jeden tlustší muž ve středním věku.

"Um, Jo asi to co minule?" Zeptám se a muž mi podá pytlíček.

"Co prachy?" Oplzle se zeptá a zamračí se.

"No, em- nic u sebe nemám." Ztuhnu

"Nemáš ?"

Najednou se konverzace promění na útěk. Utíkám co mi nohy stačí, skoro nemůžu dýchat.

Všude se někdo válí, všude jsou graffiti a přijde mi že ulička je nekonečná.

Ucítím pád a ležím na zemi.

Muž který je na mně, se chystá mě uhodit, než to ale udělá zvednu zrak a spatřím název nějaké budovy. "The Rayen's".

Úder.

Probudím se z noční můry, rychle dýchám, mám husí kůži a jsem celý zpocený.

Co to kurva ?

----------

Celý den nad mým snem přemýšlím, moc sny totiž nemívám..teda, Jo, mívám, každý má sny, jen si je nepamatuji.

Tenhle ale byl tak realistický, skoro jako vzpomínka.

Harry je dneska ve škole, má nějakou přednášku takže jsem celý den sám.

On má pak to doučování co minule odvolal.

Když už je večer, na googlu si tedy vyhledám nápis co jsem ve snu spatřil a zapnu navigaci. To musí něco znamenat.

Když dojdu k cíli, místo mi připadá povědomé dost.

Chodím ztracený uličkami než spatřím jednoho muže. Ano, toho ze snu.

Trošku se polekám když si mě všimne.

"Oh? Dlouho ses tu neukázal..H je vzadu jak vždycky." Gestem ruky ukáže.

Nevím sice o čem mluví ale kývnu a vydám se tím směrem.

Dojdu ke stolečku a k vysokému muži. Nevidím mu do tváře jelikož je celý zakrytý.

Když mě spatří, rychle ustoupí dozadu aby nebyl ve světle lampy.

"Kdo jsi? Co je tohle za místo?" Přistoupím blíž abych na něj viděl, muž ale zvedne dlaň abych zůstal tam kde jsem.

"Neměl bys tu být, jdi pryč." To je vše co řekne, hlubokým hlasem, který jistě není jeho jelikož jde slyšet jak ho mění.

Nic jiného neřekne a uličkou zmizí. Chci ho následovat ale najednou mě chytí nějaká ruka kolem pasu a pak kolem krku a objevím se namáčknutý na zdi.

Drží mě nějaký chlap, kluk? Možná nějaký feťák, nevím co po mně chce.

Chvílí si mě jen hnusně prohlíží a pak na mě plyvne.

"Tak ty jsi ten Louis? Za tebe mě vyměnil?" Zesílí stisk na mém boku.

"O čem to kurva mluvíš?" Ztěžka zavrčím.

"O Harrym ! O mým Harrym!" Vydechnu a stále nechápu kdo tenhle člověk je.

"No, pravdu měl.. hezký celkem jsi." Přitiskne se na mě.

"Takže..Harry líbá tyto ústa?" Přitiskne se na mé rty a já jsem jak v transu. Neschopný cokoliv říct.

"A..Harry se dotýká tady?" Šáhne mi přes kalhoty na mužství a já se ho snažím marně odstrčit.

Vím o co mu jde. Je posedlý Harrym..a jen představa že se Harryho ústa dotýkala těch mých, a on teď těch mých, ho vzrušuje. Je to jakoby líbal jeho.

"A že..." otočí mě a začne mi sundavat kalhoty. Začnou mě štípat oči a začnu se co nejvic bránit.

"Prcal tuhle prdel?" Dokončí svoji větu a začnu křičet.

Nevím jak se to všechno stane ale najednou je na místě Harry. Živý a pravý. Odtáhne ho, myslím že ho praští a já se můžu vzpamatovat.

"Nech mého přítele kurva na pokoji Luku!" Ještě jednou mu vrazí, popadne mě za ruku a z místa mě tahá pryč.

Když se dostaneme někam dál, popadne mě za tváře a starostlivě si mě všude prohlíží.

"Jsi v pořádku ? Udělal ti něco? Nebolí tě něco ?" Začne klást otázku za druhou ale já si pokládám specificky tři.

"Kdo to kurva byl? Kdo je kurva H69 a cos tam kurva dělal ty?!" Naštvaně na něj začnu řvát.

"Měl si přece doučovat!" Frustrovaně si prohrábnu vlasy a čekám na odpovědi.

On udělá to samý a následně kopne do popelnice. Mumlá si pak sám pro sebe. Něco ve stylu "dobře, to zvládneš Harry, to zvládneš."

Vezme mě za ramena a řekne mi ať si sednu na lavičku s ním.

Když sedíme, furt funím a čekám co z něj vypadne.

"Takže, ten chlap tam..byl Luke. Nějakou dobu jsme spolu chodili ale pak jsem se s ním rozešel protože miluju jen tebe.." to mi chtělo vytvořit malý úsměv na tváři ale jsem stále naštvaný.

"No, nedávno jsme se viděli a on mě prosil o další šanci. Já ho ale odmítnul a řekl mu že mám tebe. Musel ťe nějak sledovat nebo nevím, je to pošuk." Pohladí mě po vlasech a to mi zase způsobí ten krásný pocit v bříšku.

"H69 je.." chvilku mlčí.

"Jeden známý..prodává drogy. Ty ses s ním dřív bavil, chtěl jsi aby s tím přestal."

To sice snu moc neodpovídalo ale sny nejsou pravdivé a není důvod proč by mi Harry lhal.

"Aha, dobře. Proč si tam ale byl?" Zeptám se na poslední otázku.

"Bob mi zavolal-" vidí moje zmatení a opraví se. "Ten chlap co ti řekl že máš jít za H" kývnu a Harry pokračuje.

"No, řekl mi že tam jsi..tak jsem naskočil do taxíku a přijel sem. Je to nebezpečné místo, Luke to jen dokázal." Kývu jako o závod a obejmu ho.

Cítím se špatně že jsem mu nevěřil, on pro mě chce jen to nejlepší.

"Omlouvám se že jsem na tebe křičel." Dostanu ze sebe a Harry mě pohladí po zádech.

"To je dobrý. Hlavně že jsi v pořádku." Rychle mě políbí.

Musím mu to nějak vynahradit.