Teacher's Pet || h.s CZ

Twenty two <3

"Ty jsi byla na zahradě?" zeptá se, "No?" řeknu. Přikývne a vezme mě za ruku. "Chci s tebou mluvit" rozejde se společně s mou rukou k pohovce a sedne si. Stáhne si mě na klín, "Co jsem říkal o tom plotu?" položí mi otázku. Sklopím pohled do mého klína a propletu si s Daddym prsty. 

"Hm?"

"No.." zamumlám. "Že bych k němu neměla chodit" zvednu pohled k němu. "Ne, princezno. Říkal jsem, že tam nebudeš chodit vůbec. Ne že by jsi neměla, ale že nebudeš" věnuje polibek na mé rameno a druhou dlaň si položí na mé stehno. "Ale proč ne?" zakňučím - povzdychne si. "Beruško, ten pán je zlý a nebezpečný. Chápeš to?" řekne. "Není!" zastanu se ho okamžitě. Pan Styles nadzvedne obočí.

 "A ty to můžeš vědět jak?"

"Nevím.. No, u toho plotu jsme se viděli" zamumlám.

Rozšíří se mu zorničky, "Prosím?" řekne. "Byli jsme spolu" zopakuju. "U-U toho plotu" zakoktám rychle. "A mluvila jsi s ním?" pohladí mě, "Jo, je hodný. Má moc pěkného pejska" usměji se nad vzpomínkou malého štěňátka. 

"Jmenuje se D-"

"Zlato, mě opravdu nezajímá jak se jmenuje jeho pes" přeruší mě. Podívám se na něj a smutně sklopím pohled. "Řekl ti ještě něco?" zeptá se. Jen myknu rameny a vcelku uraženě vstanu z jeho klína. Chytí mě za zápěstí a stáhne si mě vedle sebe tak, že sedím ale nohy mám na jeho stehnech. Loktem se zapře o pohovku, druhou rukou se zapře vedle mých stehen, abych nemohla nikam jít. Přilepí se mi na rty. "Když daddymu prozradíš o čem jste si povídali, dostaneš odměnu" políbí koutek mých rtů. "Nemám zájem" zamumlám a nechám svá záda a hlavu padnout na pohovku také. "Copak za to chceš?" položí si dlaň na mé bříško. Dám ji pryč, "Nech mě už být. Co ti pořád tak vadí. Beruško, on je tohle. On je zas tamto. Všichni muži, kteří se ke mně přiblíží, tak jsou hned zlí, že?" řeknu naštvaně a vstanu. Pan Styles se postaví. 

"Princezno.." 

"Ne. Všichni muži jsou zlí a hnusní. Ale o svém arogantním, majetnickém a trapném chování nic neřekneš. Jen nemůžeš překousnout to, že bych se mohla sblížit s jiným mužem, než jsi ty!" zvýším hlas. Pan Styles se na mě upřeně, ale až podivně klidně kouká. Pomalým krokem se ke mně rozejde a já začnu couvat.

"Aw, už najednou tak velká holčička nejsi, že?" dojde ke mně, vezme mou bradu mezi palec a ukazováček, nadzvedne ji k němu. 

"Koťátko, uvědom si s kým kurva mluvíš" pošeptá blízko mého obličeje. 

Vydechne, promne si tvář. Nastaví ruku, "Dej mi telefon a běž spát". To myslí vážně? Zaraženě zvednu pohled. "No co tak koukáš? Dej mi ho a běž spát, nebo to opravdu nebude pěkné" pohne prsty. Začnu se smát, "Bože" pošeptám a nevěřícně začnu kroutit hlavou. Podám mu ho, odejde ke kuchyňskému ostrůvku. Položí můj mobil na něj. "Co to má být za ubohý trest?" zeptám se. 

Silou bouchne do linky "Vypadni do té ložnice, než si to kurva rozmyslím!" zvýší hlas - přijde mi, že až skoro křičí. Cuknu sebou a oči se mi začnou plnit slzami. Podívám se pryč, zamrkám a rychlým krokem odejdu do ložnice. 

RÁNO

"Beruško, promiň. Byl jsem ještě naštvaný z práce, daddy toho teď strašně řeší" řekne opatrně, přitáhne si mě blíž k sobě a položí si dlaň na mou tvář. "Promineš mi to?" pošeptá. Opatrně po chvilce přikývnu. Pousměje se, položí mou hlavu na jeho rameno a zakryje nás více přikrývkou. Obejmu ho nazpátek a zavřu ještě na chvilku oči. 

11:36

Znuděně sedím na trávě a odepisuju na zprávy. "Princezno?", uvidím pana Evanse s mírným úsměvem skrz menší mezeru. Podívám se na terasu, kde se pan Styles naštěstí nenachází. Uvidím jak v kuchyni  projde s telefonem u ucha. Postavím se a přeběhnu k plotu. "Dobrý den, pane Evansi" řeknu, skloním se, abych pohladila Dextera a narovnám se zpět. "Slyšel jsem, že na tebe včera Harry křičel. Je všechno v pořádku?" zeptá se starostlivě. Jak může být nebezpečný?