ANGEL'S SMILE / LANDO NORRIS

CHLAPCI NA OBZORU

V baru jsem si vzala na sebe zástěru a vyměnila jsem si místo s barmanem, který měl směnu přede mnou. Moc lidí tu ještě nebylo a proto přišel čas na můj plán, který jsem celý den vymýšlela. Hosté se bavili mezi sebou a rozhodně nevěnovali pozornost malé barmance, která se teď hrabala v záznamech plateb z minulé noci. Do filtru prohlížeče jsem si zadala od nejvyšší částky po nejnižší a hned na mě vyjela platba, kterou jsem sháněla. Stačila jsem na peníze jen kulit oči. To bylo neuvěřitelné. Nikdy jsem neviděla tolik peněz. Připadalo mi to spíše jako jen čísla a nedokázala jsem si pod tím představit opravdové peníze. 

Otevřela jsem si platbu a podívala jsem se na jméno karty. Lando Norris. No to snad není možné. Několikrát jsem zamrkala, promnula si oči a podívala se na to znovu. To musí být on, jiný muž s tímhle jménem snad ani není. Podívala jsem se i na předchozí platby a vyhledala si tohle jméno a mezi prvními mi vyjela právě objednávka 5x Whisky ze včera. Byl to on, teď je to jasné. Zhluboka jsem se nadechla a opřela se o pult. Proč to udělal? Zničila jsem mu oblečení, vylila na něj pití a on za mě stejně zaplatil všechny škody. Rozhlédla jsem se po baru, ale jeho ani jeho kamarády jsem nikde neviděla. Musím doufat, že se tu dnes ještě ukážou.

...

Zrovna jsem dělala objednávku jedné slečně, která vypadala docela sympaticky, když se otevřely dveře a zacinkal zvonek nade dveřmi, který ohlašoval nové příchozí. Do baru vešla parta kluků, na které tu celý večer čekám. Když procházeli kolem, sledovala jsem je a svou pozornost věnovala jen jim. Lando asi vycítil můj pohled, protože se na mě otočil. Když mě uviděl stát za barem jen se usmál, mrkl na mě a pokračoval s ostatními v cestě do VIP zóny. 

Kolegyně, která je obsluhovala, mi přinesla objednávku. Připravila jsem vše, co bylo v objednávce a šla to odnést k nim na stůl. Seděli u toho samého jako minule a tentokrát jsem si dávala velký pozor, aby jsem o něco nezakopla. Stále jsem kontrolovala cestu před sebou a ruce se mi při tom potily jako kdybych tohle dělala poprvé. 

Došla jsem před jejich stůl a opatrně z tácu začala sundávat drinky.

,, Neublížila jste si včera nějak?" ,, Ten pád vypadal opravdu nebezpečně." ozval se najednou jeden docela hezký, mladý kluk, který s nimi seděl u stolu.

,, Ne, jsem v pořádku, ale ještě jednou se moc omlouvám za to, co jsem tu způsobila. " 

,, To je dobrý, byla to jen nehoda. " zasmál se ten kluk. 

,, Každopádně se nás Lando ani neobtěžoval představit, takže budeme zase muset sami. " ušklíbl se na Landa, který jen protočil očima.

,, Já jsem Pierre. " už ke mně natahoval ruku, aby se představil. ,, A tohle je Charles " druhou rukou ukázal na dalšího mladého kluka, který něco zběsile ťukal do jeho notebooku. Charles na mě mávl na pozdrav a dál se věnoval své práci. Potřásla jsem si rukou s Pierrem a na všechny se usmála. ,, Ráda vás poznávám "

,, Co tak vím, včera vás tu bylo více." ,, Doufám, že jsem mou nehodou někoho neurazila tak moc, že by sem už raději nezavítal" nervózně jsem se zašklebila.

,, Nee, to ne. " ,, Oni jenom mají ještě nějakou práci a nemohli jít dnes večer s námi"  

,, Dobře, dobře. " ,,Já se musím zase vrátit do práce, užijte si večer pánové." usmála jsem se na ně když mě najednou něco napadlo. Tohle si s ním musím ještě vyřídit a teď je na to mimořádný čas.

,, A Lando? " ,, Máš teď na mě chvilku? " ,, Musím s tebou o něčem mluvit. " povytáhl obočí nahoru, ale hned se zvedl z křesla a prošel kolem stolu ke mně. 

,, Na tebe si udělám čas vždy, zlato. " řekl to potichu, aby to ostatní neslyšeli a mě u toho naskočila husí kůže. Bez jediného dalšího slova jsme se rozešli ven z VIP zóny. 

...