ANGEL'S SMILE / LANDO NORRIS

OBJETÍ V SLZÁCH

Zrovna jsme procházeli kolem baru, když jsem si všimla, že do podniku se přišel podívat šéf. Čapla jsem Landa za ruku a rychle ho odtáhla na záchody pro personál, které byly nejblíže.

,, Wohoo, ty jdeš na to rychle, kotě. " spokojeně se na mě usmál, ale když zjistil, že se na nic rozhodně nechystám, jen protočil oči a opřel se o stěnu. Založila jsem si ruce na prsou a pozorovala ho.

,, To byl vtip. " začal se na mě culit a tentokrát jsem to byla já, kdo protočil oči. ,, Tak. Copak jsi potřebovala, že jsi mě musela zatáhnout až sem ?" 

,, Chtěla jsem se jen zeptat, jestli náhodou nevíš o nějakém tajemném muži, který jedné barmance zaplatil pozici v práci a ještě k tomu všechny sklenice, které rozbila"

,, Jo, o tom jsem slyšel. " naklonil se ke mně a s úšklebkem dodal ,, Říká se o něm, že je šíleně sexy "

,, Ty jsi pitomec " protočila jsem očima a trochu ho šťouchla do prsou.

,, Ale sexy pitomec " na jeho tváři se objevil úsměv, který donutil i mě se začít smát. Smích mě ale brzy přešel.

,, To jsi neměl dělat. Já.. zhluboka jsem se nadechla.. Já nemám peníze na to ti to vrátit. Musela bych šetřit roky, abych ti to mohla splatit. Nikdo mi na půjčku takovou částku rozhodně nevydá  a já ty peníze neseženu hned. Já.. začala jsem se propadat panice, neměla jsem jediné tušení, kde seženu peníze za skleničky a to k tomu ani nepočítám tu obrovskou částku, kterou za mě zaplatil, aby mi nechali pozici v práci. Po tvářích se mi začaly koulet první slzy, které už jsem v očích neudržela. Najednou se kolem mého pasu omotaly svalnaté paže a Lando si mě přitáhl k němu. Držel mě v náručí jako porcelánovou panenku a ani jednoho z nás teď nezajímalo, že se známe sotva dva dny. Opřela jsem si hlavu o jeho hruď a on se semnou pohupoval, aby mě uklidnil. Z mého hrdla se ozval první vzlyk a pevně jsem svou hlavu zaryla do jeho už tak dost promáčené mikiny mými slzami. 

,, Ale notak, zlato." ,, Já po tobě rozhodně nechci aby jsi mi něco platila. " ,, To mě do teď ani nenapadlo " ,, Bylo to moje dobrovolné rozhodnutí a já ti to chtěl zaplatit, abych tě ušetřil starostí, ale nakonec to vypadá, že ti ještě další akorát přibyly." jeho dlouhé prsty mi projížděli vlasy mezitím, co se se mnou stále pohupoval a držel mě. 

,, Já ti nechci nic dlužit. " ,, Já ty peníze.. " ,,šššš" položil mi prst na rty uprostřed mé věty a mé tělo v tu chvíli úplně zkamenělo. ,, Už o penězích nemluvme. " Začala mezi námi probíjet zase ta zvláštní energie, kterou stoprocentně musel cítit i on. Po chvilce si uvědomil, co dělá a ruku stáhl k sobě. V tu ránu všechna energie byla pryč a jediné, co mě ještě pálilo na kůži byly jeho dlouhé prsty objímající můj pas.

,, Děkuju Lando." ,, Děkuju za všechno, co jsi pro mě udělal, moc si toho vážím." 

,, Není za co mi děkovat. " Udělal jsem, co je správné. " usmál se na mě.

,, Když tak nad tím přemýšlím, nechtěla by jsi jít se mnou zítra na večeři ?" ,, Ber to omluvu za ten stres, co jsem ti způsobil " chvilku jsem nad tím přemýšlela, ale nakonec jsem se rozhodla, že to přece jen risknu. 

,, Ráda přijdu " usmála jsem se na něj a on mi úsměv vrátil.

,, Zítra máš odpoledne asi práci, co? " zamyšleně se zeptal. Jen jsem kývla.

,, Škoda, ale pokud budeš mít volnou chvilku, můžeš se přijít podívat na zítřejší závod. " znovu jsem se na něho usmála a opatrně jsem se pustila jeho krku, za který jsem celou dobu byla skoro pověšená a ani jsem si to neuvědomovala. 

,, Musím se vrátit do práce. " upravila jsem si outfit a podívala se na jeho mikinu zmáčenou slzami. Ale ne, to je snad zlý sen. Když se i on podíval na můj výtvor, který měl přes skoro celou mikinu, hlasitě se rozesmál. 

,, Přinesu ti něco jiného. "

,, To je dobrý, stejně tu máte docela teplo, to za chvilku uschne. " v tu chvíli si přetáhl mikinu přes hlavu a ten pohyb mu vyhrnul tričko, které odhalilo břišní svaly a chloupky, které vedly do jeho kalhot. Nad čím to zase přemýšlím. pokárala jsem se v duchu. V zrcadle si upravil vlasy a přitom na mě mrkl. Musela jsem být rudá až na zadku.

,, Užij si směnu a už se ničím netrap. " ,, Kdyby něco, jsem tu vždy pro tebe, zlato. " usmál se na mě a než odešel, stihl očima projet celé mé tělo od hlavy k patě. Zavrtěla jsem na tím hlavou a s úsměvem, který prostě nešel zastavit, jsem se vydala k barovému pultu. 

,, Kde si byla tak dlouho. " zakřičela na mě z druhého konce pultu Emma, která zrovna přišla na směnu. ,, Co jsem zatím tak slyšela, všichni se tu po tobě sháněli. " jen jsem se na ní usmála a ona už se raději na nic nevyptávala.

Zbytek směny probíhal docela klidně a když jsem ráno konečně zalehla do postele a usnula, cítila jsem se lépe než dříve. Věděla jsem, že tu Lando není na pořád a nejspíš se jen sem přijel podívat na závod Formule 1 jako pravý fanoušek, ale s ním jsem se cítila po dlouhé době v bezpečí.

...