My First and Last [ ✔ ]

『1』『6』

    Nastala půlka března a přípravy na maturitní ples byly v plném rozsahu. Paní Jung nám domluvila v každém týdnu určité hodiny, ve kterých můžeme s kluky chybět, ale samozřejmě to není zadarmo. Každý z nás musí do konce roku udělat tři menší referáty a dvě velké prezentace k danému učivu. Já a Jaemin jsme s tím vcelku v pohodě, ale ovšem, že Jeno si musel opět stěžovat.

Já také nejsem bůhví jak odvařený z toho, že musím pracovat zrovna s ním, ale co s tím nadělám, že ano? Bohužel se díky tomu celá škola baví, jestli náhodou neděláme něco víc, když jim před měsícem Jaehyun tak hezky naservíroval to posrané video z Johnnyho párty.

,,Hele, vy dva." ozval se Jeno, když v tělocvičně, ve které jsme jen my tři, bylo hrozné ticho, které on musel narušit.
,,Už vás nějakou dobu sleduji a přijde mi, že už se tolik nebavíte. Stalo se mezi vámi něco?" otázal se.

Ani jedem z nás na to nereagoval, pouze jsme pokračovali ve své práci, abychom toho měli co nejvíc hotové, než zase budeme muset pokračovat v normální výuce.

,,Ach, takže se něco opravdu stalo!" řekl nadšeně a ještě se zasmál.
,,Teď jen přijít na to, co se asi mohlo stát, uhm." pokýval hlavou a prstem začal poklepávat na své bradě, jako v aktu přemýšlení.

,,Můžeš držet hubu a normálně pracovat?" sice jsem na něj promluvil, ale nijak jsem si ho nevšímal. Mou pozornost pořád měla práce přede mnou, která se pomalu vyvíjí dobrým směrem.

,,Prostě se snažím navázat na nějakou konverzaci. To ticho se mi vůbec nelíbí." postěžoval si.
,,A také mě dost překvapuje, že se spolu nebavíte a nejste na sobě bůhví jak nalepení." odfrkl si.

,,Ty chceš navázat konverzaci?" nadzvedl jsem obočí a nechápavě se na něj podíval.
,,Můžeš mi říct, na co se ty chceš s námi bavit? Pokud si dobře pamatuji, tak jsi mi zatím jen ničil život." s každým slovem jsem svůj hlas zvyšoval, protože jsem na něj začínal být dost naštvaný.

,,Jestli narážíš na to, co provedl Jaehyun, tak už jsem ti několikrát řekl, že já to před celou školou nepustil." pokroutil očima.

,,Jenže jsi to video natočil, sakra!" zvedl jsem se od své práce a přešel k němu. Každý z nás pracuje na něčem jiném, a tak logicky máme každý svůj prostor, proto jsem k němu musel dojít.
,,Absolutně nechápu, jak jsi mohl? To tak děláš každému, když se s tebou vyspí? Natočíš si o tom video, jako upomínku na svůj úlovek?!" zakřičel jsem na něj.

To už se zvedl i Jeno, a tak se nade mnou teď tyčil s naštvaným pohledem, ale já se nehodlal jen tak zastrašit. Jena se vůbec nebojím, vždyť je to jen srab, který se schovává za trápení ostatních; přesně tak, jako to teď dělá se mnou. On za to bohužel dostává kredit toho úžasného Jena (všichni jsou na téhle škole vymaštění).

,,Na mě křičet nebudeš, nováčku." zavrčel, aby asi ukázal svou dominanci, ale to na mě neplatí, rozhodně ne od něj.

,,Nebo co, hm?" zamračil jsem se na něj.
,,Co mi tak hrozného uděláš? Natočíš další video? Necháš mě znásilnit svým bratrem?"