My First and Last [ ✔ ]

+『1』『9』+

    Jaemin se mnou vyšel schody nahoru a v mém pokoji mě položil na postel (samozřejmě, když byl u dveří, tak je nezapomněl zavřít nohou). Jaemin na nic nečekal a sám sundal své triko, které hodil na zem a hned na to následovali jeho kalhoty.

,,A já prý zlobím." poznamenal jsem a tiše se uchechtl. Ale co si budeme, ten pohled se mi moc líbí a i kdybych ho měl mít každý den, tak to pořád bude jako poprvé.

,,Však zlobíš." namítl, klekl si mezi mé nohy, které jsem roztáhl, aby měl prostor a rukama vjel pod mé tričko.

Ono tričko začal velice pomalu vyhrnovat nahoru a u toho se pomalu snižoval nade mě. Jakmile bylo tričko dole, on byl hlavou tak akorát nad mým bříškem, které bylo malinko vypouklé kvůli miminku. Jaemin se na mě usmál (tak, jako já na něj) a dal mi pusu těsně nad pupík.

,,Co to děláš?" zasmál jsem se a jen nad ním pokroutil hlavou.
,,Dost to lechtá, aby jsi věděl." upozornil jsem ho a zase se zasmál.

,,Musím přeci brát na vědomí i mimčo, ne?" nadzvedl obočí, jakoby to nebylo hned jasné.
,,Přeci si nebude užívat jen maminka." pokmital obočím.

,,Ach, Bože, Jaemine." jeho hlavu jsem odstrčil a nakrčil obočí.
,,To znělo dost divně a hlavně... Miminko nemusí vědět, že to zrovna děláme." nakrčil jsem nos.

,,Ne, to vážně nemusí." zasmál se a opatrně svou hlavu položil na mé bříško a vlastně tak na mě ležel.
,,Ale upozornit ho můžu." dodal s menším uchechtnutím.

Také jsem se zasmál a začal ho hladit ve vlasech. Jaemin dal své ruce kolem mě, a tak se víc uvelebil. Oba jsme byli v naprosté tichosti a jen si užívali přítomnost toho druhého; ani jsme už nemysleli na sex, kvůli kterému jsme tady vlastně skončili.

,,Jak to s námi je?" ticho jsem prolomil jako první já. Hlavně mě i dost zajímala odpověď, protože se s Jaeminem k sobě chováme všelijak.

,,Hm, co myslíš, Renjunie?" zamumlal a koukl na mě. O mé bříško se velice opatrně opíral hlavou, aby neublížil miminku.

,,Tohle." jednou rukou jsem naznačil, že myslím nás dva a tuhle situaci.
,,Podívej na nás." řekl jsem a opět ho začal hladit ve vlasech.

,,Ach, chápu." sklopil pohled, a pak se na mě zase podíval i s velikým úsměvem na tváři, načež jsem nadzvedl obočí.
,,Tak tedy, Renjunie, budeš můj přítel?" položil mi otázku, kterou jsem od něj vůbec nečekal.

,,Počkej..." nakrčil jsem obočí.
,,Myslíš to vážně? Nebo jen proto, že jsem se ptal?" uchechtl jsem se.

,,Myslím to vážně." odpověděl mi, zvedl se a nahl se nad mou tvář.
,,Tak co říkáš, Renjunie? Chceš být můj přítel?" široce se na mě usmál.

,,Rád." úsměv jsem mu oplatil a přitáhl si ho do polibku, který Jaemin ihned prohloubil a my se plně začali líbat.
,,Měl by jsi jít domů, Jaemine." řekl jsem mu, když se ode mě odtáhl a začal mi krk obdarovávat polibky a ruce přesunul k mým kalhotám.