Druhý den
Justin
Po práci jsem jel rovnou zase domů. Jazzy by už měla být doma, tak chvíli tam budeme a potom, jak jsem ji slíbil tak pojedeme na večeři do McDonalds.
Zaparkoval jsem auto před domem a pak jsem si vytáhl mobil a vytočil číslo moji babičky. Musím ji říct, co jsem zjistil včera a že u nás bude matka zase bydlet. Nechci to a hrozně se bojím toho, jak to dopadne.
,,Ahoj Jayi, tak voláš mi kdy zase přijedete?" Zeptala se určitě s úsměvem. ,,Ahoj babi, ehm ne to ne. Jde o hodně vážnou věc" povzdechl jsem si. ,,Co se děje?" Zeptala se vystrašeně. ,,Včera jsem byl v léčebně" vydechl jsem. ,,Navštívil jsi mamku?" ,,Ano, navštívil. A odešel jsem s tím, že ji propouští a musí jít bydlet k nám" řekl jsem. ,,A co ten byt, který ji poskytovala léčebna?" ,,Prej už na něj nemá nárok. A já vůbec nevím, co mám dělat! Protože vím, že to máma nezvládne. Nikdy to nezvládla. A nechci dávat Jazzy nějaké naděje. Nastoupila na novou školu a matka ji bude stresovat a nebude se soustředit a to nechci" povzdechl jsem si.
,,Tak ať jde bydlet ke mně, myslím Pattie..." ,,To nejde. Babi měla jsi rakovinu a ještě teď se z toho pořád vzpamatováváš, nemůžeš ji hlídat a běhat za ní a kontrolovat jestli jde chlastat nebo ne" ,,Ale ty to taky nemůžeš dělat. Už se staráš o svoji sestru, nemůžeš ještě o svoji matku. Je to moje dcera Justine, já to zvládnu. Taky se mi nelíbí, že by bydlela u vás. To nebude dělat dobrotu" řekla a já si povzdechl. ,,Bude toho na tebe hodně" ,,A na tebe snad ne?" Uchechtla se.
,,Ale pokud se Jazzy dozví, že je mamka venku tak bude chtít být s ní" řekla. ,,No právě" zamumlal jsem a prohrábl si vlasy. Otočil jsem hlavu když jsem k domu viděl přicházet Vivienne a její kamarádku, která sedí vždy vedle ní na přednáškách. Obě dvě dnes nebyly ve škole nebo aspoň na mé přednášce a mají tašky z obchodů, což znamená, že vynechaly. Taky jsem rád vynechával přednášky.
Zadíval jsem se na Vivienne, nebo spíš na její zadek v těch upnutých kalhotách. Bože můj. Uklidni se. ,,Justine, posloucháš mě?" ,,C-cože?" Zakoktal jsem a začal zase vnímat a promnul si obličej.
,,Ptala jsem se, jak to teda uděláme" ,,Vůbec nevím babi, jsem z toho nervní. Jazzy taky musím říct, že mamku propustí, aby pak nebyla překvapená a musím ji na to nějak připravit" ,,Kdyby Jazzy nechodila na školu v tom vašem městě a pořád v Jersey tak bych si ji vzala k sobě a k tobě by šla Pattie..." ,,Musela se se mnou přestěhovat" ,,Já vím"
,,Pár dní ji u sebe doma nějak zvládnu a Jazzy s ní stráví nějaký čas, což si dlouho přeje. Ale jestli bude blbnout tak bude muset pryč a jediná možnost jsi ty..." řekl jsem potichu. ,,Jayi zlato, počítám s tím. Uvidíte, jak to bude fungovat. Kdykoliv ji přivez a já budu s ní. Možná se úplně vzpamatuje když na ní budu dohlížet já, měla jsem nad ní respekt" řekla a já kývl. ,,Dobře" ,,Já budu muset končit broučku, musím na kontrolu k doktorovi. Budu na vás dva myslet, pak mi zavolej" řekla. ,,Děkuji, měj se babi" ,,Ahoj" rozloučila se a já to típl.
Mobil jsem si schoval do kapsy a vylezl z auta. Rozešel jsem se dovnitř a výtahem si vyjel nahoru. Stoupl jsem si ke dveřím od mého bytu a slyšel ze sousedního bytu smích. Pousmál jsem se a zalezl dovnitř.
,,Jsem doma!" Zavolal jsem a Jazzy hned vylezla z pokoje. ,,Bože brouku, co to je?" Vyhrkl jsem když jsem viděl její oblečení. ,,Ve škole jsme malovali" zazubila se. ,,Malovali jste na svoje oblečení?" Zvedl jsem obočí a sundal si boty. ,,Ne, ale obtiskávali jsme ruce a já pak zapomněla a ruce si otřela do trika a do kalhot" řekla nevinně. ,,Ty jsi ňouma" zasmál jsem se. ,,Sundej to proboha, snad se to vypere" řekl jsem a ona přikývla a zalezla do pokoje.
ČTEŠ
Forbidden fruit✔️
FanfictionJejich touha je zakázaná, špatná, ale nedokážou to zastavit. Chtějí být spolu, užívat si, milovat se. Ale je tu ten největší problém. Ona je jeho studentka. Ale říká se, že zakázané ovoce chutná nejlépe.