Forbidden fruit✔️

31

Na konci důležitá otázka😅🙏

O jeden den později

Vivienne

Ráno bylo úplně jiné než všechny moje ostatní. Probudila jsem se jako člověk, který nestuduje, nemá práci a je prostě v hajzlu. Já vůbec nevím, co teď budu dělat. Sice jsem z práv chtěla odejít, ale teď ještě mě čeká půlrok, kdy nebudu studovat a nevím, co si počnu. Co když se třeba na tu literaturu ani nedostanu? To by bylo úplně nejvíc v prdeli.

Justin se mi od včera vůbec neozval a já za ním nechtěla lézt, abychom se nezhádali ještě víc. Ale mrzí mě, že ani zprávu nenapsal. Vždyť mě přece miluje ne? Nebo všechna láska lusknutím prstu zmizela?

Vlastně víkend není, ale nemám vůbec co dělat. Když jsem měla volno, psala jsem si poznámky z přednášek nebo se učila. Teď už to fakt dělat nemusím. Bože, co já budu dělat, to fakt nevím a dost se toho děsím.

Takže moje ráno jsem strávila hodně velkou snídaní a koukáním na Netflix. Když jsem si dala menší oběd tak jsem si otevřela flašku vína. No a co? Tak když nemám co dělat tak nudu aspoň zapiju.

Po chvíli, co jsem seděla u stolu a přemýšlela nad životem se ozval zvonek. Hned jsem se postavila, protože jsem doufala, že je to Justin. Rychle jsem se rozešla ke dveřím a otevřela. Povzdechla jsem si když tam nestál Justin, ale Margot. ,,To je teda přivítání" uchechtla se. ,,Čekala jsem Justina" zamumlala jsem a pustila ji dovnitř. ,,Ty teda vypadáš" řekla. ,,To ti teda děkuju" uchechtla jsem se a podívala se do zrcadla. Nejsem namalovaná, drdol ledabyle udělaný, teplákovka. No jo, troska.

,,Ty piješ víno v poledne?" zeptala se. ,,Hmm, chceš?" svalila jsem se na gauč. ,,Co se děje Vivi?" ,,Co se děje? Fakt se takhle blbě ptáš Margot? Nestuduji, nemám práci, rodiče mi asi přestanou posílat peníze, jsem v hajzlu" vydechla jsem. ,,Už ví, že tě vyhodili?" ,,Jo" kývla jsem. ,,Samozřejmě říkali sračky, že jsem si všechno posrala, protože jsem ošukala profesora. A prej že si s Thedorem vyřešili to, že mě málem znásilnil v autě. To jim je úplně u prdele. Theodor je pro ně hrozný andílek. Jsem tak nasraná. A ještě Justin se mnou nemluví" vzlykla jsem.

,,Proč s tebou nemluví?" zeptala se překvapeně. ,,Včera jsme se skoro pohádali. Já ho chápu, že je naštvaný, že ho vyhodili. Má kariéru v prdeli, ale zdá se mi jako by všeho litoval. Všechny tý naší lásky, toho našeho vztahu, byli jsme tak šťastní teď ten poslední měsíc. A on najednou jakoby se úplně změnil, byl sprostej, řval na mě" ,,To určitě bylo z toho, jak byl naštvaný, tomu se fakt nemůžeš divit, ale určitě si to spolu vyříkáte"

,,Ne, já se tak hrozně bojím, že se náš vztah rozpadne. On se bude muset odstěhovat. Tenhle byt získal od školy a dali mu slevu. Teď tu slevu samozřejmě mít nebude a když nebude mít práci tak to nesplatí a já vím, že nájem je tady vysoký, protože je to tady luxusní. On se odstěhuje určitě z Princentonu, protože tady žádnou jinou práci asi nezíská, nebo ji ani dělat nebude chtít a bude hledat nějakou jinou školu. A víš co mu řekl ředitel? Že si ani neškrtne na žádné jiné prestižní škole. Chápeš to? Je to neskutečný hovado" řekla jsem a ona pokroutila hlavou.

,,A úplně nejvíc, co mě dostalo. Řekl mi, že měl tomu pokušení odolat a všechno by bylo v pohodě. Takže to znamená, že toho lituje" zavzlykala jsem. ,,To určitě ne Vivi, neboj, to určitě tak nemyslel" objala mě. ,,Nechci o něj přijít Margot...Konečně jsem se cítila šťastná" ,,Někam vypadneme, co ty na to?" ,,Jo to mi pomůže" kývla jsem a zvedla se.

Justin

,,Nevím, co mám dělat. Všechno bylo opravdu perfektní, ale posralo... promiň, pokazilo se to" vydechl jsem. ,,Sice nemám ráda sprostá slova, ale chápu tě" řekla babička a já si mobil dal pryč od ucha a dal si to nahlas.