Forbidden fruit✔️

22

Justin

Když jsem se vracel z práce tak jsem nemohl přestat myslet na to, co se stalo s děkanem. Teď si na mě bude dávat pozor, to je jasný. Bude sledovat každý můj krok. I když jsem mu řekl, že bych to nikdy neudělal, nevěřím, že by si mě nehlídal. Hrozně mě mrzí, že jsem mu lhal, ale co jsem měl jako dělat? Nemohl jsem mu říct, že s Vivienne jsem nespočetkrát spal a ona mě miluje.

Ach bože, Vivienne. Miluje mě a má teď zlomené srdce kvůli tomu, že jsem se choval jak totální zmrd. Moc lituju svého chování a chtěl bych, aby mi Vivienne odpustila, protože mi chybí. Chybí mi to, jak spolu bez problému mluvíme, řešíme různé kraviny. Chybí mi její roztomilý smích, chybí mi její polibky a její doteky.

Mám ji hrozně rád, opravdu. Ale nevím jestli cítím něco víc. Nebo možná se bojím zamilovat. Hrozně bychom se totiž trápili ve vztahu. Nemohli bychom se nikde ukazovat, nemohli bychom spolu na ulici, nemohl bych ji chytit za ruku. Na přednášce bych se na ní nemohl párkrát usmát, aby náhodou někdo něco nepoznal. Naše láska by byla povolená jen v našich bytech.

V centru města jsem zastavil u jednoho květinářství a vešel dovnitř. ,,Dobrý den, mohl bych poprosit o 22 rudých růží?" Pousmál jsem se na prodavačku. ,,Ano, určitě" kývla. ,,A nějak to prosím ozdobte třeba" ,,Dobře" usmála se a začala to připravovat.

,,Děkuji moc" usmál jsem se když mi podala kytici a já ji dal peníze. ,,Nashle" řekl jsem a odešel pryč. Kytici jsem položil na zadní sedadla a pak jsem se rozjel domů.

Vyběhl jsem schody nahoru a hned začal klepat na dveře od jejího bytu. Po chvíli mi otevřela a překvapeně se na mě podívala. ,,Ahoj" pousmál jsem se. ,,Co to je?" Zašeptala. ,,To je pro tebe Vivi, k narozeninám. Máš tam 22 růží" řekl jsem a ona si puget převzala.

,,Takže ty sis vzpomněl?" Zvedl obočí. ,,No popravdě mi to připomněla Margot když jsem ji tady včera potkal" řekl jsem. ,,Aha, super" uchechtla se. ,,To jsem asi říkat neměl" zamumlal jsem a poškrábal se na zátylku. ,,Jo, to jsi neměl" kývla. ,,No tak děkuji za kytku, je krásná" vydechla a pak chtěla zavřít, ale chytil jsem ji za ruku.

,,Počkej prosím" šeptl jsem s povzdechem. ,,Já vím, že jsem ti hodně ublížil. Jsem neskutečný kokot, že jsem se s Becky vyspal. Všechno jsem to podělal. Ale nebyli jsme ve vztahu a tak to nebyl podvod takže..." ,,Ale něco jsme si slíbili. Vždyť ty jsi žárlil jen když jsem se třeba bavila s Andrewem. A já nemám právo žárlit? Vždyť ty jsi s ní spal!" Vyhrkla.

,,Já vím, ale..." ,,Co ale?" ,,Fakt se ti omlouvám Vivienne. Já ti ublížit nechtěl, ale..." ,,Pořád jen samý ale, ale, ale! Já na tohle nemám! Už na mě prosím sakra nemluv! Nazdar!" Vyjekla a pak za sebou prudce zavřela dveře. ,,Doprdele" šeptl jsem a prohrábl si vlasy. ,,Proč jsi takový idiot" zamumlal jsem. 

Vivienne

,,Já se zblázním" vzlykla jsem a pak si utřela slzy do mikiny. Podívala jsem se na tu kytici, rozzuřila se a v rychlosti se rozešla do kuchyně. Otevřela jsem koš a kytku tam hodila. Koš jsem chtěla zavřít a přitom se na ty krásné růže dívala. ,,Ne, na tohle jsi moc krásná" šeptla jsem a zase ji vyndala.

Vzala jsem nějakou vázu, nalila tam vodu a pak kytici tam dala kytici. Povzdechla jsem si a zadívala se na ní. ,,Musíš se vzpamatovat Vivienne. Musíš se odmilovat" řekla jsem si pro sebe a pak jsem šla do ložnice.

Oblékla jsem si jeansy, obyčejný crop top a na to svetřík. Udělala jsem si drdol a šla jsem do předsíně. Oblékla jsem si bundu, do kapsy si dala peněženku, klíče, mobil a šla jsem. Musím se projít a pročistit si hlavu.