Forbidden fruit✔️

5

O čtyři dny později

Justin

Dojel jsem před léčebnu a zhluboka se nadechl. Promnul jsem si obličej a pak jsem vystoupil. Pomalu a s rukama v kapsách jsem se rozešel dovnitř. Matka seděla na lavičce u recepce. ,,Justine" vydechla s úsměvem když mě viděla. ,,Dobrý den pane Bieber" usmál se doktor a natáhl ke mně ruku, ale já ho odignoroval. ,,Dobře" uchechtl se a podíval se na matku.

,,Paní Mallette, doufám, že už vás tady neuvidím. Víte, jak to myslím. V dobrém" zasmál se. ,,Chápu, doktore. Děkuji moc za všechno" usmála se. ,,Vím, že máte silnou vůli a že svoje děti nechcete znova zklamat" ,,To nechci" šeptla s úsměvem a podívala se mi do očí, ale já uhnul pohledem. ,,Docházejte ke svému psychologovi a věřím, že budete v pořádku a všechno zvládnete" usmál se a ona přikývla.

,,Vás pane Biebere poprosím tady o podepsání papíru, že jste si matku vyzvedl" řekl a já zvedl obočí. ,,Nejsem žádný její zákonný zástupce" ,,To vím, ale potřebujeme podpis každého, kdo si pacienta vyzvedne" řekl a podal mi papír. Kývl jsem a hodil tam svůj podpis. ,,Mějte se krásně, kdyby cokoliv, můžete mi zavolat" podal mi vizitku. Tuším, že mu budu volat za chvíli až sem ožralou matku zase povezu.

,,Nashle, budu na vás myslet" řekl ji. ,,Děkuji moc doktore, nashledanou" usmála se a já se rozešel pryč a slyšel za sebou jít i matku. Došel jsem k autu, vzal kufr matky a hodil ho do auta. Otevřel jsem ji dveře a ona se na mě usmála. ,,Děkuji zlatíčko" vydechla a nastoupila. Obešel jsem auto a taky nastoupil.

,,Už se na tu moji malou princeznu těším. Já už ji neviděla hrozně dlouho, naposledy asi před rokem a to jen na chvíli" řekla potichu. ,,To bude i víc než rok" ,,Ach jo" povzdechla si. ,,Nechtěl jsem ji k tobě vodit, to snad chápeš" zamumlal jsem a ona hned kývla. ,,A už není tak malá, za 3 týdny ji bude 11" řekl jsem. ,,Musíme připravit obrovskou oslavu, nakoupit hodně balonků, velký dort" řekla nadšeně. ,,Pokud budeš stále bez alkoholu, že jo" zavrčel jsem a ona si povzdechla. ,,Justine, já vím, že mi nevěříš, ale zkus to prosím, snaž se mi věřit. Já už se toho hnusu nikdy nedotknu" ,,To si řekneme za několik týdnů..." ,,Fajn, takže ty nebudeš řešit nic jiného!" ,,Nebudu! Protože ti kurva nevěřím! A nechci, aby jsi u nás bydlela! Já už tě prostě nechci ve svém životě a nechci, aby tě ve svém životě měla i Jazzy!" zařval jsem a ona sebou cukla.

,,Věř mi, kdybych měla možnost bydlet někde jinde tak půjdu" vzlykla. ,,Mluvil jsem o tom s babičkou" ,,Moji mamkou?" ,,Jo, zkusíme to pár dní, ale když to nebudu dávat, což fakt nebudu dávat hlídat tebe a ještě Jazzy a starat se o to, aby jsi se nedotkla chlastu tak půjdeš bydlet k babičce a my za tebou budeme o víkendu dojíždět." řekl jsem a ona se na mě překvapeně podívala. ,,Dobře" šeptla.

,,Už jsem si našla autobus, který jezdí z Princetonu do Jersey, cesta tam a zpět stojí 6 dolarů. Tak takhle budu jezdit k psychologovi" řekla. ,,Budeš tam jezdit sama?" ,,Vždyť ty chodíš do práce, nemůžu po tobě chtít, aby jsi mě dvakrát týdně vozil do Jersey" ,,Ale když budeš sama tak co když to nedáš?" ,,Ale dám, aspoň takhle ti ukážu, že to prostě dám" usmála se. ,,Fajn, jak myslíš" zamumlal jsem a pak už jsem neměl náladu s ní mluvit.

**********

,,To je hezká lokalita" usmála se když jsme vystoupili před bytovým domem v naší ulici. ,,Celý Princeton je krásný" ,,To je pravda, zlatíčko jsem hrozně pyšná, že učíš na tak prestižní univerzitě" vydechla. ,,Jo, díky" kývl jsem a otevřel jsem dveře. ,,Do háje" zamumlal jsem když jsem viděl ceduli na výtahu, že teď dva dny nebude fungovat.

,,Musíme pěšky do šestého patra" řekl jsem. ,,Aspoň se projdu" řekla a rozešla se nahoru a já šel s jejím kufrem za ní. Najednou jsem za sebou slyšel JEJÍ hlas a otočil jsem se. ,,Theo... vždyť víš, že jo... večer přijdu a uděláme si ten pěkný večer...jo..." řekla a pak zvedla pohled a podívala se na mě. No jo, taky bych si chtěl udělat pěkný večer se svojí polovičkou. Ale žádnou nemám. Hah, smutný.