Forbidden fruit✔️

12

Vivienne

Ráno jsem se probudila na obrovskou bolest hlavy. Povzdechla jsem si a jednou rukou si přejela po čele a začala si trochu masírovat spánky. Pomalu jsem otevřela oči a hned vedle sebe viděla ležet Thea. Cukla jsem sebou a rychle se posadila. Doprdele.

Přitiskla jsem si na svoje nahá prsa peřinu a začala si to všechno uvědomovat. Vyspala jsem se s ním. A vím, že jsem to nechtěla. Říkala jsem mu, že jsem unavená a že nechci. Ale pořád mě přemlouval a já neměla energii se s ním hádat.

Pomalu a potichu jsem se zvedla a začala se oblékat. Upravila jsem si vlasy a chtěla odejít, ale zastavil mě. ,,Kam jdeš?" zachraptěl Theo a já se na něj rychle otočila. ,,Jdu domů" řekla jsem naštvaně. ,,Proč jako? Vivi dáme si snídani, je neděle někam zajdeme. Ty mi možná řekneš odpověď na kterou čekám" usmál se a posadil se. ,,Theodore já tady s tebou nebudu už ani minutu!" vyhrkla jsem a šla pryč.

,,Hej! Vivienne!" zařval a doběhl ke mně. ,,Co sakra děláš?" zavrčel a chytil mě za ruku. ,,Víš, co jsi mi v noci udělal?" ,,Udělal jsem ti dobře" zasmál se. ,,Nebyla jsem moc při vědomí, byla jsem hrozně opilá, bez energie. Kdybych byla střízlivá, nevyspím se s tebou!" ,,A proč ne? Vždyť jsme pár, proč bys se mnou nechtěla spát?" zamumlal naštvaně.

,,Uvědomuješ si, že jsi mně... bože to slovo je tak hrozný, ale když si to přehraju tak maličko to tak bylo" zašeptala jsem. ,,O čem to proboha mluvíš?" ,,Že to bylo skoro jako znásilnění Theo" vydechla jsem. ,,To jsi se asi posrala ne? Proboha co to doprdele předvádíš a meleš za sračky? Já bych tě nikdy neznásilnil. Chtěla jsi to!" ,,A slyšel jsi mě říct, že to chci?! Pamatuju si jenom, že říkám, že jsem unavená a že nechci a že nemám vůbec na tohle energii! A bylo ti to úplně jedno! Úplně jsi se pomátnul!" vykřikla jsem. ,,Protože nevím, co mám od tebe doprdele očekávat! Tak neskutečně se mi vyhýbáš, netrávíš se mnou čas! A neřekla jsi mi hned odpověď na tu žádost! Potřeboval jsem tě po dlouhé době cítit! A jen s alkoholem v krvi jsi mi to vlastně dovolila!" zařval a já na něj se slzami v očích koukala.

,,Jsi hroznej, takže proto jsi mi pořád nalejval? Věděl si, že jen kvůli alkoholu s tebou do postele vlezu" ,,Jo, protože jinak se mě skoro štítíš. Myslíš si, že si toho nevšímám, ale ano všímám! Jsi odtažitá a nechceš se mnou být!" ,,Musím domů" šeptla jsem. ,,Ne nemusíš, zůstaň tady" zavrčel a zase mi stiskl zápěstí, které hrozně už ze včera bolelo. ,,Ubližuješ mi" vzlykla jsem a on mě hned pustil a odstoupil o jeden krok. Jen jsem se na něj zklamaně podívala a rychle vyběhla ven z bytu.

*********

Pomalým krokem jsem přišla před bytovku, kde bydlím a začala hledat klíče v kabelce. Ale místo toho jsem tam zacítila něco jiného. Pomalu jsem vyndala z kabelky krabičku a v něm byl ten zásnubní prstýnek. Panebože. On mi to dal jako do kabelky? To mi má jako pomoct s mojí odpovědí?

Krabičku jsem otevřela a zakoukala se na ten obrovský diamant. Vím, jak by vypadala moje budoucnost kdybych řekla ano. Bohatá panička se dvěmi rozmazlenými dětmi, které by pořád hlídala chůva, protože já bych byla pořád zaneprázdněná advokátka. Theodor by mi kupoval neskutečně drahé dárky a krmil by mě penězi, kupoval drahé šperky jako je tenhle prsten a takhle by si myslel, že bych byla šťastná. A i tohle přesně chtějí rodiče.

Naštvaně jsem krabičku zase zavřela a hodila ji zpátky do kabelky a konečně vyndala ty klíče. Odemkla jsem dveře a přivolala si výtah. Dojela jsem do patra, kde bydlím a stoupla si ke svým dveřím. Najednou se protější dveře otevřely a já se hned otočila. ,,Ahoj, tak co?" usmál se hned Justin. ,,Ahoj" šeptla jsem. ,,Čekám, kdy se vrátíš. Ještě, že tu máme tak hlasitý výtah a slyšel jsem, že se otevírají ty dveře, které hrozně vržou" zasmál se a já se pousmála.