Forbidden fruit✔️

30

Vivienne

Pomalu jsem sešla schody, cítila na sobě pohledy všech lidí v zasedačce. Chtělo se mi brečet a obejmout Justina, ale to nešlo. Sakra, já se zblázním.

Prošla jsem kolem děkana, který na mě hodil naštvaný pohled a vylezla na chodbu. Podívala jsem se na Justina, který se na mě ale vůbec nepodíval. Jen koukal do země a nevěděla jsem jestli třeba náhodou na mě není naštvaný. Já za to nemůžu. Nechápu, jak se ta kráva mohla dostat do mého mobilu.

I s Julií a jejím vítězným úšklebkem jsme došli do kanceláře děkana. ,,Všichni se posaďte" vydechl a taky si sedl na svou židli. Sedla jsem si vedle Justina a povzdechla si. Co se asi teď všechno stane?

,,Nejdříve vyřešíme Julii, jak se dostala k té konverzaci" řekl. ,,Strejdo, přece mě nechceš..." ,,Julio" přísně se na mě podíval. Strejdo. Úžasný, opravdu parádní. Kdyby tahle kráva něco měla s nějakým učitelem tak se ji nic nestane, protože děkan je její strejda. Ta to vyhrála. A proto si hraje na slečnu důležitou a nemá žádné zábrany.

Všichni tři jsme se na ní podívali a chtěli vědět, jak se mi sakra dostala do mobilu! ,,Před pár dny mi Willow pomohla vzít Vivienne mobil... naštěstí mobil nepostrádala takže to bylo ještě jednodušší" ušklíbla se na mě a já se zamračila. ,,No a šla jsem na IT fakultu, mám tam kamaráda. Dostal se přes její kód a já našla konverzaci s panem profesorem. Už jsem totiž něco tušila a chtěla jsem si to potvrdit, protože sakra jsme na prestižní škole a tvůj profesor tu šukal studentku" zasmála se. ,,Uklidni se" zamračil se na ní. Takže ona mi ukradla mobil, nejakej ajťák se mi do mobilu dostal a ona tam našla tu konverzaci. To je neskutečný.

,,Potom si to ještě vyřídíme. Teď můžeš odejít" řekl ji a ona se zvedla. ,,Mějte se" usmála se na nás a odešla pryč.

Děkan se podíval na mě a pak dlouze na Justina. ,,Pane já..." ,,Ptal jsem se vás když přišel ten anonymní mail. Přímo tam psali i o slečně Lambert. Lhal jste mi do očí a očividně už mezi vámi něco bylo" řekl mu a Justin si povzdechl. ,,Já se omlouvám, ale co jsem měl dělat?" ,,Přiznat se a všechno by se vyřešilo v klidu sakra! Mohl by jste bez následků odejít, já bych vám nedělal žádné problémy. Ale ne, teď to ví celá škola. Ví to i ředitel Princetonu. Uvědomujete si, že teď následky budou fakt velké?!" Vykřikl a já sebou cukla.

,,Já se fakt omlouvám, když já..." ,,Co jste si sakra mysleli? Hmm? Že to utajíte do té doby než slečna Lambert udělá magistra?" ,,Ne to ne..." ,,Justine, podepsal jste mi smlouvu, kterou dávám každému podepsat. Bylo tam, aby jste neudržoval žádné kamarádské vztahy a rozhodně už ne milostné vztahy se studenty" ,,Já vím" vydechl. ,,Chápu, že to možná někomu přijde moc, hlavně jste už dospělí, ale tohle je prestižní škola. Škola, která má profesionální profesory, kteří rozhodně nebalí studenty a pak je neovlivňují při studiu. A vy jste mi lhal, dost jste mi lhal. Ptal jsem se vás když přišel ten mail a prej by jste to nikdy neudělal"

,,Co teda mezi vámi je? Chvilkový vztah v posteli nebo..." ,,Milujeme se, víte ehm... Vivienne je moje sousedka. Když jste mi dali možnost toho bytu tak v prvních dnech jsme zjistili, že bydlíme naproti sobě. A jak jsme se pořád potkávali tak z toho něco vzniklo. A zamilovali jsme se" řekl a podíval se mi konečně po celé té době do očí. ,,Dobře, v tom já vám samozřejmě bránit nemůžu a ani nechci. Ale bohužel to takhle jen tak nechat nemůžu. Ví to celá škola, že spolu jste a nemůžete tu oba dva spolu stále být a bohužel Justine, musíte nést následky za to, že jste porušil smlouvu..." řekl a Justin si povzdechl.

,,Mohla bych také něco říct?" ozvala jsem se potichu a děkan přikývl. ,,Na tenhle obor jsem byla donucena jít kvůli rodičům, nebaví mě to. A chtěla bych příští rok začít studovat literaturu. Takže vlastně už nebudu na stejné fakultě. Nešlo by, že by jste si tu Justina nechali? On je skvělý profesor, nekažte mu kariéru, prosím" ,,Kariéru si zkazil sám. I kdybych to já..." nedořekl to, protože se ozvalo zaklepání a pak hned dovnitř vešel ředitel Princetonu.