Forbidden fruit✔️

32

O dva dny později

Vivienne

Moje poslední dny vypadají úplně stejně. Probudím se, trochu si popláču steskem a taky naštváním na Justina, dám si dlouhou sprchu, kde přemýšlím, co jsem udělala špatně a proč mě takhle ošklivě Justin opustil. Potom si dám menší snídani a pak celý den strávím u Netflixu a jídla a někdy k tomu přidám i víno. No a dnes to nebude vůbec vypadat jinak.

Když jsem si dočetla ten dopis od Justina tak jsem asi jen hodinu seděla a myslela si, že jsem ve snu. Protože jsem to vůbec nechápala. Jak takovouhle věc mohl udělat a proč? Kde získal možnost někde pracovat a tak rychle? A proč mi to neřekl do očí? Proč tu noc před jeho odjezdem se se mnou vyspal? On to věděl a já ne. Takový nechutný sobec to byl když věděl, že druhý den mě opustí.

A pak po té hodině to začalo, začala jsem brečet, křičet a málem jsem si rozmlátila celý byt kvůli tomu, jak uvnitř mě to hrozně bolelo. Myslela jsem si totiž, že on je ten pravý. Že Justin je ten pravý muž pro můj život. Sakra vždyť já se mu ten večer vypovídala, řekla jsem mu, že je moje puzzle, které jsem tak dlouho hledala a on mi i tak dokázal lhát do očí. Nechápu to.

Dneska jsem udělala změnu a místo dlouhé sprchy jsem si dala vanu, kde jsem hodně dlouho brečela a přemýšlela nad svým životem. Nemám nic. Nemám vůbec nic. I tu lásku jsem ztratila.

Když byla voda ve vaně vlažná tak jsem vylezla, udělala svoji každodenní skincare rutinu a šla jsem do kuchyně, kde jsem si udělala ovesnou kaši. Na ní jsem si pak naházela zbytek ovoce, které jsem měla. Musím na nákup. Ale vůbec se mi nechce ven z bytu. Nechce se mi nic.

Když jsem seděla na gauči a snídala tak se ozval zvonek. Moje srdce začalo zrychleně bít. Justin se vrátil? První věc, která mě napadla. Co bych vlastně dělala? Co bych mu řekla? Zaslouží si akorát jen facku za to, co udělal. Ale dokázala bych to?

Pomalu jsem se zvedla a nervozně šla ke dveřím. Trochu jsem se upravila a otevřela dveře. ,,Zkoušky mám hotový, baby!" vykřikla nadšeně Margot a já sebou cukla. Usmála jsem se, ale falešně. Proč jsem vůbec doufala, že ho tam uvidím? ,,Teda ještě úplně ne, ještě mi chybí dva testy, ale z předmětů, který jsou hrozně lehký a jsem si jimi 100% jistá. Dělám to zítra. Ale dnes jsem udělala tři nejtěžší zkoušky takže mám klid. Pustíš mě dál? Na tohle se musím napít. Nebo tam máš Justina?" mluvila rychle tak, že jsem ji skoro nestíhala.

,,Ne Justina tu nemám, pojď dál" zamumlala jsem a odstoupila od dveří. ,,A gratuluji Margot, věděla jsem, že to dáš" usmála jsem se a objala ji. ,,Promiň, že jsem se ty dva dny vůbec neozvala, měla jsem plnou hlavu práv a všeho ostatního" zasmála se. ,,V pohodě" pousmála jsem se a šla do obýváku.

,,Stalo se něco zlato? Jsi nějaká jiná" řekla když jsem si s povzdechem sedla na gauč. ,,Tohle si přečti a pochopíš" šeptla jsem a podala ji ten dopis od Justina. Zmateně se na mě podívala a převzala si to. Hned na začátku se začala tvářit překvapeně a úplně mimo. Stejně jako já.

,,Vivi..." šeptla když si to dočetla. ,,J-jak? Já to nechápu, co se stalo? Ty jsi to nevěděla?" zeptala se hned. ,,Ne, probudila jsem se a tohle leželo na stole. Já to taky nechápu Margot a tak hrozně mě to bolí" vzlykla jsem a ona mě hned objala. ,,Vivi, to je hrozný" vydechla. ,,Nechápu proč mi to udělal. Mám tolik otázek a nezískám nikdy odpovědi. Margot on... on mi tak hrozně ublížil, celou dobu věděl, že odjede. Tu noc předtím mi řekl, jak mě miluje, pomiloval se se mnou. Tak dlouho jsme se milovali a já byla tak šťastná a pak ten druhý den už tady nebyl, nechal tady jen tohle. To je tak hrozná bolest" zavzlykala jsem nahlas.