Úpěnlivě narážíme do okolních figurek,
králem táhneme jako přetěžkým kamenem,
schopným uzemnit vše skuhravě živoucí
na tomto černém světě bolestného stesku.
S křišťálem u našich bezedných jam
se upínáme k jinému vytouženému bojišti
a doufáme, že tentokrát nás nesrazí k hlubinám,
ale dopřeje poznání v pohledu vlastních očí.
Rukama dohola zbrázděnýma ostrým břitem
se přibližujeme jekotu, řvu a tísněné bolesti,
co dřímá v nitru každičké zapomenuté rány,
jejíž zanícený bol zlostně vykrvácí napovrch.
ČTEŠ
Volné konce
שיריםPokračující soubor básní, jež se odvíjejí od všedního dne ale též od nejzazších zákoutí snů, které nám padají před zraky. A to ať už chceme či ne. Jejich podstata a interpretace závisí, jako u vší poezie, na každé jednotlivé mysli, každém srdci..
