Photo for you babe [Larry Stylinson] ✓

35. Kapitola

Louis

Dneska je den D. Dnes jsem se totiž s Harrym dohodl, že ho představím jako svého přítele mé mamce. Bojím se? Upřímně trošku jo. Vím sice, že mamka by mě podpořila v čemkoliv, ale co když se něco pokazí? Stát se může cokoliv.

Mimochodem já teď zrovna snídám. Harry mi udělal palačinky, tak se je pomalu pokouším jíst. Moje problémy s jídlem jako by zmizely. Je to trochu zvláštní, bylo jako lusknutím prstů. Hlavně to ale bylo kvůli Harrymu. Ten jediný mě z toho dokázal za ty roky dostat.

Když už jsem se o něm několikrát zmínil, tak zelenoočko si zrovna dává rychlou, ranní sprchu. Jde na něm vidět, že mu na dnešku záleží. Chce udělat dobrý dojem.

„Miláčku?" zavolal najednou a tak jsem se zvedl od stolu, umyl si v rychlosti ruce a utíkal za ním. Už jsem věděl, kde co je taky ještě aby ne, když tu jsem teď poměrně často.

„Copak?" zastavil jsem se přede dveřmi a čekal, co mi poví.

„Přineseš mi to oblečení, které jsem si připravil?"

„Ještě vědět, kam si ho dal Hazz," zasmál jsem se.

„V naší ložnici, mám ho normálně na posteli," v naší? Zeptal jsem se sám sebe, ale líbilo se mi to. Opravdu řekl naší?

Vešel jsem tedy do ložnice a prohlédl si, copak si Harry připravil. Černé rifle s bílou košilí. Jak jednoduché. Uchechtl jsem se a vzal to do rukou.

Zaklepal jsem na dveře a když se ozvalo 'můžeš', tak jsem vešel dovnitř. Harry tam stál jen v boxerkách a já si nemohl odpustit skousnutí rtu. Tak zatraceně sexy.

„Děkuju moc zlato," dal mi rychlou pusu na čelo a poslal mě opět čekat za dveře. Ten toho nadělá, stejně už jsem ho viděl.

„Harry víš o tom, že nejdeš na rande nebo něco takového, že?" pronesl jsem s humorem. „Jdeš jen za mojí mamkou,"

„Záleží mi, abych udělal dobrý dojem zlato, taky by mi tě nemusela dát, když bych tam přišel neupravenej," odpověděl mi skrze dveře. Já se musel jen uchechtnout. Jak roztomilý.

Když konečně vyšel z tý koupelny, tak jsem zůstal jen stát a koukat. Byl nádherný. Jako to je vždycky, ale teď. Byl roztomilý a sexy dohromady. Na té košili si nechal dva knoflíčky rozepnuté a díky tomu mu byla trochu vidět hruď. A jeho všechny kudrlinky mu zmizely do roztomilého drdolu. Jak říkám, roztomilý a sexy zároveň.

„Jsi nádherný," pověděl jsem mu a přejel ho znovu pohledem.

„Takhle na mě nekoukej kotě," chytil mě za boky a já zvedl pohled do úrovně jeho očí.

„Proč bych nemohl?" optal jsem se a zkřížil mu ruce za krkem.

„Mohl bych tě totiž ještě teď hned ohnout," pošeptal mi a následně mi hrubě strčil jazyk do pusy. Miloval jsem to.

„Mhm," zavrněl jsem mezi menší pauzou a pokračovali jsme.

Najednou jsem už ruce necítil na svých bocích, ale na svém zadku. Jemně mi ho promnul a já tak strašně moc chtěl svoje prsty zabořit do těch jeho kudrlinek, ale nemohl jsem. Zaprvé mi bránila ta gumička, kterou je měl svázané a za druhé mi bránil i on.

„Nebudu ho dělat znovu," řekl, když mě přirazil na dveře od koupelny.

„Ne-nemusíš," zavzdychal jsem mu do rtů, když si mě ještě podebral pod zadkem a vysadil si mě. Okamžitě jsem mu dal nohy kolem pasu a rozhodl se mu tu gumičku sundat.

„Jak myslíš babe," rukama mi zajel pod mé tričko a přejížděl mi po zádech.

Tuhle chviličku jsem si tak strašně užíval, ale bohužel byl čas jít.

„Ah, večer pro tebe udělám cokoliv, ale teď bychom měli jít," vysoukal jsem ze sebe a tím se i oddělil svými rty od těch jeho.

„Neříkej dvakrát honey," plácl mě silně po zadku a donutil mě z něj seskočit.

„Můžu ti udělat ten drdol?" zeptal jsem se, když jsem na zemi uviděl ležet tu gumičku.

„Jestli chceš, bránit se nebudu," uchechtl se.

Vzal jsem tedy onu gumičku a na špičkách jsem mu ty jeho kaštanové vlasy svázal do již zmíněného drdolu.

„Můžeme jít?"

„Můžeme," usmál jsem se na něj.

Společně jsme se vydali do chodby pro boty a následně jsme nastoupili do Harryho auta.

------------------------------------------------------

Nacházíme se přede dveřmi od mého domu. Lépe řečeno od domu mé mamky. Nevím proč, ale najednou jsem začal být strašně nervózní.

„Nervózní?" ozvalo se vedle mě.

„Trošku jo. Ty nejsi?" optal jsem se, aniž bych s ním navázal oční kontakt.

„Upřímně... Bojím se, že mě nepřijme..." přiznal mi Harry.

„Určitě tě přijme, nenechám jí, aby mi tě jen tak vzala," chytil jsem ho za ruku a on mi jí pevně stiskl.

Tak fajn Louisi, teď nebo nikdy.

Vzal jsem za kliku a vešel s Harrym za zády dovnitř. Bylo tu docela ticho, jen hrála televize.

„Mami?" zavolal jsem do domu a hned se z obýváku přiřítila mamka.

„Ahoj zlatíčko," objala mě a pak si nejspíš všimla i Harryho. „Jé Harry, co ty tady?" usmála se na něj. Tak jo nádech a výdech.

„Mami to je ten hlavní důvod, proč jsem tady," řekl jsem jí a počkal, až se na mě znovu podívá. Harry stál kousek za mnou a tak jsem ho jen pohledem pobídl, aby se postavil hned vedle mě.

„Mami chtěl bych ti znovu představit Harryho, jakožto mého přítele," na tom posledním slově jsem si dal hodně záležet.

Mamka zůstala jen stát a zírat. Ehm... Čekal jsem lepší reakci...

„Já myslela, že jste byli pouze kamarádi," pronesla nechápavě a pohledem střídavě sledovala mě a Harryho.

„Byli jsme, avšak poté jsem se do Louiho zamiloval," vysvětlil Harry a já musel být rudý až na zadku. To bylo hezké.

„A já se zamiloval do tebe," pípl jsem, ale myslím, že to slyšeli dobře oba.

„Ani nevíte jak strašně vám to přeju," rozbrečela se zničehonic mamka a oba najednou nás objala.

„Díky tobě je Loui konečně šťastný a dostal se z těch jeho problémů," podívala se s vděkem v očích na Harryho, který se usmíval jak sluníčko.

„Dáš mi na něj pozor?" zeptala se a chytila Harryho za ruce. Klasická mamka.

„Samozřejmě že dám, nikdy bych si neodpustil, kdyby se mu něco stalo," pohled stočil ke mně.

„Oh Lou, já jsem tak strašně ráda, že sis našel tak hodného chlapce," uvěznila mě v pevném objetí a brečela.

„Taky jsem rád, nevím, co bych bez něj
dělal," řekl jsem to dostatečně nahlas, přesně tak, aby mě slyšel i Harry, který stál opodál a sledoval nás.

Tak Louiho mamka to vzala v pohodě, ale co Harryho rodina?
Přijmou Louise?

Mějte se krásně zlatíčka <3