Photo for you babe [Larry Stylinson] ✓

46. Kapitola

Louis

Dneska je ten den, kdy si oba řekneme své ano, teda aspoň doufám v to, že si to Harry nerozmyslel. Asi by mě totálně zlomilo, kdyby řekl to ošklivé ne.

Sedím na takové bílé židličce a nechávám se opečovávat od hlavně tedy mamky, která měla strašnou radost, když jsem jí to zavolal domů. Abych nezapomněl, tak jsme se s Harrym zase vrátili domů, abychom mohli naši svatbu uskutečnit. Pár Harryho přátel přiletělo s námi z Los Angeles, aby se taky mohli účastnit.

Harry taky trval na tom, že chce, abych měl na svatbě šaty a ne oblek, takže mně nezbylo nic jiného, než souhlasit. Nevadí mi, že půjdu v krásných, sněhově bílých šatech.

S mým milým jsme se od rána neviděli, vlastně ani přes noc už ne. Spali jsme každý u svých rodičů.

„Teda Louisi tobě to sekne," ozvalo se za mnou a já poznal svého nejlepšího kamaráda.

„Děkuju," lehce jsem zčervenal a usmál se na něj. To bylo po dlouhé době, co jsem ho viděl v obleku. „Uuu tobě taky Nini," dodal jsem.

„Liam říkal, že Harry je dneska za
slušňáka," zasmál se. „Prej ho takhle dlouho neviděl, vlastně říkal, že je to snad poprvé," zamyslel se a poté ke mně přiskočil.

„Prej má-"

„Nialle, to se neříká! Za chvíli se uvidí," skočila mu do řeči Gemma, která si mě taky přišla prohlédnout. Proč se všichni můžou dívat a já Harryho neviděl. To není fér.

„Já vím, já vím," podíval se na ní a já udělal to stejné.

Gemma vypadala úžasně. Měla natočené vlasy a krásné, světle modré, delší šaty. Byla jemně namalovaná.

„Louuu můžu tě namalovat?" přiběhla ke mně a úplně mě tím zarazila. Jako mě?

„Gemmo zase nepřeháněj, musí vypadat jako chlap aspoň trochu," rejpnul si Niall.

„Já myslela jen něco jemného, něco co nepůjde ani vidět. Prosííím," udělala na mě psí očka.

„Něco jemného můžeš," přikývl jsem a mohl jsem zaslechnout, jak zajásala.

„Půjdu omrknout tvého Harryho," řekl Nini a vydal se pryč. Já zůstal v rukách Gemmy a mojí mamky, která jí radila s barvami, aby to bylo opravdu jemné a decentní.

Během půl hodiny jsem prý byl hotový. Mamka mi podala menší zrcátko a já se mohl vidět úplně jiný, než jsem zvyklý. Byl jsem úplně jiný člověk. Ne že by to bylo hrozné, to vůbec ne. Bylo to jemňoučké líčení. Připadal jsem si hezky. Možná je to divné, ale ano. Nemyslím si, že to budu nosit každej den, to určitě ne, ale je to docela hezká změna.

„Božínku ty vypadáš jako princezna," zaculila se Gemma a já se musel taky usmát.

„Děkuju," kouknul jsem na mamka a následně i na Harryho sestru.

„Za nic Lou, tohle je tvůj, teda váš den, tak si ho musíte užít," rozpovídala se dívka se světle modrými šaty. „Já už půjdu, za deset minut to má začít, tak hlavně přijď v čas, ať Harryho nestresuješ," poučila mě a ani ne minuta a už jí nebylo. Zůstal jsem tu jen s mamkou.

„Opravdu vypadáš úžasně drahoušku," položila mi ruku na rameno.

„Nikdy jsem ti dostatečně nepoděkoval za všechno, co jsi pro mě kdy udělala. Díky tobě jsem tady, díky tobě jsem taky pořád na živu a teď si budu brát svou lásku. Děkuju mami," ucítil jsem slzičky v mých očích. Slzy štěstí.

„Zlatíčko teď nemůžeš plakat, rozmažeš si líčení," objala mě a já se snažil všechny slzy zahnat. Zázrakem se mi to povedlo.

„Vím, že si to se mnou měla občas hodně těžký. Vím, že jsem někdy byl opravdu na zabití a i tak ty jsi se mnou zůstala,"

„A navždy zůstanu, až do úplného konce," zašeptala mi do ucha. „Jsi přeci můj syn Loui," odtáhla se ode mě a podívala se na hodinky. Neříkejte mi, že už je čas. Takhle rychle to uteklo?

„Je čas zlatíčko," pousmála se.

Povede mě mamka, kdo taky jiný by měl. Odsvědčí mi to Niall. Dva moji velmi důležití lidé v mém životě. Třetí z nich na mě bude čekat. Ten nejdůležitější.

„Snad nikde nezakopnu," řekl jsem, když jsem stál už vedle ní.

„Nedopustila bych, abys upadl," usmála se na mě.

Tak jo Louisi nádech výdech, jde se na věc.

Zahradou se rozezněla pomalá hudba a to mi dalo znamení, že se musí jít. Vykročil jsem pravou nohou a hned se chytil mé maminky za ruku.

Zrovna jsem se nacházel v osudné zatáčce, když jí projdu, uvidím mého milého. Všichni co přišli, stáli a usmívali se. Byl jsem hrozně nervózní, ale to je asi normální. Byl jsem tak mladý a nezkušený chlapec a už jsem se hnal do svatby.

Zhluboka jsem se nadechl a prošel tu zatáčku a konečně jsem ho mohl vidět. Vypadal úžasně. Jo Liam měl pravdu, je za slušňáka. Moje oči hleděly jen na něj. Byl můj záchytný bod. Přestal jsem vnímat všechno okolo a najednou jsem už stál blízko něj.

Mamka mu mou dlaň vložila do té jeho o dost větší. Zelené oči teď zamilovaně koukaly do těch mých modrých.

„Vypadáš dokonale," šeptnul tak, abych to slyšel jen já.

„Ty taky," odpověděl jsem mu a usmál se.

Všechno uteklo tak strašně rychle a už se nás oddávající ptal na naše ano.

„Táži se Vás, Harry Stylesi, zda vstupujete dobrovolně do manželství se zde přítomným Louisem Tomlisonem a budete mu oporou v dobrém i zlém, ve zdraví i nemoci, v hojnosti i nedostatku?"

Co když teď řekne ne? To bude strašně trapný. Zničí mě to a-

„Ano," usmál se a ukázal ďolíčky. Moje myšlenky byly u konce. Řekl ano. Panebože.

„Táži se Vás, Louisi Tomlinsone, zda vstupujete dobrovolně do manželství se zde přítomným Harrym Stylesem a budete mu oporou v dobrém i zlém, ve zdraví i nemoci, v hojnosti i nedostatku?"

„Ano," zamilovaně jsem se na něj usmál.

„Tímto vás prohlašuji za manželé,"

Harry mi dal ruce kolem pasu a přitáhl si mě do polibku. Já mu hned své ruce zkřížil za krkem. Byl to polibek plný lásky, citů, něhy a všeho milého.

Tohle byl jeden z mých nejlepších dnů v životě, tím jsem si jistý.

Nikdy bych nevěřil, že si pouhou náhodou najdu svého manžela. Lásku mého života. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že na lavičce potkám jeho a vezmu si ho, tak ho budu mít asi za blázna.

Zkrátka člověk nikdy neví, koho potká. Třeba s ním pak stráví celý svůj život.

Tak tohle je úplný konec tohohle příběhu!!
Chtěla bych moc poděkovat všem, kteří ho četli a dočetli ho až do samého konce. Doufám, že příběh nebyl nudný, dala jsem si s ním práci a opravdu se snažila, aby to nebyla úplná blbost, i když se mi to někdy asi úplně nepovedlo a stejně to ta blbost byla. Samozřejmě taky děkuju za hvězdičky a komentáře. Když už jsem u nich, tak bych byla moc ráda, kdybyste mi napsali konečný názor na celý příběh. Děkujuuuuu.
Pokud jsi to dočetl až sem, tak blahopřejiiii a měj se krásně, vidíme se u dalšího příběhu v novém roce <3

LOVE YOU ALL <3