Bang Chan je obyčejný vysokoškolák, jehož zájmem je dobře dokončit školu a následně si najít dobrou práci. Nikdy by nechtěl kazit rodinně pověst, zatím co Felix byl jeho opakem. Nenáviděl každého kolem sebe a jeho přezdívka na škole mluvila za vše...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Tiše jsem seděl a hleděl do jeho tváře. Co si mám touhle větou myslet? Svádí mě, nebo si ze mě opět dělá srandu. Když se jeho ruka opatrně dotkla mé tváře, tiše jsem stál a hleděl mu do očí. Trhaně jsem dýchal a sledoval jeho hnědé oči, ve kterých jsem se začal pomalu ztrácet.
"Bojíš se?" Optal se tiše, jako kdyby mě mohl hlasitějším hlasem vystrašit. Tiše jsem zakýval hlavou na nesouhlas a pozoroval jeho tvář. Pihy pod očima, každá byla zajímavá, ale uchvátila mě jedna z nich. Byla skoro ve tvaru malého srdce. Opatrně jsem se rukou dotkl jeho kůže na líci a on se pod mými dotyky ošil. Bylo to zvláštní. Srdce se mi rozbušilo hned, jak se ošil.
Z ničeho nic se postavil naproti mě a moje líce lehce zrudly. Sledoval jsem jeho štíhlejší postavu, než se mi posadil na klín obkročmo a já zalapal po dechu. Něco se ve mě začalo probouzet. Něco co bych nechtěl ani cítit. Líbilo se mi, jak se nade mnou skláněl, jeho ruce se dotýkaly mé tváře a druhá ruka pomalu sjížděla po tričko až k mým kalhotám.
"Chane, kdyby jsi jenom věděl..." Zašeptal a přejel mi prstem po rtech. "Jak moc..." Umlčel se a naše pohledy se střetly. V jeho očích jsem zahlédl smutek. "Jak moc tě chci." Zašeptal znovu a více se nahnul k mým rtům. Tiše jsem seděl a shledal jsem jeho rty. Opatrně jsem nahnul k jeho rtům. Chvíli jsme tak mlčky seděli blízko sebe. Byl to souboj toho, kdo z nás udělá první krok. Přesto jsem se rozhodl to být já. Nevím, zda jsem to chtěl být já, ale v tu chvíli mi všechno takové přišlo v pořádku. Naše rty se opatrně o sebe otřeli a jemu se na rtech objevil milý úsměv. Bylo to zvláštní, opět mi to přišlo v pořádku.
Opatrně jsem položil své ruce na jeho boky a více si ho k sobě přitáhl, abych mohl ochutnat další kousek jeho rtu. Čím více jsme k sobě byli blízko, tím více mě omámila vždy jeho osobitá vůně. Opatrně jsem pohnul svými rty proti těm jeho o něco dravěji a on mi pohyb vrátil. Ruce si obmotal kolem mého krku a natiskl naše hrudě více na sebe. Slyšel jsem jeho srdce, jak hlasitě bilo.
"Chane," Opatrně se odtáhl a já se mu podíval do očí. "Chceš to?" Optal se opatrně a já ho stále pozoroval. Ani jsem nevěděl, zda chci něco takového prožít s ním, nebo už vůbec s klukem, přesto moje srdce odhodilo mou hlavu stranu. Usmál jsem se a odložil jsem si hlavu na jeho odhalené rameno. Jeho pokožka tak příjemně hřála.
"Já ani nevím, co chci." Povzdechl jsem si přesto jsem měl stále úsměv na rtech. "Vlastně ani nevím, co teď dělám. Nikdy jsem tohle nedělal a už vůbec ne se stejným pohlavím. Všechno je tak nové a neznáme."
"Povedu tě, jestli chceš." Prsty zajel do mých vlasů a začal je lehce prohrabovat. Byl to příjemný a hezký pocit.
"Povedeš mě?" Optal jsem se spíše sebe, než jeho a on se odtáhl. Stále mi prohraboval rukou vlasy, než ji stáhnul na mé rameno a zapřel se. Uzemnil mě pod sebe a skláněl se nade mě.
